Pouť nocí.

Augustin Eugen Mužík

Tím prázdnem noci smutně bloudím. Bez ruchu, jako zaklet v báj se dívá na mne šírý kraj. Tiše se mrtvých krajem loudím. Ni dchnutí větrů nezavane, a nebem – jiskra v popelí – se jedna hvězda tetelí, a jako nad mrtvolou plane. A přec se zdá mi, jakby kolem kraj tajným hlasem volal mě tak tlumeně a dojemně se smrtelným, hlubokým bolem. Tak kdy se loučí, láska prosí, tak mládí v posled zavolá – – na šeré trávě do kola se smutně chvějí kapky rosy.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

610. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. V NOC TICHOU BEZE SLOV... (František Taufer)
  3. Když tichá noc se na zem sklání. (Josef Václav Sládek)
  4. Zastřená budoucnosť. (Alois Škampa)
  5. černé pole (Stanislav Kostka Neumann)
  6. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  7. PO NEBI MRAKY. (František Kvapil)
  8. NAD HROBEM ALFREDA DE MUSSET. (Antonín Klášterský)
  9. V DNECH LISTOPADU. (Roman Hašek)
  10. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)