Večerní klid.

Ferdinand Tomek

Modrý les už leží v stínu, za hory jde slunko spat, polehoučku na krajinu lahodný se snáší chlad, ve přírodě věčně krásné život zvolna slábne, hasne... V míru svatém kraj si hoví, chvílemi jen ozve se malé ptáče v blízkém křoví, sova houkne po lese – a zas ticho... V takém klidu kdo by tušil lidskou bídu? –

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

170. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DRVOŠTĚP. (Petr Křička)
  2. V LÉTĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. HŮRECKÉ LESY. (Antonín Klášterský)
  4. Myslivecký život. (Rudolf Pokorný)
  5. Ticho sváteční. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Na horách. (Josef Kalus)
  7. Quondam. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Ballada o jeseni. (Jaroslav Vrchlický)
  9. None (Antal Stašek)
  10. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)