Podletí.
Krutá zyma pominula,
Havránek se navracý,
A studenost již zhynula,
Opět zpívají ptácy;
Dříví se listím pomalu
Již zase přiodívá,
Můž vzdát člověk za to chválu,
Když se tak na to dívá.
KvítíckoKvítíčko se již rozvijí,
A polehku rozkvetá,
Ostří větrové pomíjí,
Již jest po zymě veta.
Již hojnější potůčkové
Z hor se dolů zpouštějí,
A ustydlí pramýnkové
Zcela se rozpouštějí.
21
Již se pozorní lesové,
Od zymy obnažení,
Oblékají v šaty nové,
Nádherně přistrojení.
Ževěna lesní Bohyně,
Zas nabýva své krásy,
Též y její přítelkyně
Dryades mění vlasy.
Již líbější potůčkové
Svá křídla zas rozvíjí,
Též ty bouřliví vichrové
Své měchy v chundel svíjí.
Ptactva rozliční kůrové
Již svou hudbu strojejí,
Jaké největší králové
V svých sýdelnách nemají.
Y ti stromové svým hnutím
Jakýs zvuk vydávají,
Též větve lehkým kynutím,kynutím
Líbeznost přidávají.
Co pěkné barvené kvítí
S tou svou vší rozličností?
Jenž se tak v své kráse třpytí
Jak hvězdy na vysosti.
Co pak ta jasnost slunečná,
Co ty papršlky zlaté?
22
Co y ta světlost měsýcnáměsýčná,
Co ty hvězdy rohaté?
Co lahodní větříčkové,
Co zelený lesýček?
Co stříbrní potůčkové,
Co ten libý slavíček?
Všecko radostí oplývá,
Všecko jest v veselosti,
Všecko zas letem okřívá,
A nabývá čerstvosti.
Odstupte pryč truchlivosti,
Odejděte za moře,
Ty smutku s truchlou žalostí,
Y vy všeliká hoře!
Z mého srdce již co nejdál,
Hned se pryč odstěhůjte,
Bych se jen radosti oddal,
Aniž se víc vracůjte!
Neb dnes ještě jsa vás sproštěn,
Počnu se radovati,
Tak těžkého jha jsa zhoštěn,
Budu poskakovati,
A do zeleného háje
Hned se odsud odberu,
V němžto daleko od kraje
Zahraji na cyteru.
23
Budu y hlasem zpívati,
Až se ten hlas roznese,
Tak veselím oplývati
V tomto zeleném lese.
Ta má kratochvíl nejlepší
Bude rozkoš v tesknosti,
To mně nad všecko milejší,
Nic po jiné marnosti.