SNĚŽIVÝ VEČER.

Emanuel Čenkov

SNĚŽIVÝ VEČER.
Je teskně šedivo... pár světélek se tetelí kdes v Praze mrazivé jak svíčky na hřbitově, cos v krbu naříká a venku sníh se chumelí a houká vichřice podobná bludné sově. Cos klepá na okno jak rukou prsty prosící, že k oknu přistoupíš v nervosním nepokoji, tvá duše odlétá kams v dáli s bílou vichřicí, jen smutné tělo tvé jde stínem po pokoji. A každá křivda tvá a každý mrtvý tvůj již hřích ze smutných koutů všech se na tě dlouze dívá, a v teskné šedivo jak prach z hvězd mrtvých, ledových ten sněžný oceán na pustou zemi splývá. 2. ledna r. 1914.
115

Kniha Dojmy a kontemplace básníka 20. věku (1934)
Autor Emanuel Čenkov