XXIX. Jsem přímý muž a nenávidím klamu

Jaroslav Tichý

XXIX.
Jsem přímý muž a nenávidím klamu Jsem přímý muž a nenávidím klamu
 a jako muž Ti dávám duši samu, bys chránila ji jako amulet, bys pěstila ji jako něžný květ, jenž rozkvésti má v růži plnou, svěží. Můj příští osud ve Tvých rukou leží: a Tyli chceš, můj život sluncem vzplane, a Tyli chceš, mé děvče milované, má vroucí duše písní rozplesá se, 97 má poesie vzkvete v plné kráse, a Ty jí budeš svatým pramenem i rosou, štítem, heslem, plamenem! Jsem přímý muž, mé krásné, zlaté dítě, znám jeden zákon: Drahá, miluji Tě! Jsem přímý muž, má růže něžná, smavá, znám jednu pravdu: Láska má je pravá! Jsem přímý muž, můj zlatý andělíčku, znám jednu radosť: Úsměv na Tvém líčku. Jsem přímý muž, jak často pociťuješ, znám jednu bolesť: Že mne nemiluješ!

Kniha V bouři a klidu (1884)
Autor František Jaroslav Rypáček