74. Zpěv je démant tvorstva, cílem slasti;

Jan Slavomír Tomíček

Zpěv je démant tvorstva, cílem slasti; Vědou jesti kořen byliny, Užitkem jsou její šťaviny, No květ zpěvem ze kvítka je částí. Člověk stojí rozumem svým, másti Umí živly v prospěch krajiny; Však co k blahu vede chyžiny – Je zpěv, jenž je pojí s nebes vlastí. Viz tu věčnost – kde ty samé zjevy: Bleskem rozum, věkův zákony Naše vůle, blahem však jsou zpěvy. Milá země! chceš-li plouti v slasti, Sval ty srdce svého opony – Zpěvemť i já hýbal svojí vlastí.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

294. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. Ptáče zpívá, jak je k tomu (Josef Uhlíř)
  2. Zpěv. (Simeon Karel Macháček)
  3. TOUHY (Karel Dostál-Lutinov)
  4. Má vlast. (Anna Vlastimila Růžičková)
  5. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  6. Nesmrtelnost. (Jaroslav Martinec)
  7. Vitali na uvítanou. (Emanuel Züngel)
  8. 147. Víš, kde kraj jest nejkrásnější světa? (František Sušil)
  9. Touha. (Matěj Havelka)
  10. Dar vesny. (Eliška Krásnohorská)