XVII. Zas chovám Tebe v objetí

Jaroslav Tichý

Zas chovám Tebe v objetí a líbám, líbám zas, chci mnoho Tobě pověděť, a na rtech zmírá hlas. Nač třeba řeči? Polibek, tluk srdce, snivý hled Ti mohou více pověděť než v řečech celý svět. Nač třeba řeči? Má jsi, má, mám věrné srdce Tvé. Nač třeba řeči? K zásnubí když kráčí duší dvé.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

243. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Lásko! jak mám já vzývati tebe? (Fanda Šimková-Uzlová)
  2. Zvony. (Rudolf Richard Hofmeister)
  3. MĚJ MNE RÁD! (Josef Lukavský)
  4. Loretánské zvonky. (Adolf Heyduk)
  5. U TELEFONU (Otokar Fischer)
  6. O láska moudrosti mně ducha učí, (Adolf Racek)
  7. Za skřivánkem. (Adolf Brabec)
  8. LÁSCE. (Ludvík Lošťák)
  9. Zda k Tobě doletí...? (Julius Alois Koráb)
  10. XXXIV. Mluvím s tebou, noc je tichá, jdeš již spat? (Jaroslav Vrchlický)