64. Času krása.

Jan Slavomír Tomíček

Vyjdou z věků na svět milé něhy, Strasti do blaha se promění; Milovidné vzejde květení I kde oupí kraje pode sněhy. A kde divoké si koná běhy, Zkrotne tygr ve svém zuření; Bůh se snese v blahém záření, K rájům prolomí on skalné břehy. Vyplní se, co teď v nedostatku, Oko budou vábiť světové Čistí, jasní, beze všeho zmatku. Nebeř ale krásu přítomnosti, Nebeř volnost duchu: rájové Z ní jen mohou vyjíť ony cnosti.

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

390. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Stanislav Mráz)
  2. Na Sněžce. (Emanuel Miřiovský)
  3. Je těchou hérů hoře zřít... (Stanislav Mráz)
  4. ČÍM DÁLE DO LET... (Jaroslav Vrchlický)
  5. None (Stanislav Mráz)
  6. Ó mythů věže, legend z retirací... (Stanislav Mráz)
  7. None (Stanislav Mráz)
  8. None (Stanislav Mráz)
  9. Je mrtvá příroda, kde ty zříš žití... (Stanislav Mráz)
  10. MODLITBA (Stanislav Kostka Neumann)