Má řeči krásná, matčin dechu sladký,
kterým se za mne v pláči modlívá,
mým veslem buď, nes koráb žití vratký
k blaženým břehům, kde se usmívá
lesk slávy tvojí, slavné minulosti,
a slunce nové, lepší budoucnosti!
Má řeči drahá, kterou Vácslav Svatý
prosíval Boha za mír, česť i zdar,
kdy zpupný Sasík, divou zlobou jatý,
k nám nesl vraždu, plamen, lup a zmar
ve jménu Boha, ve znamení kříže,
tvým dechem za nás prosí svatý kníže!
Má řeči mocná, kterou slavně jásal
voj českých reků v dálné cizině,
kdy padlý Milán českou chrabrosť hlásal,
až vítězný ples dozněl v otčině
na hrobech otců modlitbičkou vroucí –
jen doma, doma jen jsi všemohoucí!
Má řeči milá, bratry rozvaděné
jsi smířila, kdy bratru lepší brat
postoupil trůnu v době rozechvěné
jen z pravé lásky – plevel sváru zvad’,
a přede tváří Prahy zradované
se vrhli Čechům v náruč Moravané!
Má řeči slavná, kterás bouřívala
palcátem mestným v roje vrahů svých,
kdy lepým rekem vlasť má rozpoutala
svou celou sílu v bojích vítězných,
má který národ větší trofej z boje:
má Žatec, Tachov, Domažlice svoje?!
Má řeči věrná, když tě odsoudili,
bys tajila se v našich chaloupkách,
když Komenské tvé z vlasti vypudili
a tebou zhrdal panský dvůr i práh,
jak za pluhem jsi zbožně zatesknila,
národní písní v nivách šveholila!
Má řeči jará, kterou Jungmann hřímal
v nadšení vroucím jako apoštol,
kdy národ celý v cizích poutech dřímal,
kdy zavřeli ti vlídné síně škol,
jak zaplesalas hloučkem velkých synů,
jimž bylo vzkřísiť, spasiť domovinu!
A zázrak stal se – čarné tvoje tony
se rozléhají s Tater k Šumavě,
svým sladkým zvukem blažíš miliony
od Pradědu až k pěnné Vltavě,
až tam, kde Dyje v Moravu se vpíjí,
tvůj hlahol plesá českou melodií!
Má řeči materská, má řeči tklivá,
kdy velký zápas tvůj as pomine? –
A byť se na vlasť vrhla bouře divá,
jen ty-li žiješ, národ nezhyne;
vždyť národové hasnou, umírají,
kdy řeč svou rodnou haní, zapírají!
Slovanský květe, mluvo milovaná,
buď naším veslem, štítem, svátostí!
V tvou sílu věřím, krví požehnaná,
a doufám pevně celou vroucností,
že zahynouti nedá Vácslav Svatý –
v tvou věčnosť věřím, v nový tvůj věk zlatý!!