Zymní čas.
Z Latiny Bohuslava Hassenštejna z Lobkovic přeložený.
Zymní čas se již přiblížil,
Řeky odpočívají,
127
Jakby je byl někdo sklížil, –
Ledem se přikrývají.
Přes něž v letě rychlé lodě
Vší čerstvostí běžejí,
Jakby zdorovaly vodě,
Teď y vozy jezdějí.
Dvorů doškové výsosti,výsosti
Se nyní loďmi krejí,
Lilia stkvělou bělostí
Země víc nebarvějí.
Pole pusté ztratic trávu,
Plísní již obtažené,
Rozjímá sy šťastnou slávu,slávu
Jarní krásy blažené.
Ptactva pění již přestává,
Daulická vlaštovička,vlaštovička
Ithyma neoplakává,
Mlčí její písnička.
V lesých letití dubové
Listím nejsou oděni,
Ani v vinicých hroznové
Ratolestmi chráněni.
Strojí se vítr východní,
Y půlnoční svým váním
Prudkým, tak též polední
Zem podvrátit dýmáním.
128
Bělí se všudy po poli,
Ovce mlíčník nešklubou,
Chrastí netrhají voly,
Pást se nejdou za trubou.
Vlnonesní beránkové
Do ovčinců se ženou
Ze strání; žravých hlukové
Vlků nadarmo vejou.
Obkličily zemi pustou
Z všech stran černé tmavosti,
Mlha padši na svět, hustou
Obstoupila ho temností.
Slunce nestřílí papršlky
Na zem, kteréž svým jměním
Nekrášlí podzym jablky,
Aniž leto osením.
Rolí oráč nevzdělává
Svou radlicý železnou,
Shrbeně nepřevorává
Klučeninu ouhornou.
Zem od stálé zymy sprachlou
Parný rak nerozpouští,
Zvěř divokou mrazem skřahlou
Zyma pudí do houští.
129