KUKAČKA.

Ferdinand Tomek

KUKAČKA.
Kdykoli ta žežulička zakuká, pokaždé div srdce že mně nepuká. Na jaře to loni bylo; prvně zas věštecký jsem její z háje slyšel hlas. Ihned ptám se, kolik ještě mine let, nežli bude má panenka za mne smět. Jedna – dvě – tři – čtyři – pět – šest – dosti již! Zbytečně si, milý ptáčku, ublížíš. Hlava se mně zatočila v závrati: žežulička nepřestává kukati. Je-li, ptáčku, tvoje věštba pravdivá, ať se někdo na ten párek podívá! Nevěsta i ženich chrastí – samá kost –, malého že uzlíčku je pro ně dost. 69

Kniha Menší básně (1930)
Autor Ferdinand Tomek