ZA TATÍČKEM.

Ferdinand Tomek

ZA TATÍČKEM.
Kdykoli domů jsem vracel se z dáli, vždycky mně tatíček spěchával vstříc, ach, – a teď tatíčka z domu nám vzali, hlas jeho milý mne nevítá víc; v maličké zahrádce – můj milý Bože! – hlavě té předrahé ustlali lože. Jak se Ti, tatíčku, jak se Ti dřímá pod svěžím břečťanem? – pověz přec nám! Chtěl bych Tě vyhrabat rukama svýma, na Tvoje místo se položit sám; bez Tebe siroty bloudíme světem – – Tatíčku, tatíčku, vrať se k Svým dětem! 203

Kniha Menší básně (1930)
Autor Ferdinand Tomek