ZNĚLKA VÝSTRAŽNÁ.

Ferdinand Tomek

ZNĚLKA VÝSTRAŽNÁ.
Žák vděčný klade prostý vínek ten svých veršů k nohám svého učitele. Však nemyslete, obraty že skvělé v nich najdete, jichž dojem vypočten. Cit vylhaný a hluchý ňader sten, mrak vykouzlený na unylém čele mně protiví se; cit-li duše vřelé můž’ býti chabým veršem oslaben? Kdo zvyklý květům jižního je nebe, těch veršů raděj nečti; jenom tebe, kdo po polích rád chodíš samoten, 191 můž’ potěšiti vínku kvítí prosté, jež na každičké mezi naší roste; je z chudobek jen skromných upleten. III.

Kniha Menší básně (1930)
Autor Ferdinand Tomek