VÍTR.

Otakar Theer

VÍTR.
Řič, jarní větře! Supěj, hřmi, tisícem kopyt třeskni! Řič dál svůj smutek, divý bol – s tebou tak dobře se teskní. Oblaka uštvi, zdupej les, na vodu pusť se cvalem, opojně každý úder tvůj každičkým vichří mi svalem. Jsme jako bratři: šle nás žal od nebes v hloubku vodní, ničíme, lámem, skok co skok, pádíme – bratři rodní – neznámo kam a proč. 44

Kniha Úzkosti a naděje (1911)
Autor Otakar Theer