V. Já pouští jsem, již pálí samum žhavý,

Jaroslav Tichý

V.
Já pouští jsem, již pálí samum žhavý,
Já pouští jsem, již pálí samum žhavý,
Tys oasou, v níž kyne palmy stín, jsem propastí, již trhá příval dravý, a Ty jsi nad ní hvězdný baldachýn.
Jsem hlubinou a Ty v ní perlou drahou, jsem bujný háj a Ty v něm slavíkem, jsem úhorem, Ty na něm rosnou vlahou, jsem dítětem – Ty první radosť v něm. 82 Já horou jsem, Ty údolí mé klidné, jsem zahradou a Ty můj růžný květ, jsem blankytem a ty mé slunce vlídné, jsem člověkem, a Tys můj celý svět! Jsem temný chrám, Tys obrázek v něm svatý, jsem stinný les, Tys vonný kolem luh, jsem bludný poutník, Tys můj cherub zlatý – jsem velký hříšník – buď můj dobrý bůh!