Já nenávidím duše Ephialtův.
Já nenávidím duše Ephialtů,
co mrzkou rukou vrahy zlotřilé
v háj rodné půdy v dobách bědných vodí,
by zastenaly luhy spanilé,
by zarděli se bozi domorodí
a krkavcové zasedali k hodu:
největší vraždou zrada na národu!
Já nenávidím ruce Tarpeiny,
jež nepřátelům cestu proklestí
v práh domácí, by cizím v oběť padl
a v rodný krb se vrhlo neštěstí,
by vavřín lásky k domovině svadl
a vlasť se chvěla hrůzy nad propastí:
největší kletbou býti zrádcem vlasti!
Já nenávidím Milotovské činy,
jež národ celý v pouta vrhají,
vlasť zaplavují mořem bojů děsných
a svatý prapor její trhají,
by půdu drahou při orgiích plesných
cizácká noha robstvem pošlapala
a Rufovy dny vlasti přivolala!
33
Však velebím já duše Leonidů,
co za vlasť padli v lůně Thermopyl,
a velebím já činy Manliovy,
když gallský proud Řím ohněm zatopil,
a velebím já ruce Jungmannovy,
jež otvírají novou vlasti dobu
a světlem v ruce budí národ z hrobu!
1881.
34