Pochybnost
podlé P. Seume.
Zuzano, mně tak se vidívidí,
Že tvá,tvá ctnost předc na strašlivé průbě
Nebyla, jak na chluby se troubě
Nyní hlásý květu mladých lidí.
Zvraskalé ty tváři rozplašiti,
Ješto s neprozretedlnostíneprozřetedlností
Smělyť lečky nastrojiti,
Nemním to být velkou zmužilostí.
Ale kdyby jinoch mladý
Byl tě vroucně vzýval tady,
Krásný, jak ho kunšt můž malovati,
Jakž ho třeba pohledati,
69
Bystrých očí, řečí sladké,
Tváři, jako slonová kost hladké,
Švíhlý, jako březový prut,
Svodný, jako ten, jenž spal s Rut,
Za růžovím kdyby kvetoucým
Schován jsa, byl zhlédl tě v koupeli,
Na jara pak květin posteli
Polouodínou tě srdcem převroucým,převroucým
O milost byl prosyl, Krásenko,
Ale o samotě –,
Kdyby pak tvé měké srdénko
Hocha kouzedlného bolesti,
Jakž bil puls tvůj vždycky sylněji,
Bylo pocýtilo vřeleji,
A tu byla bys té znikla neřesti,
Ale sama –
Při tom sladkém rozmlouvání,
Vzdychání a milém dotírání,dotírání
Bylabys se volat opovážila,
Ale sama –,
Tak bys předce průby byla zkusyla.