SNĚŽIVÝ VEČER.

Emanuel Čenkov

Je teskně šedivo... pár světélek se tetelí kdes v Praze mrazivé jak svíčky na hřbitově, cos v krbu naříká a venku sníh se chumelí a houká vichřice podobná bludné sově. Cos klepá na okno jak rukou prsty prosící, že k oknu přistoupíš v nervosním nepokoji, tvá duše odlétá kams v dáli s bílou vichřicí, jen smutné tělo tvé jde stínem po pokoji. A každá křivda tvá a každý mrtvý tvůj již hřích ze smutných koutů všech se na tě dlouze dívá, a v teskné šedivo jak prach z hvězd mrtvých, ledových ten sněžný oceán na pustou zemi splývá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

163. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SNÍH (Jan Opolský)
  2. Pára nad obzorem. (Alois Škampa)
  3. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  5. NÁLADA SVÁTEČNÍ. (Karel Babánek)
  6. VÁNOCE (Xaver Dvořák)
  7. O štědrý večer. (Bohumil Forman)
  8. Pod sněhem. (Josef Kuchař)
  9. ZIMNÍ VEČER. (Karel Václav Rais)
  10. SETKÁNÍ (Otokar Fischer)