VÁNOCE

Xaver Dvořák

Bílá lada, bílé chatky a mráz zebe do kostí; okny vtírá se i vrátky, do čtyř stěn se uhostí. V krbu zhasil oheň v ledu, stěny jíním obetkal – daleko je ku sousedu, k srdcím lidí ještě dál! Vítr duje v lada němá, bílou cestu zametá; chodí tu jen od Betlema láska Boží do světa. Rozehřívá krby v žáru, srdcí ztuhlý, zimní kraj; o věčném, ach, bájíš jaru – však to není ani báj!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

215. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SNĚŽIVÝ VEČER. (Emanuel Čenkov)
  2. ZIMNÍ VEČER. (Karel Václav Rais)
  3. Pod sněhem. (Josef Kuchař)
  4. Kraj bílý táh’ se v nekonečno a všude ležel třpytný sníh, (Jiřík Luděk Moravský)
  5. 30. (Sníh.) (Josef Kuchař)
  6. Jaro v zimě. (Alois Škampa)
  7. SNÍH. (Jaroslav Haasz)
  8. O štědrý večer. (Bohumil Forman)
  9. ZIMA. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Pára nad obzorem. (Alois Škampa)