O SAMOTĚ.

Josef Václav Sládek

O samotě sedím v pozdní noční chvíli, myšlénky mé bludné venku s větrem pílí, chtěl bych zpívat píseň, jak ji vítr kvílí. Píseň bez nápěvu a žádnými slovy; jak ji vítr duje v opuštěné krovy a s poselstvím odtud letí na hřbitovy. Jako v noční chvíli Meluzína duje, u mrtvého syna matka ponocuje a jeho děťátku „nynej“ pozpěvuje.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

380. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VE STÍNY VEČERA... (Roman Hašek)
  2. Co písní mojí prokvetlo, (Jiřík Luděk Moravský)
  3. NAD HROBEM ALFREDA DE MUSSET. (Antonín Klášterský)
  4. Nápis. (Augustin Eugen Mužík)
  5. ZIMA (Karel Toman)
  6. PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  7. V NOC TICHOU BEZE SLOV... (František Taufer)
  8. OSAMĚNÍ. (Karel Hugo Hilar)
  9. Pouť nocí. (Augustin Eugen Mužík)
  10. None (Karel Babánek)