ŠKAREDÁ PÍSEŇ

Xaver Dvořák

Parlamente, parlamente, národní cti, rozpomeň té! pro cizácké objetí k čertu národ poletí? Pány jsme se na trůn zvedli, na půlpány jste to svedli, na svobody sotva půl, posléz zbyde mošna, hůl. Bahnem vlečeš vzletu křídla, řvavá nadšenost tvá sstydla, cizákům se lísáš vděk: zbabělec je, kdo byl rek! „Lva“ znát málo po ocase, tož mu jazyk rozeklá se; státní jazyk, Bůh to splať, nemusí už občan znát. Sto čtyřicet čtyři léče*) viz, zkad národa krev teče, kudy život uniká lupem Otců jazyka. Mlčí nebe, mlčí země, mlčí literátů plémě, ctižádost už syta jest, hrom vzal květnů manifest. Hrdinskosti naší báje hraje míru na šalmaje, z „Lva“ zbyl, svědek nestranný, chvost a jazyk dvojklaný. – – Parlamente, parlamente, kam’s to přived’, sakramente, doma už jsme jenom host! – Třísknem na stůl: Už je dost!?

Patří do shluku

politika, poslanec, parlament, ministr, politik, politický, vídeň, schůze, mandát, republika

191. báseň z celkových 1252

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čin (Karel Hlaváček)
  2. PAN POSLANEC (Viktor Dyk)
  3. Rok. (Viktor Dyk)
  4. 326. Stokráte sem mluvil, teď už křičím (Jan Kollár)
  5. Tři doby mladočeské politiky. (Josef František Karas)
  6. JEŠTĚ JEDNA RADA. (Josef Svatopluk Machar)
  7. SKLUZAVKA. (Josef Lukavský)
  8. ČASOVÁ KONTEMPLACE. (Josef Svatopluk Machar)
  9. SLOVA NOČNÍ. (Viktor Dyk)
  10. Doporučení na schůzi v „Národním domě“ dne 21. V. 1911 nepřednesené.*) (Viktor Dyk)