Večer.

Bohuslav Tablic

Večer.
Rozkošného slunce jasná Světlost v moře zstupuje, Na obloze záře krásná Vody, hory maluje. Oráč pracý unavený Leze domů za pluhem, 74 Pastýř všecken ohořený Žene stádo za druhem. Hluboké již ticho zase Ves y pole podjímá, Temnost u večerním čase Z novu zemi objímá. Milé ptactvo ještě pěje V sen nás ukolíbati Chtěje, líbost v srdce leje, Oči chtějí zdřímati. Skloň se k nám již, milý sníčku, Sladkostí svou oblaž nás, Posylň, milý přítelíčku, Unavených oči zas.

Kniha Poezie 4 (1812)
Autor Bohuslav Tablic