ČLOVĚK.

Ferdinand Tomek

Je člověk div prapodiv tvor(J5m) a jeho srdce dankou je věčnou(J5f) chtěl prostorou by vlásti nekonečnou(J5f) chtěl vzbouřených by živlů zlomit vzdor(J5m) a kosmos ru překlenouti duhou(J5f) však vlastních váš oddaným je sluhou(J5f) Smrt le jej a přece mno z nás(J5m) když za rakví se ře přítelovou(J5f) se v duchu ba mladou jeho vdovou(J5f) a ji jmě počítaje zas(J5m) hlavu svoji přeplnu čísly(J5f) však na smrt so nikdo nepomys(J5f) Chce svrchovaným nem tvorstva slout(J5m) však po krvi jak zvíře často žíz(J5f) rád vychlou se Uměn zvlášt příz(J5f) než hudbou je mu ta rachot pout(J5m) chci pravdu vo nadše jas v líci(J5f) a proroky své vláčí na hranici(J5f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 3
Celkem veršů: 18
Jamb: 18 (100 %)