ŽALM I.

Xaver Dvořák

Mně všechno odepři a přísný buď, Svůj sladký hlas ó v dálkách stiš, mou pochybností šípem protkni hruď a na můj pláč se nepřibliž. Mé touhy žízeň vínem nenapoj, ať mučím se až ku hrobu, a jiným srdce, balsámů Svých zdroj, jak z alabastru rozlom nádobu. Svůj krok jak Samaritán u mne nezastav, když srdce moje v poušti zprahlé mře, mne neslyš, když ret k Tobě volá žhav a ruka v modlitbě se rozestře. Když za Tebou se třást můj bude hlas, jdi, Božský, neodpověz něm, mnou pohrdni, se zahal ve svůj jas, nech zoufalství mi údělem. – Suď přísně! za hříchy mé hroznou mzdu dej, nevýslovná muka bych nes klat, však v tom buď milostiv – ať v peklo jdu, nech Tebe milovat, nech milovat!

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

377. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Venite ad me! (Xaver Dvořák)
  2. XXVI. Hlas. (Xaver Dvořák)
  3. Silentium. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ŽALM III. (Xaver Dvořák)
  5. Ty nepřítomný... (Růžena Jesenská)
  6. ODKAZ (Karel Dostál-Lutinov)
  7. XXI. MLADÝ ŽAL. (Petr Křička)
  8. LEV TOLSTOJ (Eduard Albert)
  9. Mea culpa. (Xaver Dvořák)
  10. Epilog. (Milan Fučík)