64. Času krása.

Jan Slavomír Tomíček

64.
Času krása.
Vyjdou z věků na svět milé něhy, Strasti do blaha se promění; Milovidné vzejde květení I kde oupí kraje pode sněhy. A kde divoké si koná běhy, Zkrotne tygr ve svém zuření; Bůh se snese v blahém záření, K rájům prolomí on skalné břehy. Vyplní se, co teď v nedostatku, Oko budou vábiť světové Čistí, jasní, beze všeho zmatku. Nebeř ale krásu přítomnosti, Nebeř volnost duchu: rájové Z ní jen mohou vyjíť ony cnosti. 158

Kniha Básně (1840)
Autor Jan Slavomír Tomíček