Smutno mi...

Jaroslav Tichý

Smutno mi....Smutno mi...
Smutno mi, smutno, duší mou duma zachvěla bolem hlubokým, srdce mé pláče, jako by bylo uštknuto klamem divokým. Na mysl padly příšerné mlhy, mráz celou bytosť prochvívá, slunce mých tužeb smutně zachází, a v dáli hrana doznívá. Na nebi lásky luna nezáří, a kolem pusto, temnota – – Tak as je srdci, když mu zapadá blaživá hvězda života – – 119

Kniha V bouři a klidu (1884)
Autor František Jaroslav Rypáček