PO BOUŘI.

Ferdinand Tomek

PO BOUŘI.
Po bouři v svůj známý vcházím les s němou bázní v duši, která tuší, jak tam asi řádil bouře běs. Jako v hrobě vůkol – mrtvá tiš, leckde vyvráceny leží kmeny, ani hnutí lístku necítíš. Avšak slyš! To nezašustil mech tobě pod nohama, země sama vyrazila z ňader táhlý vzdech. Nyní mocněji ten vzdech se kdes opřel do haluze; to se v hrůze dosud na všech údech třese les. A když lehce jen se zachvěje, v zeleném se moři mechu boří jako slzy těžké krůpěje.

Kniha Menší básně (1930)
Autor Ferdinand Tomek