ZIMA

Karel Toman

Nad přátelstvími, nad láskami břečťany temné hrobkami se klenou, až přijde večer a jsme sami. K dalekým hrobům vzpomínky se ženou z prochladlé jizby zavátými poli, však srdce mlčí, srdce bolí. Samota zná jen jednu melodii, jediná píseň osiřele padá v šum větrů, které v okna bijí. Tvé jaro? Léto? Zkřehlá snět na okno ťuká, plachá snítka mladá. A ty ji poceluješ v odpověď.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

43. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VE STÍNY VEČERA... (Roman Hašek)
  2. PÍSEŇ PODZIMU. (Karel Babánek)
  3. TICHOUČKOU PÍSNIČKU... (Karel Babánek)
  4. O SAMOTĚ. (Josef Václav Sládek)
  5. 36. Zvadnou jara, pomrou léta, (Jaromír Březanovský)
  6. PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  7. Kde jsme se potkali, to alej byla stmělá (Jiřík Luděk Moravský)
  8. None (Karel Babánek)
  9. NA HŘBITOVĚ. (Josef Kuchař)
  10. ZA BOUŘNÉ NOCI. (Antonín Klášterský)