ZÁVĚR.

Ferdinand Tomek

Ó, drahý Mistře, na Tvé božské skráně žák vděčný klade prostý vínek ten; je z chudobek jen skromných upleten, jak rodí je ty naše české stráně. Vím, tyto kvítky že neujdou haně, smích útrpný snad leckde vzbudí jen; buď jakkoli, – já budu spokojen, když vlídné zraky Tvoje padnou na ně. Ty’s ukázal nám, Mistře, Svými díly, čím pradědové naši světu byli; kdo ještě nevěří, že nezahynem? Víc, nežli tyto chabé verše, platí, že Tobě žehná naše země máti a plesá nad svým zdárným, velkým synem!

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1112. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pane Bože, slyš: ( H. Uden)
  2. Již svatá lidská důstojnosť (Jiljí Vratislav Jahn)
  3. 39. Upomínka na Anakreona. (František Zdobnický)
  4. 12. Co od kolébky do skonání (Josef Uhlíř)
  5. (Kmotrům neb příbuzným.) (Emanuel Züngel)
  6. 7. Bezstarostnosť. (Josef Wenzig)
  7. PŘÍTELI Dru B. ADLEROVI (František Serafínský Procházka)
  8. Tobě, drahý příteli a druhu! (František Jaroslav Kamenický)
  9. LIII. O kýž byste poznali vám přáné (František Jaroslav Kamenický)
  10. Kvítky z jara. (Václav Antonín Crha)