Hlas zoufalého.

Václav Thám

Hlas zoufalého.
Mračna krutých se teď ztrhněte bouří! Spadněte hromové v blesku a kouři, Všecku ať vyleje obloha moc! Ať tedy poslední přikvapí noc! Pryč z sebe své vrchy, hory metejte, Prudce se odevšud řeky vylejte, V bývalou rychleji měňte se směš, V svou se zas slejte a skrejte peleš! Mne brzo zžíravý ať oheň pálí, Jejž v Lyparách z sebe hrkají skály, Sýra a smůla ať přidají muk, Ať mne ten palčivý zatopí tuk! Proč se v mukách tedy déleji soužím? Kdežto co spíšeji zemříti toužím, Nechce než trpce mi chutnati med, K brzkému zhynutí sladne mi jed. František Knobloch.
64

Kniha Básně v řeči vázané (1785)
Autor Václav Thám