U JEZERA.

Ferdinand Tomek

Ten obraz často na mysli mi tane: Již ptáčat zpěvy usnuly i vády, kraj zdřimnul si – noc ujala se vlády. Teď náhle mezi mraky potrhané si vyplul bledý měsíc – samotář, jich kraje postříbřila jeho zář a létla k zemi, z korun ztichlých stromů v tom okamžiku zaplašila šero jak věčné světlo pod klenutím dómu a rozlila se tiché na jezero. Jak v hrobě kolem. Jedna bytost živá v té mrtvé tiši: v rozedraném šatu v tu pozdní dobu dívka stanula tu a vytřeštěný její zrak se dívá, jak u samého břehu přímo pod ní se tvoří kruhy na hladině vodní – – Jen tolik obraz, ale snivý duch si kreslí dále. Co ta děva hledá – a na vodě jak povstal první kruh? A duch, jenž nikdy pokoje si nedá a všude vniká tajů za oponu, vše rázem ví: Tu jeden z milionů se odehrál akt všední tragedie. Snad za krátko i mladou matku skryje hloub jezera, jak právě skryla světu plod, který vzešel z první lásky květu. Či zítra před soud bude postavena ta ubohá – spíš dítě nežli žena – a její svůdce snad už v brzké době zas jinde s dívčím srdcem zahrá sobě –

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

192. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ohnivá jeskyně. (František Hajniš)
  2. PODVEČER. (Hanuš Jelínek)
  3. Co krásy v horách. (Vojtěch Pakosta)
  4. BALLADA O MRTVÉM DRUHU. (Antonín Sova)
  5. SVĚTLO S PETŘÍNA. (Pavla Maternová)
  6. KDO PŘÍLIŠ ČEKAJÍ, OH, NECHŤ SE NEZKLAMOU... (Antonín Sova)
  7. XII. PO SMRTI (Josef Svatopluk Machar)
  8. VEČER PŘED ODCHODEM (Viktor Dyk)
  9. Blázinec. (František Cajthaml-Liberté)
  10. HRA MRTVÝCH (Antonín Sova)