Nápis.

Augustin Eugen Mužík

Hřbitov... jeseň zádumčivá v listí smutnou píseň zpívá, anděl bolu vzduchem letí, temným křídlem obzor halí. „Tvým byl on již od početí, jejž zde v touze svým jsme zvali“. Na pomník zde lásky bílý smutná vrba větve chýlí, její holou, svadlou snětí prosvítá zde nápis malý: „Tvým byl on již od početí, jejž zde v touze svým jsme zvali.“ Šel jsem dále myšlénkami, dům jsem viděl v duchu známý, vetchý hlas jsem slyšel pěti: „Vzal’s jej matce, věčný králi, tvým byl on již od početí, jejž zde v touze svým jsme zvali!“ Těcho víry, věčně živá! Co nám bídným tehda zbývá, naše velká předsevzetí jeden bouřný ráz kdy svalí? „Tvým byl on již od početí, jejž zde v touze svým jsme zvali“

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

508. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIII. Requiem. (Josef Svatopluk Machar)
  2. NAD HROBEM ALFREDA DE MUSSET. (Antonín Klášterský)
  3. O SAMOTĚ. (Josef Václav Sládek)
  4. NA HŘBITOVĚ. (Josef Kuchař)
  5. Kde jsme se potkali, to alej byla stmělá (Jiřík Luděk Moravský)
  6. Pojď, lani uštvaná... (Augustin Eugen Mužík)
  7. VE STÍNY VEČERA... (Roman Hašek)
  8. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. NA DUŠIČKY. (Petr Fingal)
  10. Z CHVIL INTIMNÍCH. (Hugo Kepka)