Plavba.
O dnové! ó radostná chvíle!
Když houpala lodička mile
Mou divčinku tichou a mne.
O poplyň na vodičku jemnou,
Zakolíbej divčinku semnou
Od břehu až konec země.
177
My plouli po hlubině jistý,
Přes písek y oblátek čistý,
Kde rybičky žbloukaly ven;
Zde tvořila bubliny vesla,
A vodička studená nesla,nesla
Nás okolo stříbrných pěn.
My plouli skrz zelené lesy,
Kde slavícy drželi plesy;
My plouli skrz rozkošný háj,
Kde chládek se s javorů leje,
Y větříček volšemi chvěje,
Kde spanilý přebývá Máj.
My plouli skrz palouky krásné,
Kde kvítečko stkvělo se jasné,
Zde pásl se bučícý skot;
Tu ovčičky tiché jak pěny,
Tam beráncy bílí bez změny,
Y rohatých kozlíků rod.
178
My plouli skrz rakosý tmavé,
A radosti cýtili pravé,
Kde škřivanů veselý zvuk
Tam v oblaku nebeském hučel;
Zbor brouků nám nad hlavou bručel;
Byl v povětří radostný hluk.
My plouli po hladinách velkých,
Po hlubině, po vodách mělkých,
Kde hrdliček zbor sobě hrál;
Kde potůček bublavý tekl,
Kde pramen jak stříbro se vlekl,
Y líbezný větříček vál.
My hráli a hnali lodičku,
Rozháněli veslem vodičku,
Y tvořili veselý smích;
My počali radostně zpívat,
Já hubinku divčinky líbat,
Y čeličko bílé co snih.
179