Ze zápisků zapomenutého.

Sen dávný vyplněn a touha vřelá(J5f) jíž duše často chvěla se a mřela(J5f) jest ukojena mám tě Praho zase(J5f) Co nitro plní jaké moje štěstí(J5f) slov lepých dav by chabou jen byl zvěstí(J5f) víc poví slza jež se třpytí v řase(J5f) Den hasne již a nachem Petřín hoří(J5f) však zpitý zrak můj stále ještě noří(J5f) se v obraz který u mých nohou leží(J5f) Tam dole v ulicích je plno ruchu(J5f) sem v tiché sídlo královské mi k sluchu(J5f) jen zalétá zvuk zvonů s četných věží(J5f) a hukot řeky přes jezy jak běží(J5f) Hruď nevýslovná rozkoš vzdouvala mi(J5f) že po letech zas přáno mému oku(J5f) by těkalo hned po Vltavy toku(J5f) již časem zbrázdí lodice a prámy(J5f) hned po vikýřích štítech starobylých(J5f) a po jiných těch místech známých milých(J5f) Již dávno zmizel slunce rudý ovál(J5f) noc rozstírala křídla netopýří(J5f) když s Hradčan zamlklých jsem sestupoval(J5f) tam do ulic kde hlučí to a víří(J5f) Ach bylo mi tak volno tam a blaze(J5f) v tom křiku lidí šumu lomozu(J5m) jenž s hrčením se mísí povozů(J5m) jak můž jen býti rybě kterou s hráze(J5f) kde tísnila se v temném sudu lůně(J5f) zpět hodili zas do bezedné tůně(J5f) Jak vesele se řekou brodí děti(J5f) já nechal jsem se proudem unášeti(J5f) A cítil jsem v tu chvíli volnost ptáka(J5f) že netřeba mi stále pozor míti(J5f) bych nezapomněl někde pozdraviti(J5f) a neutržil názvu nezdvořáka(J5f) Mně lahodilo pouhé pomyšlení(J5f) že z kruhu otázek jsem vyveden(J5m) jež na venkově rodí každý den(J5m) a nad něž v světě závažnějších není(J5f) tož o budoucích volbách obecních(J5m) zda vítězem zas vyjdou staří z nich(J5m) kdo bude purkmistrem kdo prvním radním(J5f) pak o řídícím kůru že prý nad ním(J5f) teď Damoklův se houpá břitký meč(J5m) to pro poslední pobuřlivou řeč(J5m) již v pěveckém měl spolku Daliboru(J5f) kde jako hudby reformátor smělý(J5f) se říci odvážil že po neděli(J5f) chce všecky trouby vyházeti s choru(J5f) čímž popudil si pana purkrabího(J5f) jenž za varhanami vždy místo měl(J5m) a slovům jeho špatně rozuměl(J5m) teď kdo ví zdali místa nezbaví ho(J5f) pak o tom kolik v příštím masopustě(J5f) as bude svateb jaké budou plesy(J5f) nu zkrátka otázek těch tak je hustě(J5f) jak po dešti hub rodí naše lesy(J5f) Teď bude jinak V hlučném budu městě(J5f) jist od přátel již o mne starost měli(J5f) jen o mém blahu stále přemýšleli(J5f) a věděli vždy pro mne o nevěstě(J5f) Tak v myšlenkách jsem bloudil ulicemi(J5f) až před domem své kroky stavil jsem(J5m) jenž žíznivé svým láká nápisem(J5m) ten zlatý nápis dobrým známým je mi(J5f) nuž s chutí dále V příštím okamžiku(J5f) již příkrých po schodech jak po žebříku(J5f) jsem sestupoval v restaurační sklep(J5m) Vzduch horký dýmem parou prosycený(J5f) mne ovanul zřím známé holé stěny(J5f) i stoly prosté u nichž mnohý klep(J5m) se zrodil už vše jak tu bylo vždycky(J5f) Jen já jsem jiný ne již energicky(J5f) jak před lety než jaksi ostýchavě(J5f) jak do prvního plesu dívka právě(J5f) tak vstupuji a usedám si v kout(J5m) Až teprv za chvíli též pozdvihnout(J5m) si troufám oči rozhlížím se kolem(J5f) Hle pod schody tam za tím dlouhým stolem(J5f) jsem denním hostem také kdysi býval(J5f) tam smával jsem se mluvil pil i zpíval(J5f) Z mých společníků dosud mnozí tady(J5f) ač změněni neb na hlavy i brady(J5f) dost sněhu věru nasypal jim osud(J5f) leč humor svůj a žízeň mají dosud(J5f) Že neznají tě snad se divíš hochu(J5f) Jen podívej se do zrcadla trochu(J5f) a mnoho změn i ve své najdeš tváři(J5f) nit bílá nejedna v tvé kštici černé(J5f) ti připomene jaké lekce perné(J5f) jsi přečetl již v žití slabikáři(J5f) Než někomu přec tvář má není cizí(J5f) když stavěla mi na stůl sklenici(J5m) v ráz poznala mě známá Hebe Lizi(J5f) mně tučnou podávala pravici(J5m) a pozdravem mne hlasným uvítala(J5f) Že veliká se změna se mnou stala(J5f) ten pozdrav její svědčil neomylně(J5f) neb mladý pán teď přešel v milostpána(J5f) Však také Lizi změnila se silně(J5f) již není její tvář jak malována(J5f) než dosud blesky zraků svých tě jímá(J5f) i úsměvem v němž mnohý diblík dřímá(J5f) dřív něžným děvčátkem teď statnou ženou(J5f) a ňadra laloušek i kyprý bok(J5m) jsou reklamou ne dosti oceněnou(J5f) jak svědčí tělu ječmenový mok(J5m) Teď vzala pivo mi a než jsem zvěděl(J5f) tam u stolu zas pod schody jsem seděl(J5f) Můj náhlý všecky překvapil tam zjev(J5m) a setkání to bylo všem as milo(J5f) neb k vůli mně se víc než jindy pilo(J5f) a brzy náš se rozhlaholil zpěv(J5m) Zas byl jsem svým jak za studentských časů(J5f) roj starostí mi rychle z duše mizí(J5f) ba poslední když hlásila nám Lizi(J5f) mně zdá se že jsem uchopil ji v pasu(J5f) Hned první den jsem zdomácněl tu zcela(J5f) již druhá s věže novoměstské zněla(J5f) když domů po ztichlé jsem kráčel Praze(J5f) Ach bylo mi tak blaze blaze Blaze(J5f) Čas ptákem letí měsíc už jsem tady(J5f) leč Praha má vždy nové pro mne vnady(J5f) Teď ani stopy po té nudě věčné(J5f) jež přečasto v mou duši zuboženou(J5f) své zatínala drápy nebezpečné(J5f) co dlouhá chvíle nevím stálou změnou(J5f) mně prchá čas víc než si někdy přeji(J5f) Tam na venkově jinak Dni tam den(J5m) jak vejce vejci býval podoben(J5m) Tam po starém žil každý obyčeji(J5f) dva dnové v témdni neděle a středa(J5f) dle pradávného zvyku k modré jedli(J5f) vždy všecku městskou honoraci svedli(J5f) v dni ostatní tam přicházeli leda(J5f) ti škarohlídové a chudáci(J5m) již nezmohli se na krb domácí(J5m) Ó zábavo co hříchů na tvé jméno(J5f) svět spáchal už jak často zneuctěno(J5f) Ty světoznámé naše hovory(J5m) jak letos bude žito sypat asi(J5f) jak urodí se řepa brambory(J5m) ty pravidelné stesky na počasí(J5f) pak soudy o té naší politice(J5f) že větší ráznosti nám třeba sice(J5f) však řečí jen že nic se nespraví(J5m) to vše se čítá na vrub zábavy(J5m) Když rozebráno vše to svědomitě(J5f) a hovoru když ztrácely se nitě(J5f) vždy vypomohly taroky neb špády(J5f) Čas od času též zabloudil v náš sbor(J5m) pan Drahoměřský sličný provisor(J5m) jejž Adonisem dámy zvaly rády(J5f) ten dobrý mladík s kudrnatým vlasem(J5f) měl zvučné jméno býval režisérem(J5f) psal články do novin svým břitkým pérem(J5f) též na Pegasu vyjel sobě časem(J5f) byl tanečníkem dobrým králem plesů(J5f) dal záležet si mnoho na účesu(J5f) a parfumem vždy voněl nejnovějším(J5f) zjev jeho v tichém mrtvém vzduchu zdejším(J5f) v tom kroužku šosáků jež jedle hostí(J5f) vždy velikou byl jaksi událostí(J5f) neb do našeho středu tento rek(J5m) jen se zásobou přišel historek(J5m) Nic nebylo ho tajno v Morousově(J5f) kdo předchází si Otylčinu matku(J5f) kdo tříměsíční po důchodním vdově(J5f) dnes poslal vážné nabídnutí k sňatku(J5f) co která dívka bude míti věna(J5f) že bledničku má slečna Filomena(J5f) co ujednali na radnici páni(J5f) kdo jaké bude v neděli mít heslo(J5f) až světit budou prapor veteráni(J5f) to všecko pod tajemství rouškou neslo(J5f) se ve zbystřený posluchačstva sluch(J5m) a rozvlnilo tichý jindy vzduch(J5m) Dnes na venkov zvlášť vzpomínám si živě(J5f) neb od rána se hustě sype sníh(J5m) zřím v duchu kterak na šíré ho nivě(J5f) as na půl metru leží nyní bych(J5m) se po kolena brodil závějemi(J5f) jež na morousovském se rynku věží(J5f) Je zima krásná prý Ba známo je mi(J5f) jak o ní pějí nadšení Mus kněží(J5f) jak sloky jejich rolničkami zvoní(J5f) když se spřežením sněhobílých koní(J5f) se krajem žene půvabná ta kněžna(J5f) jíž démanty se třpytí říza sněžná(J5f) Mně jenž se na svět dívám střízlivěji(J5f) přec milejší je cesta po chodníku(J5f) kde košťata se hemží domovníků(J5f) než bořiti se někde do závějí(J5f) Tam v Morousově svatou hrůzu míval(J5f) jsem z nedělního vždycky odpoledne(J5f) kdy v rozmanitých stupnicích jsem zíval(J5f) zde člověk jen si do kavárny sedne(J5f) a pašovsky se po turecku baví(J5f) že minutami plynou hodiny(J5m) Již přečteny jsou všecky noviny(J5m) část politická denní různé zprávy(J5f) již prohlédnuta řada illustrací(J5f) z nichž málokterá je nám slušnou prací(J5f) již strhány i nejnovější básně(J5f) teď koláčem se baví naše dásně(J5f) a zrak náš po nějaké pastvě slídí(J5f) až utkví na těch pestrých davech lidí(J5f) jež na chodníku venku jen se rojí(J5f) tam mužů jen se dotkne jako letem(J5f) jichž polovička vězí v stejnokroji(J5f) však za to pod kloboučky hezkým dětem(J5f) své metá střely knír svůj berem v rety(J5f) kouř vypouštíme ze své cigarety(J5f) že kouřícím se zdá být parostrojem(J5f) nu zkrátka našinec tu dojem(J4f) Již večer tady Slyš teď sedmá padla(J5f) Sem kožich piccolo Čas do divadla(J5f) Leč nemyslete že snad pro operu(J5f) tam půjdeme již známe z paměti(J5m) Ach nikoli Jen chceme věděti(J5m) co v útulném se šepce foyeru(J5f) zda nového snad něco v zákulisí(J5f) kde která diva s energickým čelem(J5f) se nepohodla s panem ředitelem(J5f) čí existence na nitce zas visí(J5f) kdo prchnouti zas hodlá za hranice(J5f) kde o stovku mít bude gáže více(J5f) s kým rozkošný ten diblík slečna Stella(J5f) prý u Švertáska včera večeřela(J5f) a s kým tam bude večeřeti příště(J5f) zda čeština již smí teď za jeviště(J5f) A opona než naposledy spadne(J5f) my tlačíme se rychle k východům(J5m) by neprošlo nám ani poupě vnadné(J5f) jež hostil zlatý na nábřeží dům(J5m) Zde zkušeného labužníka okem(J5f) se rozhlížíme v světě útlobokém(J5f) zrak náš se vpíjí v líčka která zdají(J5f) se broskvemi když právě dozrávají(J5f) Pak s vyhrnutým límcem naposled(J5m) my sami také na cestu se dáme(J5f) a za nedlouho v restauraci známé(J5f) nás uvítají druzi ve svůj střed(J5m) Můj Bože milý jak ten čas jen letí(J5f) Dnes po prvé zas po měsících pěti(J5f) jsem z městských zdí si vyšel Se silnice(J5f) již vroubí staré štíhlé topoly(J5m) však jejíž prach si lehal na mé plíce(J5f) jsem uchýlil se brzy do polí(J5m) kam lákaly mne meze svěží travou(J5f) Kol nad osením mladým nad mou hlavou(J5f) vzduch čistý chvěl se písní švitořivou(J5f) s níž třepetal se skřivan pod oblaky(J5f) a za každičkým krokem smavou nivou(J5f) zjev nový poutal zdivené mé zraky(J5f) zde sedmikrásek skromných tlumy celé(J5f) dál střevlík přede mnou jenž dal se v běh(J5m) tu douška mateří jež vůni stele(J5f) a jinde krtek jenž se vrývá v břeh(J5m) zde s tíží jakous mraveneček malý(J5f) tam bílý květ v nějž stromoví se halí(J5f) Mně zdálo se že probouzím se ze sna(J5f) že v dýmu hospod otravuje čivy(J5f) jsem zaspal všecky veliké ty divy(J5f) jež konala teď ve přírodě vesna(J5f) A bylo mi jak bývá kajícníku(J5f) když s duše jeho spadlo břímě vin(J5m) Jak z ciziny když marnotratný syn(J5m) se vrátil k matičce a v pláči vzlyku(J5f) však němě klesá v náruč její sladkou(J5f) tak já jsem zaštkal radostí i bolem(J5f) a na tvář padám před přírodou matkou(J5f) jež líbezný jen úsměv šíří kolem(J5f) A jako dítě když se po letech(J5m) zas pod rodného domku octlo krovem(J5f) kříž na kříž chodí po všech místech těch(J5m) jež mluví k němu nejvřelejším slovem(J5f) tak já jsem nyní těkal širou nivou(J5f) jež mluví ke mně rodnou řečí tklivou(J5f) Byl soumrak již mha snášela se k zemi(J5f) a září svítilen si větřík hral(J5m) když hlučnými zas města ulicemi(J5f) jsem k domovu se svému zvolna bral(J5m) A zdálo se že hravý větřík ten(J5m) vše nadšení zas odvál z mojí duše(J5f) jen pocit zůstal že jsem unaven(J5m) jak koník drožkářský jenž bídně kluše(J5f) jen cítil jsem jak každým krokem vždycky(J5f) víc prchají z mých těžkých nohou síly(J5f) a žaludek jak reptá prosaicky(J5f) Tak pomalu jsem dovlekl se k cíli(J5f) Ted sedím doma po večeři prosté(J5f) dnes poprvé jsem nešel mezi druhy(J5f) a moje únava co chvíli roste(J5f) zřím sotva písmena všech barev kruhy(J5f) teď před znavenými mně tančí hledy(J5f) dav myšlenek se temných v hlavě splítá(J5f) z nichž jediná jen jasněji se kmitá(J5f) že v polích jsem byl jistě naposledy(J5f) Zas byl jsem v polích Předsevzetí moje(J5f) v ráz rozprchlo se bublina jak mýdla(J5f) jak zasvitlo mi slunce do pokoje(J5f) Dnes přál jsem sobě míti ptačí křídla(J5f) bych mohl odtud v hnízdečko to malé(J5f) kam spěla mysl v touze nenadálé(J5f) Dech kterým ňadra zdvíhala se země(J5f) a jenž vál oknem v šerou jizbu ke mně(J5f) zas vylákal mne k toulce ve přírodě(J5f) Tam po travnaté vonné mezi chodě(J5f) své zraky noře v četné jarní krásy(J5f) jsem náhle cítil že mi zvlhly řasy(J5f) a v ňadru mém že najednou se budí(J5f) cit který dosud dřímal v mojí hrudi(J5f) Má fantasie čarodějná víla(J5f) ten před oči mně obraz vykouzlila(J5f) Jak orlí hnízdo v strmé výši visí(J5f) ves chudičká a chatek řada nízká(J5f) jak padala by na bok skály lysý(J5f) zem sníh li kryje ztracená ta víska(J5f) jest od celého světa odloučena(J5f) však jaká náhlá s dědinkou to změna(J5f) když na úbočí strání zelených(J5m) tlum vonných fial vdechne vesna smavá(J5f) a se stromů se sype květu sníh(J5m) To není žebračka než kněžna pravá(J5f) jež na vysokém sedí na prestole(J5f) a vědoma své krásy hrdě shlíží(J5f) tam na převozníkovu chatu dole(J5f) jíž vetchá střecha k řece až se níží(J5f) Z těch domků jeden zvlášť mé poutá zraky(J5f) jak ostatní jen chudičký je taky(J5f) než zdobou jakous vyniká přec nad ně(J5f) neb celičký jej bujná kryje réva(J5f) že okéneček nenajdeš tak snadně(J5f) jak druzi jeho také jen je z dřeva(J5f) však v lomenici jeho prostřed květů(J5f) se pyšní nápis který hlásá světu(J5f) kdo v předešlém už věku postavil(J5m) tu malou milou rodnou moji chatku(J5f) Co krásných blažených jsem zažil chvil(J5m) tam za okénky těmi na zahrádku(J5f) jež hledí chudou Před zraky se mými(J5f) teď vynořila naše světnička(J5m) strop nízký s trámy věkem zčernalými(J5f) pec velká v koutě na níž babička(J5m) své měla sídlo kolem na lavici(J5f) si usedal kdo přišel na besedu(J5f) dál postel nad ní obrazy v jichž středu(J5f) vždy nabitou je zříti brokovnici(J5f) tam v onom koutě stůl je s trnožemi(J5f) kříž nad ním hnědý s kočičkami třemi(J5f) dál polička kus mistrovský to kdysi(J5f) a za ní pestré talíře a mísy(J5f) však chloubou naší celé rodiny(J5m) jsou starobylé velké hodiny(J5m) Jichž závaží se v dlouhém pouzdře tají(J5f) a které stářím v chůzi klopýtají(J5f) Teď jiný obraz v duši mojí vzniká(J5f) Kdys v nízkou chatrč kmotra přívozníka(J5f) host přibyl náhle dcera po bratrovi(J5f) A nastojte Zjev tento dívčí nový(J5f) v ráz zaplašil z té naší vísky zcela(J5f) klid nebeský v němž po století žila(J5f) teď mládež mužská vzdychala a nyla(J5f) a toužebně své zraky obracela(J5f) tam dolů k řece k roztrhané chatce(J5f) kde celý den teď zněly písně sladce(J5f) Však marny byly touhy vesské chasy(J5f) neb nade všemi soky svými hravě(J5f) já zvítězil jsem právník černovlasý(J5f) jenž doma byl jsem na prázdninách právě(J5f) Ach byl to pro mne chvilek sladkých čas(J5m) Jak na západě žhavý kotouč zhas(J5m) již k přívozu jsem chvátal rychlým krokem(J5f) kde čekala mne moje Carmen snědá(J5f) s tím hlubokým svým velkým černým okem(J5f) Jak často mlčenlivá luna bledá(J5f) nás zastihla když na loďce jsme jeli(J5f) kdy zpola šíle láskou rozechvělý(J5f) jsem z rukou třesoucích se pustil veslo(J5f) a ve svůj klín strh půvabné to dítě(J5f) jež vášnivě mi do náruče kleslo(J5f) a zajíkavě šeptlo Miluji tě(J5f) V těch chvilkách lásky vášní divou zpiti(J5f) jsme věru málo dbali nebezpečí(J5f) že vzbouřené se náhle vody lítí(J5f) nám loďkou zmítají a zlobně ječí(J5f) A konec románu Šest tomu let(J5m) co z domova jsem a co naposled(J5m) mi klesla moje Carmen do objetí(J5f) Můj Bože milý jak ten čas jen letí(J5f) Roj upomínek rostl v duši mojí(J5f) a bylo mně jak bych se rozběhnout(J5m) měl v zastrčený ten svůj rodný kout(J5m) kde u přívozu chatka nízká stojí(J5f) v takých myšlenkách jsem jako včera(J5f) zas poli těkal pozdě do večera(J5f) až náhlý soumrak obrátil mé kroky(J5f) Teď v útulném zas sedím pokojíku(J5f) a bílým blankám svého zápisníku(J5f) zde svěřuji své prosté skromné sloky(J5f) Zas únava jak včera údy tíží(J5f) však není ani břemenem mně již(J5m) než zvláštní rozkoš působí mně spíš(J5m) že spánek v oči znavené se plíží(J5f) A přátelé co moji v tuto chvíli(J5f) v své plíce ssají těžký dusný dým(J5m) má hlava klesá k podušce se chýlí(J5f) Kéž ve snách aspoň svoji Carmen zřím(J5m) Osud proklínám že ku psacímu stolu(T6f) přikoval mě v těsné šeré kanceláři(T6f) kde mne vítají jen haldy protokolů(T6f) příroda kdy tone ve sluneční záři(T6f) jasněji vždy cítím onu pravdu tuhou(T6f) čas že je mým pánem já jen bídným sluhou(T6f) Stále mocněji se vzmáhá touha ve mně(T6f) po tom maličkém však drahém kousku země(T6f) kolébka kde moje prostá kdysi stála(T6f) a kde všecko mluví ke mně řečí známou(T6f) zádumčivé lesy šedá vážná skála(T6f) vlny řeky jež se o balvany lámou(T6f) tajůplná boží muka na rozcestí(T6f) potok jenž si cestu lučinami klestí(T6f) jakmile jen čas můj tyran hrozný svolí(T6f) prchám z dusné Prahy těkám po okolí(T6f) ale nikde pro mé choré srdce léku(T6f) hynu touhou po vás drahé moje hory(T6f) po velebném hymnu který pějí bory(T6f) po ručeji chladném který v divém jeku(T6f) v rokli zející se vrhá vodopádem(T6f) po klikatých stezkách utajených oku(T6f) které po zarostlém horských obrů boku(T6f) k temenům se jejich leckde plazí hadem(T6f) Ústa má se tobě často posmívala(T6f) venkove a často šosáckým tě zvala(T6f) Ach jak rád bych nyní na chvíli jen krátkou(T6f) prodlel mezi tvými šosáky Teď asi(T6f) bavil bych se všedních hovorů jich látkou(T6f) o nadějích na žně krásném o počasí(T6f) Zhnusily se mně již kritiky a klepy(T6f) lecjakého hejska jenž se práce štítí(T6f) v kavárně jen celé odpoledne dřepí(T6f) lidem posmívá se v jejichž srdci nítí(T6f) zpozdilá se láska k národu a vlasti(T6f) lidem kteří dosud věří v ideály(T6f) moderní jež člověk se sebe má střásti(T6f) Hynu touhou po vás drahé moje skály(T6f) V pusté moje nitro děsné do tmy oné(T6f) ve které má duše rozervaná tone(T6f) zasvitla mi hvězda Krátkou bouří právě(T6f) otřásl se vzduch a ve vysoké trávě(T6f) dosud po dešti se kapky vody třásly(T6f) když jsem do Královské Obory se stáčel(T6f) na zeleni svěží zraky mé se pásly(T6f) po vlhkém jsem písku sám dnes tudy kráčel(T6f) Avšak nikoli teď blízko pod kročeji(T6f) písek zachrastěl a stezek na rozhraní(T6f) jež se rozbíhají odtud do alejí(T6f) zjevila se starší hrdá postať paní(T6f) s ní pak dívka která andělem spíš byla(T6f) zdálo se že je tu bouře překvapila(T6f) Jako blankyt jasné oči cizí krásky(T6f) dotkly se mne letem a já v téže chvíli(T6f) propadl jsem kouzlu zlatovlasé víly(T6f) v ňadrech vzpučelo mi rázem poupě lásky(T6f) Bezděky jsem stanul s utajeným dechem(T6f) sledoval jsem obě dámy které spěchem(T6f) mizely mým zrakům v stromořadí temné(T6f) Potom bez cíle jsem dlouho bloudil sady(T6f) živá červeň v líčku neskonalé vnady(T6f) blankytné ty zory které dotkly se mne(T6f) zlato kadeří i ňader bujná vlna(T6f) vše to vznášelo se stále před mým zrakem(T6f) Dosud moje duše stesku byla plna(T6f) čelo často krylo zlověstným se mrakem(T6f) jediný však pohled oček do azuru(T6f) z duše stesk a s čela zaplašil mi chmuru(T6f) Kam se zrak můj ztočil všude zřel teď lásku(T6f) v šeré spleti větví které objímají(T6f) utajené světu hnízdo sedmihlásků(T6f) na lučině pestré nad níž třepetají(T6f) motýlů se hejna v křišťalných vod hloubi(T6f) o plod svůj kde tvorů rod se stará němý(T6f) ba i na písčité kamenité zemi(T6f) na níž nepatrní mravenci se snoubí(T6f) Nad bílou teď blankou sedím v zadumání(T6f) roje myšlenek se honí mojí hlavou(T6f) všecky pak se nesou světlou za postavou(T6f) jež se vánkem vznáší vedle hrdé paní(T6f) Na oslavu lásky jež mou duši chvátí(T6f) všecky ony sladké něžné melodie(T6f) jak mi zvučí v duši chtěl bych vyzpívati(T6f) ústa má však mlčí jenom srdce bije(T6f) Kde můj dávný klid Kde chuť a láska k práci(T6f) Jedna myšlenka jen plní moji duši(T6f) odežeň ji třeba vždy se znovu vrací(T6f) v rozpálené skráně mocným křídlem buší(T6f) vzdechy na rty rosu ve zrak loudí snivý(T6f) a sen s těžkých víček plaší konejšivý(T6f) Jako růžolící na blankytě zoře(T6f) kráska neznámá mně v temno duše svitla(T6f) meteorem jasným vzplála a se kmitla(T6f) zazářila zhasla zapadla kams v moře(T6f) Darmo celé dni teď bloudím ulicemi(T6f) sady alejemi procházkami všemi(T6f) nikde po ní stopy jenom v mysli mojí(T6f) vidinou se vznáší zářnou nedostižnou(T6f) po níž srdce zmírá v toužném nepokoji(T6f) Chtěl bych vládnout štětcem abych rukou svižnou(T6f) zachytil ty sladké něhyplné rysy(T6f) tváře andělské jak vtiskly se mi v duši(T6f) postať rajských vděků jaké Olymp kdysi(T6f) žasnoucímu zraku zjevil na Venuši(T6f) chtěl bych býti lunou která s modré výše(T6f) do panenské její ložnice se dívá(T6f) rouškou která její bujná ňadra skrývá(T6f) vzduchem chtěl bych býti který ona dýše(T6f) Konec je mých muk já našel jsem ji zase(T6f) Sotva kancelářská práce skončila se(T6f) za město jsem chvátal po svém obyčeji(T6f) zbožňovanou dívkou v myšlenkách se bavě(T6f) když jsem náhle vzdušnou postavu zřel její(T6f) z krámu jakéhosi vycházela právě(T6f) a jak zavřít chtěla dvéře na jich klice(T6f) uvázla a z ruky upustila knihu(T6f) Skokem byl jsem u ní knížku v okamihu(T6f) zdvihl jsem a krev se vehnala mi v líce(T6f) když jsem s úklonem ji vracel ručce malé(T6f) I jí setkání to naše nenadálé(T6f) zbarvilo líc nachem s jejích kyprých rtíků(T6f) splynula pak tiše krátká slova díků(T6f) V chvíli tu mi bylo s vrcholu jak slasti(T6f) střemhlav bych se řítil děsné do propasti(T6f) ach vždyť německá jí slova se rtů zněla(T6f) Ale hvězda která svítila jí v oku(T6f) rázem zaplašila všecky chmury s čela(T6f) Nevím jak se stalo po jejím pak boku(T6f) šel jsem Prahou kudy hlava moje neví(T6f) kráčel jsem jak ve snách vedle sladké děvy(T6f) opájeje sluch svůj hudbou její řeči(T6f) až jsme u cíle se octli svojí dráhy(T6f) v tichém poetickém koutku staré Prahy(T6f) o minulosti jenž její slavné svědčí(T6f) Dosud cítím slast jež projela mi tělo(T6f) srdce k rychlejšímu popohnala tluku(T6f) když mi při rozchodu měkkou svoji ruku(T6f) podávala v sluchu dlouho li mi znělo(T6f) každé její slovo rozkoš nepoznanou(T6f) jako z rajských luhů melodie sladká(T6f) budila v mém nitru slovíčka dvě krátká(T6f) která zašeptala v posled Na shledanou(T6f) Jak ten svět je krásný teprv nyní cítím(T6f) Dosud jsem se jenom žití šumným vírem(T6f) potácel jak vetchý člunek v moři šírém(T6f) jež se pění vzdouvá hrozí vlnobitím(T6f) nyní bezpečně a beze strachu pluji(T6f) mezi úskalími podél lačných slují(T6f) útulný kdy přístav vysněného štěstí(T6f) zářivý mně maják láska moje věstí(T6f) Zanedbán teď prázden ležíš zápisníku(T6f) Či mám tobě svěřit ve chvilce jak blaha(T6f) poprvé mi klesla v náruč Hilda drahá(T6f) jak jsem slova lásky s jejích slíbal rtíků(T6f) s oček slzu která rozkoší z nich tryskla(T6f) její hlavinka když k mým se prsům tiskla(T6f) Mám ti svěřit v jakém štěstí nyní tonu(T6f) Na to verš můj sláb mé řeči neumělé(T6f) nedostává oněch jásavých se tónů(T6f) jimiž opájejí dithyramby vřelé(T6f) Kdyby místo úst mé srdce mohlo pěti(T6f) všichni pěvci by mně mohli záviděti(T6f) V přirozeném loubí utvořeném keři(T6f) v důvěrné kdys chvilce vzácné po večeři(T6f) matka Hildina mne zasvětila cele(T6f) v rodu tajnosti Choť její v mužném věku(T6f) jako setník padl koulí nepřítele(T6f) v Italii leží vedle jiných reků(T6f) Nesnadno by bylo vylíčiti slovy(T6f) hrozný zoufalý stav mladé slabé vdovy(T6f) sirotku jež v oné době život dala(T6f) Hildě která svého otce nepoznala(T6f) Brzy nápadníků dotěravých davy(T6f) podávaly sobě dvéře ale vdova(T6f) odolala všem jich lichotivá slova(T6f) minula se s cílem nezmátla jí hlavy(T6f) dcerušce se všecka věnovala milé(T6f) přilnula k ní celou něžnou svojí duší(T6f) vychovala ji jak na stav její sluší(T6f) k šlechtě její rod se čítá starobylé(T6f) obětí se žádných nelekala pro ni(T6f) Jako fialka jež skryta v houšti šeré(T6f) vůní sladkodechou kterou vůkol roní(T6f) vábí k sobě chodce takto zraky steré(T6f) upialy se záhy ke květince vnadné(T6f) v úkrytu jež rostla ale srdce žádné(T6f) nemohlo jí dosud upoutati k sobě(T6f) Teprv nahodilé setkání to se mnou(T6f) vmetlo jiskru v srdce jejího noc temnou(T6f) jiskru která v oheň vzplála v krátké době(T6f) Blaha mého nebem někdy mrak se mihne(T6f) vlastenecký cit můj výčitky mi činí(T6f) k cizímu že květu mysl moje tíhne(T6f) srdce mé že v touze spěje za Němkyní(T6f) Ale mráček onen rozplyne se v mžiku(T6f) jakmile jen Hildu zřím a sotva splynou(T6f) na pozdrav mi s jejích usměvavých rtíků(T6f) zkomolená slova mojí mateřštinou(T6f) tak mi lahodí vždy prosté ony zvuky(T6f) štěstím že se v oko vkrádá slza vlahá(T6f) že se v zanícení chápu její ruky(T6f) a rty prosí Znova opakuj to drahá(T6f) Jsem u cíle jeť Hilda mojí ženou(J5f) a svět má o dvě šťastné děti víc(J5m) Ba věru děti jsme jimž nepřeženou(J5f) se těžké mraky přes jich smavou líc(J5m) Těch sladkých starostí jichž mysli plny(J5f) Je přední naší snahou způsobit(J5m) by nový jejž jsme vybrali si byt(J5m) byl dosti útulný a pohodlný(J5f) Co názorů tu přemýšlení rad(J5m) jimž mnohý by se s chutí zasmál snad(J5m) Vše v pokojích se přerovnává denně(J5f) co včera uprostřed dnes v koutě stojí(J5f) a při tom leckdy malému se boji(J5f) též nelze vyhnouti mé drahé ženě(J5f) se líbí vše co v německém je slohu(J5f) mně jinak zas a brzy maličká(J5m) se vyvinula z toho potyčka(J5m) jež skončila se hladce chvála Bohu(J5f) Teď na nábytek na obrazy cizí(J5f) již hledím usmířen a bez reptání(J5f) z mé duše odpor víc a více mizí(J5f) a hlava v úctě před modou se sklání(J5f) jež zachvátila v Čechách všecky strany(J5f) i jejich vůdce naše velikány(J5f) Mně z domova psal bratr po čase(J5m) V den tvého sňatku utopila se(J5m) blíž přívozu neť kmotra Blahoslava(J5f) Tou zprávou se mi zatočila hlava(J5f) má Carmen mrtva Carmen Carmen moje(J5f) V tu chvíli vešla Hilda do pokoje(J5f) Tak byl jsem dojat na otázky její(J5f) že odpovídal jsem vždy zmateněji(J5f) až posléz Hilda psaní přečetla si(J5f) jež z rukou chvějících se vypadlo(J5m) já tušil jsem že v duši její asi(J5f) zlá vášeň vbodla svoje žihadlo(J5m) Ba příliš dobře tušil jsem v mé nebe(J5f) se záhy vplížil nevítaný host(J5m) muk sterých strůjce děsná žárlivost(J5m) jež srdce rve ti v kusy krev tvou střebe(J5f) zří stíny tam kde jiní světlo vidí(J5f) a krvelačné šelmy tvoří z lidí(J5f) Zlý onen démon vrah ten lásky starý(J5f) mou Hildu uchvátil v své drsné spáry(J5f) že v krátkém čase změnila se zcela(J5f) Kam přítulnost se její něžná děla(J5f) Chlad ledový hned vane z její řeči(J5f) hned vášnivý z ní divý sálá plam(J5m) a její hled v němž přetvářka a klam(J5m) jen o bezmezné nedůvěře svědčí(J5f) Vše věrně jsem jí vyznal marno všecko(J5f) Dál nevěří jak tvrdošíjné děcko(J5f) V mém nitru bouří žhavé peklo muk(J5m) Jsi hochu zaslepen jak mladý kluk(J5m) jenž po prvé se napil z lásky číše(J5f) a milostné jen verše všude píše(J5f) Ty nezříš červa jenž se v růži kryje(J5f) a neslyšíš jak jedovatá zmije(J5f) ti syčí na blízku vždy blíž a blíž(J5m) Spíš brachu tvrdě kdy se probudíš(J5m) List takový mne došel bez podpisu(J5f) a pochyb červa nasadil mi v duši(J5f) Kdo jest kdož klid můj z nenadání ruší(J5f) Zda přítel to či člověk z jehož rysů(J5f) se škodolibost na mne drze chechce(J5f) či nevčasný to žert je naposled(J5m) Tak přemítám než mrak jenž zkalil hled(J5m) se přece nijak rozplynouti nechce(J5f) spíš roste ještě podobu svou mění(J5f) až příšerná je nyní z něho saň(J5m) jež na mne zuby jedu plné cení(J5f) a syčí posměšně Nuž braň se braň(J5m) Pryč přelude Což rozum snad mne míjí(J5f) Snad jsem již uštknut jedovatou zmijí(J5f) a v hrozné horečce má hlava šílí(J5f) Ach jaký jsem to bloud byl pošetilý(J5f) že podlehl jsem smyslů mámení(J5m) Ten bezbranného v bezejmenném listě(J5f) kdo napadá sám bídákem jest jistě(J5f) Hle jak ten list se svíjí v plameni(J5m) Dnes péro smáčím v srdce svého krvi(J5f) jež zkrvavělým spárem mrzký vrah(J5m) mně rozdrásal a patou zdeptal v prach(J5m) Proč ještě žiju dál Proč pohled prvý(J5f) v tu tvář v níž klam a přetvářka a lež(J5m) mně vzal jen rozum proč ne život též(J5m) Však ztiš se mysli ňadro přestaň stenat(J5f) ať ruka moje na památku věčnou(J5f) můž chvějnými zde rysy zaznamenat(J5f) mou potupu a hanbu nekonečnou(J5f) Již od rána jsem nikde neměl stání(J5f) snad vinno tím to bezejmenné psaní(J5f) tón jeho příkrý posměšná ta slova(J5f) jež vracela se v mysl stále znova(J5f) Dřív o hodinu než můj zvyk je denní(J5f) jsem spěchal domů z dusné kanceláře(J5f) a v nevysvětlitelném rozčilení(J5f) mně srdce bušilo a plály tváře(J5f) hnán divnou tuchou pádím po schodech(J5m) a znaven stěží popadaje dech(J5m) se vrhám v první dvéře Výkřik trojí(J5f) se rozlehl v tu chvíli po pokoji(J5f) Mně všecka k srdci srazila se krev(J5m) strop na mne řítil se co v témže čase(J5f) mně pod nohama půda ztrácela se(J5f) Ó bože jaký hrozný hrozný zjev(J5m) Tam v šerém koutku na pohovce seděl(J5f) muž neznámý a k němu přitulena(J5f) má mladá bídná polonahá žena(J5f) Sval všeliký mně službu vypověděl(J5f) že bez hnutí jsem stál jak z kamene(J5m) Mé ztrnulosti užil bídník mladý(J5f) a skokem s okna prchl do zahrady(J5f) však žena nestoudná jíž s ramene(J5m) se smekl šat se na kolena vrhla(J5f) a zdvihla ruce sepiaté Tak sdrhla(J5f) mně hrdlo bolest palčivá ni hlas(J5m) že z něho nevyšel než ihned zas(J5m) mnou zalomcoval vztek já necítil(J5m) jsem sebe již když náhle ze všech sil(J5m) teď odstrčil jsem bídnou onu ženu(J5f) že hlavou padla na protější stěnu(J5f) Již k nové jsem zas ruku zdvíhal ráně(J5f) leč napřažená paže sklesla maně(J5f) zrak od bídnice hned se jinam točí(J5f) ret šeptá Neznám tebe jdi mi s očí(J5f) Pak stál jsem mlčky s tváří zachmuřenou(J5f) až ta jež mou se jmenovala ženou(J5f) se zdvihla se země květ uvadlý(J5m) A když už dvéře za ní zapadly(J5m) pad na pohovku jsem a jako dítě(J5f) jsem rozplakal se hořce křečovitě(J5f) Noc zastřela mé smysly dlouhá hrozná(J5f) v niž děsili mne stále snové krutí(J5f) však děsnější z nich bylo procitnutí(J5f) Jak zachvěje se chodec který pozná(J5f) že v močál svedlo světélko jej klamné(J5f) tak hrůza nesmírná se zmocnila mne(J5f) když poznal jsem že lásky bludičkou(J5m) jsem do bahna byl zaveden a kalu(J5f) Dnes nalezl jsem knihu maličkou(J5m) to Hildin denník ó jak bez obalu(J5f) v ní zpovídá se nestoudná ta žena(J5f) jež strhla do bláta čest mého jména(J5f) Krev stoupala mi v hlavě váznul dech(J5m) když četl jsem že nejvíc ze všech lidí(J5f) jež v žití poznala mne nenávidí(J5f) ten lehkověrný hloupý sprostý Čech(J5m) jí přišel vhod máť slušné postavení(J5f) jež dovolí jí žíti v přepychu(J5m) tak výhodných je málo ženichů(J5m) již neptají se na výbavu jmění(J5f) a zaplatí své tchyně dluhy značné(J5f) též obavati se jí třeba není(J5f) že manželství co v žití jejím změní(J5f) že poroba snad nyní se jí začne(J5f) spíš teprve teď volnost nastane jí(J5f) však dobře ví jak ostrou zbraní jest(J5m) proud horkých slz a přetvářka a lest(J5m) a dobrým pláštěm bude manžel její(J5f) by ještě volněji než dříve snad(J5m) své staré ctitele si mohla zvát(J5m) Ne nemohl jsem hnusem čísti déle(J5f) co mrzkosti tu vyzrazeno suše(J5f) Jak možno jen by ve spanilém těle(J5f) tak byla bídná nízká černá duše(J5f) Co as je čest jsem dlouho přemítal(J5m) než nadarmo ač filosofů stero(J5f) jsem na pomoc bral v nejistoty šero(J5f) ni pravdy paprsek mně nesvítal(J5m) Z těch moudrostí jež napsány jsou o ní(J5f) můj úsudek se k oné nejvíc kloní(J5f) dle níž je lesklá překrásná to fráse(J5f) již bereme jak čerstvou náprsenku(J5f) jen bychom byli čisti aspoň z venku(J5f) a jiným snad se zalíbili snáze(J5f) Ba člověk teprv tenkrát šťasten zcela(J5f) když hloupý stud se vytratil mu z těla(J5f) Chlad bytu pustého mne vyhnal záhy(J5f) Chtě přátelům se četným vyhnouti(J5m) já denně nyní z hlučných ulic Prahy(J5f) jsem ve venkovská prchal zákoutí(J5m) tam v nízkých hospůdkách skryt přede světem(J5f) kde sobě sám jsem cele náležel(J5m) byl na chvíli jsem šťasten v žití kletém(J5f) tam utápěl jsem pamět svou a žel(J5m) Kdys vedla z toulky každodenní cesta(J5f) mne zastrčenou starou částí města(J5f) Zvuk kytary a houslí vřeštivých(J5m) směs různých hlasů rozpustilý smích(J5m) jež z blízké krčmy zalétly mi v sluch(J5m) mé kroky náhle stavily Ví Bůh(J5m) co tenkrát v duši mé se dálo as(J5m) Zpit kouzlem lahodné té letní noci(J5f) jsem na celém se těle náhle třás(J5m) až podlehl jsem démonické moci(J5f) a nesměle jsem vkročil v doupě hříchu(J5f) Tak bylo tenkrát nyní bez ostychu(J5f) v ně vstupuji a v svůj se vracím byt(J5m) když zem už dávno líbá slunka svit(J5m) Ba člověk teprv tenkrát šťasten zcela(J5f) když hloupý stud se vytratil mu z těla(J5f) Zas divoce noc prohýřena byla(J5f) Roj myšlenek se motal v těžké hlavě(J5f) a na mdlá víčka sen se snášel právě(J5f) když návštěva mne divná překvapila(J5f) tři cizí muži dva z nich v stejnokroji(J5f) z těch jeden podal jakýsi mně list(J5m) co ostatní se jali po pokoji(J5f) vše prohlížet Já nemohl jsem číst(J5m) mně před očima kola dělala se(J5f) jen tupě jsem se díval beze slova(J5f) jak prohlíželi skříň co která chová(J5f) a v listinu vše znamenali zase(J5f) A jako zde tak v ostatním též bytě(J5f) si počínali nenuceně hbitě(J5f) muž občan zdál se býti spokojen(J5m) Pak velkou pečeť ještě vtiskli jen(J5m) tu na dvéře tam na zásuvky skříně(J5f) a odcházeli bez pozdravu němě(J5f) muž občan pouze uklonil se jemně(J5f) a jeho zrak mi děl Jsi na mizině(J5f) Jsem opět sám je zase ticho kolem(J5f) Však jinak bylo ještě před hodinou(J5f) Tu s kladívkem muž seděl za tím stolem(J5f) a houfy lidí kteří čpěli špínou(J5f) se do pokoje tlačily a řvaly(J5f) Já pohlížel jsem jako člověk cizí(J5f) jak za věcí věc dražbou z bytu mizí(J5f) ač v těle mi to hrálo všemi svaly(J5f) bych vypráskal tu darebáckou chásku(J5f) Než na prsten když došlo rubínový(J5f) jenž připomněl mně moji k Hildě lásku(J5f) a jenž byl prvním dárkem ženichovi(J5f) já nebyl jsem už pánem čivů svých(J5m) skok za stůl pěst jsem na odhadce zdvih(J5m) a kladívko jsem vyrazil mu z dlaně(J5f) že čistá cháska couvla polekaně(J5f) pak všecky peníze své jež mi zbyly(J5f) jsem hodil na stůl za prsten mně milý(J5f) Mé zlato shrábl odhadce a brzy(J5f) lid z bytu prázdného se ztratil drzý(J5f) A když jsem zase sám byl svědků prost(J5m) ta kůra ledová jež srdce kryla(J5f) mně dlouhý čas se rázem prolomila(J5f) já na rty přitiskl jsem něžný skvost(J5m) a po čase zas rosou hořké vláhy(J5f) se oči bděním rudé zakalily(J5f) až těžké slzy po tvářích se lily(J5f) a zapadaly ve vous šedý záhy(J5f) V tu chvíli byl jsem světu vrácen zas(J5m) Moc neznámá mě pudí v život nový(J5f) a jakýs dobrý duch mne těší slovy(J5f) Jsi zachráněn Jdi pracuj ještě čas(J5m) Klid bývalý zas plní moje nitro(J5f) Již dávno nebylo tak krásné jitro(J5f) jak nad Prahou teď rozbřesklo se právě(J5f) par zamodralých hebká pavučina(J5f) se v teplém vánku chvěje po Vltavě(J5f) ples švitorného ptactva od Petřína(J5f) sem zalétá že hruď se blahem šíří(J5f) rtem vřelým slunce líbá matku zemi(J5f) až vášnivými pod polibky těmi(J5f) se chrámů četných báně nachem pýří(J5f) jak dívčí líčko v zanícení čistém(J5f) Tou krásou nadšen s duší plnou záře(J5f) chtěl vyjíti jsem sluha z kanceláře(J5f) když s úředním v můj pokoj vkročil listem(J5f) Mně ruce chvěly zlé se ve předtuše(J5f) že velkou pečeť rozlomily stěží(J5f) Teď na zemi ten ortel smrti leží(J5f) list oznamuje krátce mi a suše(J5f) že pro dluhy a pro svou pověst špatnou(J5f) jsem zbaven služby Jelen uštvaný(J5m) jak padá k zemi když naň se strany(J5m) se vrhnou psi a v něj své zuby zatnou(J5f) tak mne ta zpráva k zemi sklátila(J5m) A když se mí zas pamět vrátila(J5m) ty prázdné stěny v pokojíku holém(J5f) jak jízlivě by šklebily se kolem(J5f) a Žebrák Žebrák v oči smály se mi(J5f) Jsem žebrák nejchudší snad mezi všemi(J5f) co jich ta hrouda nosí Hola stůj(J5m) To myšlenka je spasná Vždyť snad není(J5f) tak připoután k té hroudě život můj(J5m) by nekynulo nikde vykoupení(J5f) Což není smrti Ty se chvěješ brachu(J5f) Ta paní bledá nahání ti strachu(J5f) Vždyť přec tak často za měsíčné noci(J5f) když s mostu hleděls na Vltavu klidnou(J5f) cos vábilo tě divnou tajnou mocí(J5f) v tu její náruč lákavou a vlídnou(J5f) vždy myslívals jak umříti lze snadně(J5f) jen jeden skok a člověk leží na dně(J5f) A jindy zas když hleděl jsi jak vlak(J5m) vstříc lítou saní s rachotem ti letí(J5f) vždy pudilo tě cosi mocně tak(J5m) bys vrhl se mu náhle do objetí(J5f) A teď se chvěješ snad když tobě kyne(J5f) smrt z bambitky jíž nad vše jmění jiné(J5f) jsi vážil si jak vlastních zřítelnic(J5m) již uschoval jsi do poslední chvíle(J5f) když z majetku již nezbylo ti nic(J5m) Ó neboj se ta nechybí se cíle(J5f) Je dokonáno Neděsí mne již(J5m) než vábí spíše stále blíž a blíž(J5m) a mocněj vždy mne láká v náruč svou(J5m) ta paní krásná kterou smrtí zvou(J5m) Chci zemřít ještě dnes mám dosti síly(J5f) však usmířen Ty zápisníku milý(J5f) ty svědku strastí mých i mého žalu(J5f) snů nesplněných klamných ideálů(J5f) buď poslem k té již víc než celý svět(J5m) jsem miloval rci jí že v smrtném chvění(J5f) ne prokletí leč slova odpuštění(J5f) a modlitbu můj mroucí šeptal ret(J5m) Ha jaká rozkoš ležet v rakvi šeré(J5f) nic nezřít neslyšet a necítit(J5m) být pod zemí co na ní bídný lid(J5m) se jako dravci o kus chleba pere(J5f) A rozkoš ta již blízko blízko tak(J5m) Stisk spouště blesku šlehnutí a pak(J5m) tma bez konce klid blahé bezvědomí(J5f) Až slunce stoupne nad protější domy(J5f) a zahledí se v obydlí mé chudé(J5f) mne nevzbudí a darmo líbat bude(J5f) již zesinalá líce sebevraha(J5f) jdu za Tebou má Carmen Carmen drahá(J5f)