Má vlast.

Anna Vlastimila Růžičková

Hle jaká to země, V níž mi slunce svítí, Hle ty krásné sady, Hle to vonné kvítí! Vůkol všecko žive, Zní hlas pěvců z háje, Pohled na zem Čechů Pohled jest do ráje; Ach, a jak blažená cítím se já, Země ta krásná jest otčina má. Hle ty muže slavné, Které odchovala, Laskavá co máti V lůně celovala, Jakž jí oni pevně Ku ochraně stojí, Žádné zlosti cizí Víc se nezabojí: Radostný provívá ples duši mou, Muži ti bratřími mými se zvou. Čechů slavná země, Ty jsi blaho moje, Věčně skvít se bude V srdci jméno tvoje; Dcera věrná mile Vše chce snášet strasti, Jen se neodloučit Od své drahé vlasti. Štěstí tvé, otčino, oslava tvá Jediná bude vždy blaženost má!

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

45. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzdálená. (Anna Vlastimila Růžičková)
  2. Ověnčená. (Eliška Krásnohorská)
  3. Jaro v srdci. (Eliška Krásnohorská)
  4. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  5. Kam jen oka mého zraky sáhnou, (Rudolf Mayer)
  6. XXIV. Vděčnost. (Josef Hubert Tichý)
  7. 147. Víš, kde kraj jest nejkrásnější světa? (František Sušil)
  8. XXII. Hory mé vlasti. (Josef Hubert Tichý)
  9. VYZNÁNÍ. (Karel Sabina)
  10. XIV. Viz, mé dítě, jak se země (Boleslav Jablonský)