XXVII. Své vřelé srdce dám Ti za korunu,

Jaroslav Tichý

XXVII.
Své vřelé srdce dám Ti za korunu, Své vřelé srdce dám Ti za korunu,
 svých slzí perly vpletu v kadeře, vzpomínek hvězdu na čelo Ti vsadím, by vodila Tě v krásy nádheře! Z viol své touhy věnec uviju Ti a obejmu jím bělostnou šij’ Tvou, své lásky slunce v žáru nejjasnějším dám Tobě svítiť věčně nad hlavou! A z liljí snů svých upředu Ti roucho, nasázím v cestě vzdechů plný květ, a v ruce dám Ti píseň lásky svojí, tou písní podrobím Ti celý svět! Svých citů růže v kytici uvážu a ozdobím jí čisté ňadro Tvé – – pak, drahá má, k oltáři povedu Tě jak světici do nebe lásky své!! 96

Kniha V bouři a klidu (1884)
Autor František Jaroslav Rypáček