báseň bez názvu

A tak Mistře Martine(T4m) bratře v Kristu nejdražší(T4m) rozhodni se komu sloužit hodláš(T5f) zdali Kristu či snad tomu duchu(T5f) který do těl vlévá požár vášní(T5f) aby na bídnou je strávil strusku(T5f) který srdcím dává bubřet pýchou(T5f) by je poštval mnít se pány země(T5f) který dusí duši aby zvířil(T5f) všecky pudy zvířeckého těla(T5f) Rozhodni se komu sloužit hodláš(T5f) zdali Kristu či snad Antikristu(T5f) Připomeň si jen můj mladší bratře(T5f) že jsem učíval tě od mladosti tvé(T6m) sloužit Kristu duší nedílnou(T5m) sloužit jemu celým ramenem(T5m) Vzpomeň si jak s bolestí jsem zíral(T5f) vida v zemi líný úhor duší(T5f) hrudy neplodné a nesoucitné(T5f) brázdy zarostlé jen plevelem(T5m) Vzpomeň si jak bolest ještě větší(T5f) cítili jsme vidouce ty duše(T5f) které mohou rostit mohou rodit(T5f) rodí však jen durman kopřivy(T5m) Ale nade všecko připomeň si(T5f) bratře milý onu bolest stydnou(T5f) viděl lis jak ten kdo sluhou božím(T5f) zve se od světa si dává říkat(T5f) místo aby zorával ten úhor(T5f) místo aby plel ten plevel bujný(T5f) zem zasíval čistým božím zrnem(T5f) jako vepř se válí v úhoru tom(T5f) jako vepř se válí v plevele tom(T5f) a jen tyje z něho a jen tuční(T5f) zlý jsa vzteklý jak jen pozříš naň(T5m) A jich nyní více je než dosti(T5f) Místo aby strojili se duchem(T5f) na den každý jak se slunce strojí(T5f) oblékajíc do daleka napřed(T5f) zástup oblak do zlata a v purpur(T5f) a svět tuchou plníc o čems vyšším(T5f) co jej zvedá do čistějších krás(T5m) oni vůdci pastýři a strážci(T5f) oni co mu poety a pěvci(T5f) mají býti po lopotě denní(T5f) a co duši unášet mu mají(T5f) duchem smírným slovem prorockým(T5m) oni na hamižníky se mění(T5f) na kramáře na lichváře mrzké(T5f) a svůj kostel kapli svou i hřbitov(T5f) pronajímají jak hospodu(T5m) Ty já viním bídou toho světa(T5f) jeho ohavností zpuštění(T5m) Vyburcuj se povstaň z klidu svého(T5f) Víš jak zahálku tu líheň hříchu(T5f) víš jak lakotu ten pelech ďáblův(T5f) víš jak mstivost jed ďáblových kněží(T5f) a jak vůbec křivý kněžský život(T5f) zatracoval jsem a zatracuji(T5f) zatracovat budu co živ budu(T5f) začež pronásledování trpím(T5f) z boží milosti neb potupit mne chtí(T6m) na smrt odsoudit a pro kacířství(T5f) krajané zvlášť mí Než nebojím se(T5f) zahanben být pro Kristovo jméno(T5f) nebojím se muk ni žalářů(T5m) nebojím se smrti pro Krista(T5m) Srdečně tě prosím nebaž po statcích(T6m) Pouta jsou to zlatá sice pouta(T5f) přec jen pouta k tomu satanova(T5f) ona do tmy táhnou skrýt to zlato(T5f) za mříž tlustou před zlodějem smělým(T5f) pod sklepení jako do vězení(T5f) Co ti bratře pomohou pak křídla(T5f) byť i byla archandělova(T5m) Budeš li však přece farářem(T5m) pak ať čest jen boží spása duší(T5f) vždycky tebou vládne ne však pýcha(T5f) ne však polností a prasat majetek(T6m) Přijde li ti s farou kousek statku(T5f) neprojídej jeho probůh v hodech(T5f) Pomni co jich rádo béře kousek chleba(T6f) nebuď syt když oni hladovi(T5m) Slyš můj milý farářem li budeš(T5f) dbej bys kuchařku si nebral mladou(T5f) abys příbytek víc nevzdělával(T5f) než svou duši Srdečně tě prosím(T5f) vyhýbej se společnostem ženským(T5f) Bdělý buď když posloucháš jich zpověď(T5f) by jich pokrytectvím nepodved tě(T5f) satanáš neb praví Augustin(T5m) Nevěř pobožnosti čím je pobožnější(T6f) tím je bujnější a chtivější(T5m) Upusť také snažně tebe prosím(T5f) od krásných a nadbytečných šatů(T5f) aby Pán tě nepokáral těžce(T5f) jako jistě pokárá mne kdysi(T5f) že jsem míval je dav raniti se(T5f) proti Bohu svému duchem pýchy(T5f) Pro milosrdenství Kristovo(T5m) jen mne nenásleduj v lehké mysli(T5f) kterou spatřils na mně nebdělém(T5m) Ale prosím následuj mne v dobrém(T5f) Roucho vášní jehož purpurem se(T5f) odívalo bujné srdce mé(T5m) ohněm spálil jsem a uhasil(T5m) každou jiskřičku a jiskru po něm(T5f) zasypav je kajícnosti popelem(T6m) Spal je též a zasyp popelem(T5m) Projdi světem čist jak já jsem přál si(T5f) ach zdaž dopřeje mi Slitovník(T5m) Projdi světem čist tak plným nástrah(T5f) jenž má sítě skryty u všech břehů(T5f) jako rybář na velikých vodách(T5f) jenž má léčky na polích a v lesích(T5f) jako pytlák si je chytře klade(T5f) jenž rád vzpoury kuje nepokoje(T5f) volá Hoří aby při tom kradl(T5f) jako zloděj malý veliký(T5m) Nič ty sítě nič ty léčky vzpoury(T5f) očišťuj ten svět a zradostňuj(T5m) S lože svého s ranní rosou vstávej(T5f) rozepěj se celou duší svou(T5m) rozepěj se celým srdcem svým(T5m) ranní píseň se skřivanem pěj(T5m) dokud naslouchá mu jitřenka(T5m) V prachu světa jdi pak za svým dílem(T5f) po silnicích jeho zaprášených(T5f) stopy Kristovy den ze dne hledej(T5f) líbej je a dýchej vůni květů(T5f) které po nich všude vypučely(T5f) objevuj je světu ukazuj(T5m) V prachu světa choď tak za svým dílem(T5f) množ svou práci množ své vroucné dílo(T5f) jako v poli klas je množí jiným(T5f) uzrávaje za skřivánčích písní(T5f) za rosy a lásky sluneční(T5m) Budiž takým klasem žitným zrnným(T5f) který živí člověka i ptáka(T5f) a dá útulek i křepelce(T5m) S rosou vstávej s rosou uléhávej(T5f) by tvůj spánek byl ti nocí tichou(T5f) v níž ti hvězdy šepcou o ráji(T5m) Projdi světem čist jdi světem čist(T5m) aby duše kvetla tobě tiše(T5f) květem rajským rajskou veselostí(T5f) bezpečna že není umírání(T5f) a jest jenom život nehasnoucí(T5f) neumírající nekonečný(T5f) věčný(T1f) Amen(T1f) Vyřiď pozdrav všechněm našim věrným(T5f) V Praze snad už neuvidíte mne(T5f) Na sbor jedu jak si přeje král(T5m) a jak rozhodla se k tom vůle má(T5m) Mnoho nepřátel tam vstane proti mně(T6m) celá Kostnice snad celý svět(T5m) věřím však že pravda vítězí(T5m) a že ono slovo boží zvítězí(T6m) jež jsem kázával vám v Betlémě(T5m) Proto nelekejte se když zvíte(T5f) že jsem na smrt odsouzen(T4m) ale neoblomni stůjte v pravdě té(T6m) stůjte bez strachu a viklání(T5m) stůjte statečnější nežli já(T5m) Martínku můj kdybys na památku(T5f) chtěl si nechat šedivou mou sukni(T5f) vezmi si ji ale ty se štítíš(T5f) barvy té nuž dáš ji komu uznáš(T5f) Sukni bílou dej však faráři(T5m) Žáku Jiříkovi kopu grošů dej(T6m) že mi věrně sloužíval a rád(T5m) Zdráv buď v Kristu se všemi kdož zákona(T6m) ostříhají jeho silni čisti(T5f) bez poskvrny přebývajíc v pravdě(T5f) Na Krakovci tu noc před odjezdem(T5f) V síni bílé těžce klenuté(T5m) žlutá voskovice plaše plála(T5f) ohněm červenavým plaše plála(T5f) mukou hořela a strachy plála(T5f) sebe všecku všecku stravovala(T5f) jakby cítila a varovala(T5f) jakby bouři předejít si přála(T5f) jež se sbírala v té dusné náladě(T6m) síně bílé těžce klenuté(T5m) Mluvit chtěla volat sobě přála(T5f) volat volat jako před požárem(T5f) jako volá milá věrná žena(T5f) na muže když ze střechy se kouří(T5f) tak též volat volat sobě přála(T5f) dobrá duše svíce té Jí bledá tvář(T6m) Mistrova se ještě bledší zdála(T5f) Duch však silnější z té tváře hořel(T5f) nad plápol té svíce klidněj plál(T5m) nestravuje jí jak žár tu svíci(T5f) ale život nový slavnostnější(T5f) vyvolávaje v ní nehasnoucí(T5f) neumírající nekonečný(T5f) věčný(T1f) A list zapečetiv pevnou rukou(T5f) připsal nadpis slyše hruď svou tlouci(T5f) Prosím neotvírej listu toho(T5f) leč až dovíš li se že jsem mrtev(T5f) V čistém nebi bledá luna vzplála(T5f) bílé sny své zemi šepotala(T5f) v jejich svitu Krakovec se tměl(T5m) z těžkých stínů z černého jak hávu(T5f) zvedal ostře ojasněnou hlavu(T5f) zpurně jako démon k nebi zřel(T5m) Půlnoc přešla Okno blyští žhavě(T5f) Mistr Jan kde závět dopsal právě(T5f) Do mhly měkké ulehla si země(T5f) Pableskují pahorky a témě(T5f) vrchu na němž hrad ční pod ním víska(T5f) Mezi nimi schouleně se stiská(T5f) černý údol zhluboka se tmí(T5m) mezi blýskavými stráněmi(T5m) Nebe jasno Sem tam jako kvítí(T5f) rozhozeny velké hvězdy svítí(T5f) Náhle mráček jako holub bílý(T5f) lehounko vlít na nebesa čistá(T5f) jak pýř z rajských lučin Stojí chvíli(T5f) rozhlíží se dost li je tam místa(T5f) A již zmizel Ale ve mihu(T5m) obláčci se zvedli od jihu(T5m) pluli plavně po hladičké pláni(T5f) a tak čile jako rozesmáni(T5f) Pluli plavně sotva perutěmi(T5f) mávajíce nad schoulenou zemí(T5f) tvrdě zdřímlou které právě(T4f) sny se rodí v unavené hlavě(T5f) sny tak děsivé jak rokle černá(T5f) a tak blaživé jak hvězda věrná(T5f) pluli obláčci i snové zjiskření(T6m) bludní poutníkové touhou sbratření(T6m) Výš a výše jakby kdos jim zpíval(T5f) k luně blíž a blíž až záře příval(T5f) kropil předvoj rosou jiskřivou(T5m) že svůj pochod zastavili v žase(T5f) ozářeni divili se kráse(T5f) hovořících nebes lunou bájivou(T6m) Řady další kolem nich se hnaly(T5f) až i ony lunným dechem vzplály(T5f) Madonnu tak na zdi starých chrámů(T5f) vdechovala umělcova duše(T5f) barvy jásající něžných plamů(T5f) s věřícího štětce ve předtuše(T5f) rajských niv a Boží blízkosti(T5m) kladla na zeď chvíc se svatostí(T5m) okolo ní v plápolavém kruhu(T5f) vzpjala zpěvných andělů pak duhu(T5f) Zářný hymn Než v jihu hlubokém(T5m) mrak už vyvalil se zlobně němý(T5f) pohyb vzhled jak dravec před skokem(T5m) mstou když kypí mruče lehá k zemi(T5f) Temněl kraj jak nad ním on se nes(T5m) ve vsi před ním zalézal i pes(T5m) spatřiv jej jak bouřlivě se kvasil(T5f) a vše hvězdy na potkání hasil(T5f) Na loži už mistr ležel prostém(T5f) bdě a tich než klid v něm nebyl hostem(T5f) Na neklidném moři pevný člun(T5m) Viděl kterak na obrovskou kunu(T5f) mrak se změnil aby přepad lunu(T5f) by ji strhl do černých svých vln(T5m) Zíral nezřel Sám teď boj veď s mrakem(T5f) hledě na něj otevřeným zrakem(T5f) Hleděl na něj jak se divě shání(T5f) od jihu tam po nebeské báni(T5f) a jak hvězdy hasí na potkání(T5f) hvězdy vítající úsměv ranní(T5f) Viděl mrak jenž na těhotnou sani(T5f) měnil se mu a čím dél zřel na ni(T5f) cítil jak vše udusit se chystá(T5f) viděl tvář i zraky Antikrista(T5f) Srdce bolestí mu pustne hněvem(T5f) zas se vichří lačným soků řevem(T5f) zahlušováno a drážděno(T5m) a jich vzteklivostí vražděno(T5m) Cítí struna loučivá v něm zvučí(T5f) Noc to doma poslední a prudší(T5f) než kdy dřív slz dravých bolest cítí(T5f) slz jimž nedáno se proudem líti(T5f) Bože zástupů jenž spravedlivě(T5f) soudíš zkoumáš ledví nám a hruď(T5m) tys má trpělivost štítem mým též buď(T6m) vyrvi z nepřátel mne milostivě(T5f) Neodstupuj Pane ode mne(T5m) Soužení jeť blízké už již dne(T5m) smrti mé si přejou rozvzteklení(T5f) a těch kdo by pomohl mi není(T5f) Psi mne obskočili s povykem(T5m) rada zlostných oblehla mne šalebně(T6m) proti mně jen lží mluvili jazykem(T6m) řečmi nenávisti obklopivše mne(T6m) bez příčiny na mne vrhli se(T5m) místo aby s láskou ke mně tiskli se(T6m) oloupili mne a odplatili zlým(T6m) za mou lásku záštím vášnivým(T5m) K Bohu volal hledě s lože v nebe(T5f) k soudci svému jemuž oddal sebe(T5f) Srdce vzpínalo se hořem vzedmuté(T6m) Viděl měsíc viděl jeho boje(T5f) jak se utkaly s ním mračné voje(T5f) že hned v temnu mizel s báně klenuté(T6m) a zas vzplál a vzeplul zlatějším se zdál(T6m) až se bílý mráček vůkol zardíval(T6m) Sám teď Mistr válčil Duše čistá(T5f) vzpínala se potřít Antikrista(T5f) jak archanděl Michal potíral ho kdys(T6m) Na ohavnost zpuštění že mlatem(T5f) tlouk jsem na místě ji vida svatém(T5f) z vředů církve odstranit chtě hnis(T5m) že jsem jazyk vložil do těch vředů(T5f) za to sykot slyším hadích jedů(T5f) Říkal jsem a říkám věz to příští sbor(T6m) Živ li papež Kristu na odpor(T5m) zloděj jest a loupežník je pravý(T5f) herec Antikrist a vlk je dravý(T5f) Říkal jsem a říkám chyba jest(T5m) světské panství papeži dát vést(T5m) po království božím zde pak veta(T5f) Mé království není z toho světa(T5f) Chvěl se všecek schoulen na svém loži(T5f) hoře v tváři sít chtě zrno boží(T5f) vida v duchu jeho osení(T5m) jak už zemí omládlou se vlní(T5f) metá klasy jež se zrnem plní(T5f) rozkoš budí ve všem stvoření(T5m) a jak nad ním jako radost živá(T5f) skřivánek si perličky své zpívá(T5f) Čechy Čechy Ach jak krásná země(T5f) Krásná jako pravá země boží(T5f) důstojná by zlaté boží sémě(T5f) rostlo v ní a zrálo ne však hloží(T5f) sémě boží čisté bez koukole(T5f) těžkých klasů na horách i v dole(T5f) národ svatý všude nitrem svým(T5m) vyvolený k činům velikým(T5m) Milá sladká krásná svatá země(T5f) V tobě také vyvolené plémě(T5f) silné duchem pravdou chtěl jsem mít(T5m) plémě ohněm svatým zahořelé(T5f) vždycky hotové a vždycky smělé(T5f) v čin i slovo pečet pravdy vrýt(T5m) ba i životem svým za ni stát(T5m) ochotně a oddaně a rád(T5m) Jaká země Koldokola hory(T5f) jako strážných duchů pavezy(T5m) uvnitř jako zemský ráj v ní vidím sad(T6m) a v něm dělníků se hemží sbory(T5f) klasy chlebné klasy pravdy žat(T5m) samí doufající vítězi(T5m) Pro čest boží pro čest země té(T5m) zasíval jsem sázel s láskou dítěte(T6m) A teď zkáza na boží jde dílo(T5f) Těhotné se mračno vyvalilo(T5f) nad mladičkým visíc osením(T5m) krutě němě zříc a nelaskavě(T5f) Znám tě volá mistr znám Tys Řím(T5m) zkažený tys Řím vřed bujný v hlavě(T5f) O paprsek slunný jsem tě prosil(T5f) tys však povstal bys mne klatbou skosil(T5f) Neskosils mne však a bít se budu(T5f) s tebou zvrhlým trhat sít tvých bludů(T5f) kterou hodils na celý mdlý svět(T5m) dokud nezhojíš v mé duši rány(T5f) dokud pýchu nevyhostíš z brány(T5f) dokud k Němu nevrátíš se zpět(T5m) Rybáři ty nevěrný jen sobě lovíš(T6f) a ne Pánu Co na soudě povíš(T5f) Říme Říme Čí jsi Volám čí jsi(T5f) Říme Říme Město svaté kdysi(T5f) prvých mučedníkův oltáři(T5m) na němž kříže s odsouzenci stály(T5f) na němž živé pochodně kdys plály(T5f) s klidem vítězovým na tváři(T5m) krev jich svatá tvoje cesty kropí(T5f) jaké jsou však nyní tvoje stopy(T5f) Říme Říme K tobě jako děti(T5f) přilnuli jsme Tobě do objetí(T5f) vrhli jsme se všecek národ můj(T5m) říše naše celá Vroucně dětinně(T6m) stavěli jsme nové svatyně(T5m) Ty však zpohanštěls a zvrhls oltář svůj(T6m) Na meč pyšně předělal jsi kříž(T5m) lásku na mstu Jak to zodpovíš(T5m) Ty mne soudit Já tě na soud volám(T5f) tebe já tam na soud volám boží(T5f) bez pýchy že Antikrista zdolám(T5f) kterému ty ležíš za podnoží(T5f) ale abych strh tě se scestí(T5m) abys vybřed z tůně neřestí(T5m) tonoucímu hodím tobě láno(T5f) Nepřináším noc já ale ráno(T5f) Aj duch Páně nade mou dím s prorokem(T6m) onť mne pomazal a poslal chudým všem(T6m) kázat evangelium kdo srdcem zkroušení(T7m) uzdravovat je a zvěstovati(T5f) jatým propuštění slepým vidění(T6m) a kdož souženi těm volnost dáti(T5f) a všem zvěstovati léto Páně vzácné(T6f) Bylo veselo mi na vinici pracné(T6f) Bylo bylo a zas bude bude(T5f) Plameny zřím vyšlehovat rudé(T5f) plameny v nichž na prach shoří chvatem(T5f) všecek troud však zlato bude zlatem(T5f) Ba i modla samý pych a nach(T5m) modla světová se skácí v prach(T5m) z něhož vzejde pak až vytratí se dým(T6m) nový Jeruzalém nový Řím(T5m) Ležel tiše ležel bez pohnutí(T5f) zváben vidinou jak hudbou dálnou(T5f) mezi mrákavou tak zlobně kalnou(T5f) úsměv hvězdy svítí na klenutí(T5f) V zraku rostl pohled doufající(T5f) Úsměv hvězdy polibek vtisk líci(T5f) Tělo roste jeho dotekem(T5m) čistším radostnějším člověkem(T5m) Roste síla v okřívavém těle(T5f) hledí směle na své nepřátele(T5f) počítá je pěkná řada jich(T5m) mocných tak i slabých přímých lstných(T5m) z nich zvlášť jeden dopředu se tlačí(T5f) vztekem prská oči má on račí(T5f) štve jak hledí štve jak vypráví(T5m) farář Michal malý šmaťhavý(T5m) Nebojím se tebe dí naň směle(T5f) vyšší chci já mít své nepřátele(T5f) Počítá je je jich pěkná řada(T5f) mocných tak i slabých přímých lstných(T5m) a zvlášť k jednomu ho táhne z nich(T5m) vzpomínka tak okřídleně mladá(T5f) Štěpáne naň volá s pohnutím(T5m) A on ozve se Už nejsem jím(T5m) Hlasem drsným okem tvrdým dí to(T5f) že se Mistr zachvěl leknutím(T5m) a že srdce jako uštknutím(T5m) sevřelo se mu a vzúpělo(T5m) Slyší tlouci je tak nesmělo(T5m) a tak zaraženo Je mu líto(T5f) je mu horko je mu stydno tím(T5m) jak to kolem zní Už nejsem jím(T5m) Nejsem jím jak býval jsem jím kdysi(T5f) kdy jsme z jedné jídávali mísy(T5f) kdy jsme čítali a hltali(T5m) a kdy s jásotem jsme vítali(T5m) anglického Mistra jako štít(T5m) s kterým chceme jít a žít ba též se bít(T6m) Tys však dále zašel než jsi měl(T5m) proto jsem se s tebou rozešel(T5m) Chlubíš se že od nádherných šatů(T5f) jež duch pýchy tobě objednával(T5f) upustils však tím se nehonosíš(T5f) pyšnější že slova v srdci nosíš(T5f) kterými jen lákáš lidu nával(T5f) vábíš mámíš jej až do rozvratu(T5f) rouchem ne však duchem žel(T4m) Proto jsem se s tebou rozešel(T5m) Zpýchnuls Štěpáne Ba zpýchnuls dím(T5m) Zpýchnuls zješitněl a zmarnivěl(T5m) zástupy když s křikem lichotným(T5m) an duch vzpoury do nich bouřně vjel(T5m) na voze tě samolibém táhnou(T5f) hříchy své však při tom nevypřáhnou(T5f) a ty okřiknout je nechceš jak bys měl(T6m) Proto jsem se s tebou rozešel(T5m) Šel jsem s tebou ne však řády trhat(T5f) ducha vzpoury jako věnce smolné(T5f) do našeho kraje zpupně vrhat(T5f) na dědiny naše přepokojné(T5f) Ne mír neseš ani požehnání(T5f) ale rozbroj rozbroj rozeštvání(T5f) Buřič jsi ty Štěpáne cos to děl(T5f) Že jsi buřič s kterým jsem se rozešel(T6m) Šel jsem s tebou ne však proti Otci(T5f) I když zhřešil v tvé li je to moci(T5f) býti nad ním soudcem přísnosti(T5m) Či jsi ten co nad tatíkem zpilým(T5f) chachacha dí smíchem rozpustilým(T5f) místo aby pláštěm lítosti(T5m) zakryl ho a zaň se modlit šel(T5m) Proto jsem se s tebou rozešel(T5m) Nezvítězíš nezvítězíš Jene(T5f) Duch tě odboje ne lásky žene(T5f) Štěpáne slyš Nechci slyšet nechci(T5f) Křivdíš Nekřivdím ti ani tvojim(T5f) Kacíř jsi a buřič Krokové tví lehcí(T6f) podvratní jsou hříšní Proti tobě stojím(T6f) budu stát jak meč já proti tobě(T5f) a již napřed na sbor jedu proti tobě(T6f) Mýlíš se ba mýlíš mýlíš bratře(T5f) Nemýlím a svědkem mým je nebe(T5f) že mi v srdci líto bývá tebe(T5f) Tobě však a divoké tvé chátře(T5f) řád je ničím Proto padneš dím(T5m) Štěpáne ne ty a Bůh je soudcem mým(T6m) rozkřikl se Mistr protrhl se z dum(T6m) těžce dýchaje a hledě k oblakům(T6m) Zrak se zjitřil zoufajícím steskem(T5f) jak v noc černou oslepivým bleskem(T5f) před sebou když uzříš propast příšernou(T6m) Zakryl oči nazvedl se z lože(T5f) Rukama pak zalomil a Bože(T5f) smiluj se ach smiluj nade mnou(T5m) zalkal bolestně a bludné ruce(T5f) jako před zajetím sepial prudce(T5f) Bože Bože Či snad vskutku bloudím(T5f) Či snad pychem domýšlivým soudím(T5f) Či to padlý anděl vdechl do mne vzdor(T6m) nalil hořkosti mi do mých rtů(T5m) vzepřel duši na tu nicotu(T5m) když svět pustnout vidím na úhor(T5m) Bože Bože dej mi vnuknutí(T5m) zda to pokyn tvůj či hadí uštknutí(T6m) Obrať krok můj je li veden pychem(T5f) zabrzdi jej je li puzen hříchem(T5f) udeř bleskem před ním ráz a ráz(T5m) ať se vzpamatuje ve svém vzdoře(T5f) není li on duše mojí hoře(T5f) ze zpustošených Tvé církve krás(T5m) Cítím však dals Bože krok mi jistý(T5f) zraku i mé duši pohled čistý(T5f) Těžkým zvedají se prsa dechem(T5f) Zrak zří pootevřen před sebe(T5m) hlubokým zří oknem do nebe(T5m) které dlouhým zavzdechnuvši vzdechem(T5f) zmizelo kams za mrak nekonečný(T5f) Spor jím lomcoval spor věčně věčný(T5f) hlasy všeho světa s hlasem svědomí(T6m) který nikdo nikdy nezlomí(T5m) Dals mým krokům směr by šly vždy přímě(T5f) v jazyk můj jsi břitký vetkl meč(T5m) proti lži a pýše v prudkou seč(T5m) ať již bubří ve vsi nebo v Římě(T5f) Dals mým krokům kráčet za Tvým slovem(T5f) a to slovo životem my zovem(T5f) v jazyk můj jsi meč svůj vetkl břitký(T5f) aby nebyl hravý ani plytký(T5f) A tak maně a tak nevolaně(T5f) pražský dóm se zjevil mu a stál(T5m) před ním velebný a na něm plál(T5m) jako z drahokamů vykládaný(T5f) jako ohněm zlatem malovaný(T5f) obraz divný Poslední soud Páně(T5f) Viděl ho tak živě jako v onen den(T6m) kdy jsa žákem stanul před ním vyjeven(T6m) V slávě nebes sedí Hospodin(T5m) veliký a přísný v moci svojí(T5f) Pokorně níž naši světci stojí(T5f) orodují za ten český klín(T5m) pokorně níž král nás s královou(T5m) prosí za sebe i za říš svou(T5m) Vstaňte z hrobů trouby anděl znějí(T5f) a ty hroby hýbají se chvějí(T5f) Kámen co je kryl se hbitě zvedá(T5f) z hrobu postava již vstává bledá(T5f) protírá si oči hledí kolem(T5f) zda s tím starým či snad novým bolem(T5f) potkat se má a tam ďábel čeká(T5f) a tu anděl ke hrobu již kleká(T5f) z hrobu pomáhá za ruku béře(T5f) aby otevřel těm svojim rajské dvéře(T6f) Hrůzo kráso hrůzo kráso hvězdná(T5f) Dive dive dive nevídaný(T5f) Zvuku zvuku zvuku neslýchaný(T5f) Slasti muko slasti muko bezdná(T5f) Otvírá se peklo otvírá se ráj(T6m) řítí se ach řítí zatracenců láj(T6m) a tu s anděly jdou z hrobů hloučky chudé(T6f) an zvuk trub proráží nebe rudé(T5f) Smiluj se ó Pane ať též vstanu(T5f) jako voskovice čistá pravá(T5f) u trůnu Tvé pravdy nechať vzplanu(T5f) šeptá Mistr Nad hradem noc tmavá(T5f) V nebi mrak jen visí nekonečný(T5f) Tma tma čímsi dusným natěžkaná tma(T6m) v ní nehmotnýma nohama(T5m) Spánek kráčel vlídný posel věčný(T5f) Jako lékař na nějž v důvěře(T5m) v chorém těle živý čeká duch(T5m) na hodiny zří a na dvéře(T5m) každý zvenčí ruch mu bystří sluch(T5m) tak šel Spánek vlídný posel věčný(T5f) hladě rukou svět ten nekonečný(T5f) hladě přesladkýma rukama(T5m) vše v čem život vře Tma tma a tma(T5m) Hladil vítr hor i vlny moří(T5f) hlavy jásavé i co se moří(T5f) srdce která ráj si malují(T5m) i co vášněmi se spalují(T5m) hladil vše co bdělo na prostoře(T5f) rozkoš sytých jako lačných hoře(T5f) ať to láska sláva zlato moc(T5m) čím kdo sytil se neb lačněl tuto noc(T6m) hladil bestii i její drápy(T5f) hladil ty co pro jiné se trápí(T5f) hladil vězně nevinné i bídné(T5f) k ložím nemocných se skláněl vlídně(T5f) tak šel Spánek vlídný posel věčný(T5f) hladě rukou svět ten nekonečný(T5f) hladě přesladkýma rukama(T5m) vše v čem život vře Tma tma a tma(T5m) A on vešel k Mistru do komnaty(T5f) vložil ruku na horké mu čelo(T5f) dlouho držel je neb pod ním vřelo(T5f) mysli vzbouření a rozepiaty(T5f) do puknutí byly mozku svazy(T5f) Duch však přepevný je držel v hrázi(T5f) A ten vlídný posel snem ho vnadí(T5f) že mu matka doma čelo hladí(T5f) Že mu čelo hladí po den celý(T5f) jak co chvíle kráčí ku posteli(T5f) na níž leží on hoch těžce chorý(T5f) Slyší její krok tak tichý skorý(T5f) a on chyt tu ruku níž ji shýbá(T5f) až ji rtoma jako oheň líbá(T5f) Oči přimhuřovaly se však(T5m) až se zavřely Vše tmou skryl mrak(T5m) Noc jak bez života dlouhá bolná(T5f) Ale brzy pod nebem se zvolna(T5f) hnutí budilo až přešlo v ruch(T5m) černých mraků Ty se rázem hnuly(T5f) v táhlý chod a líně odepluly(T5f) Měsíc zaplál K Mistru vplul jak duch(T5m) osvítil mu tvář zář dvojí čistá(T5f) tamo odlesk slunce tu zas Krista(T5f) Dávno už jsem ti nepsal Niccolo milý(Na) protože nemohl jsem což znamená sloužím(Na) A tak rád bych ti všelico řekl co jenom(Na) příteli dá se říci v době jež tak je(Na) rozkypěna osobami i ději(Na) zvlášť těmi skrytými které povrchu světa(Na) před svým uzráním musí ztajeny zůstat(Na) Ale opravdu nebylo kdy na řeč družnou(Na) Zvláště co pánem mým Jan jest XXIII(Na) přibylo práce Král Římský chce lékařem býti(Na) těžce nemocné církvi sám ze své vůle(Na) také však pánem na Rimini jsa k tomu(Na) pobádán Malatestou jenž před čtyřmi lety(Na) při prvé papežské mši Jeho Svatosti zlatou(Na) držel mísu aby v ní umyl si ruce(Na) teď však by rád ho i s papežstvím v nejhlubším moři(Na) skoupal král Římský chce tedy lékařem býti(Na) nemocné církvi a vyříznout trojitý nádor(Na) ve hlavě její operace tak těžká(Na) neslýchaná a pacient jak už to bývá(Na) rád by se vyhnul jí Král chce církevní koncil(Na) Jeho Svatost však nechce neříká sice(Na) Nechci dělá však všechno aby jen nebyl(Na) Nedůvěřuje mu a co mnohem je horší(Na) nedůvěřuje sobě Kdyby tak ještě(Na) sněm byl v Italii spíš by dal souhlas(Na) Tam ho však král Římský nechce a za Alpy tam se(Na) Jeho Svatosti nechce Na cizí půdě(Na) na neobeznámené hůře se válčí(Na) Na skrývačku to hra jen mrzutá trochu(Na) V Lodi znovu se král s ním sešel a tak mu(Na) domlouval ba i život mu vyčítal jeho(Na) nijak prý z něho nevyzařuje svatost(Na) s důvěrným důrazem Jeho Svatosti řekl(Na) ba i pohrozil jemu důvěrně přísně(Na) až ho rozplakal že pak přislíbil slavně(Na) svolati koncil do Konstancie To jest(Na) tvému Poggiovi nastává bez konce trampot(Na) daleké cesty dlouhé a obtížné cesty(Na) noclehy cizí a psaní a psaní a psaní(Na) aby v nich myšlenky šly jak na nebi hvězdy(Na) to jest by hladce každá obešla druhou(Na) neb aby šly jako hvězdy ve mléčné dráze(Na) to jest aby tam byly a nikdo jich neshlíd(Na) Co taký sekretář apoštolský má trampot(Na) Ještě že přízeň Jeho Svatosti mám i(Na) důvěru všecku Mrav jeho drsnější zcela(Na) nezvyklý lidem jako jsme my lidé knižní(Na) vystih jsem zplna a dovedu vyhovět jemu(Na) Moře víš z něho dýchá blýskavé moře(Na) drsné a dravé a do dálky na výboj zvoucí(Na) Z ostrova jeho rod on ostrovan rovněž(Na) Mlád se již učil čemu se na skalném břehu(Na) učívá orel a čemu se učívá racek(Na) Takým byl zrozen a vychován dravčí to mládě(Na) na nočních výpravách Má z toho památku dosud(Na) v noci on nespí usíná teprve k ránu(Na) Nad energicky vypiatým čelem a bradou(Na) zpod hustých obočí jeho šedivé oči(Na) svítí a blýskají jako noční dvě sůvy(Na) Neodpírá si nic co příroda žádá(Na) ba on jakoby osvobodit se chtěl a(Na) zbavit všeho co váže a poutá a býti(Na) volným nadzemsky volným než k tomu je třeba(Na) nezemských křídel a těch on nemá ho drží(Na) vášnivá země a něm jest mu azur a hvězdy(Na) Nikdy prý se nezpovídal ba že prý(Na) nevěří ani té pomluvy ve zmrtvýchvstání(Na) ani považ si v nesmrtelnost prý duše(Na) Nechci ani vždyť fama crescit eundo(Na) dále ti psát co o něm hlasitě mluví(Na) ale zapomínají háncové tito(Na) sami o nic lepší ba pravím ti přímo(Na) o mnoho horší jsouce neb pokrytci jsou to(Na) kdežto on je taký jakým se zrodil(Na) zapomínají oni při tom že z toho(Na) pobřeží vyšel drsný bojovník s živly(Na) i když jsou lidmi jej zrodilo moře ne kostel(Na) křtěn byl slanou a nikoliv svěcenou vodou(Na) Vtipný a řízný jistě by raději řídil(Na) celé loďstvo vesele vydutých plachet(Na) nežli lodičku církve kde znalosti třeba(Na) ne mořských proudův a větrů než myslí a povah(Na) divných záhybů jejich a zákeřných vírů(Na) citův a zámyslů hned v jejich zárodku květu(Na) neb v jejich zralosti ctné neb bezbožně hříšné(Na) Větří na moři jen a na zemi ne však(Na) ve vzduchu co se nového rodí neb žene(Na) z neklidných lidských hlav a vzrušených srdcí(Na) Muž je to paží ne nitra Muž tohoto světa(Na) Muž smělých výprav a bitev Vzpomeň si jenom(Na) jak on Bologně dobyl kardinál Cossa(Na) Baldassare Cossa a dvojí dal výprask(Na) Alberigu da Barbiano jenž svíral(Na) divem a záštím srdce všech condottierů(Na) co jich zná Italie Toho on slavně(Na) vypráskal s bolognských polí že mohli jsme slyšet(Na) v Neapoli jak Ladislav král zuby skřípá(Na) Tu Cossa ve svém byl živlu a osud se jednou(Na) pořádně porádně přehmát když na stolec Petrův(Na) místo holubice svatého Ducha(Na) proti přírodě zhřešiv uhnízdil racka(Na) Není není on na svém místě a líto(Na) mně ho Po racku luňáku po orlu chtějí(Na) aby jim jako skřivánek o nebi zpíval(Na) Že to tak Nemohu z mysli vyplašit scény(Na) z koncilu Římského v chrámě svatého Petra(Na) Bylo po mši a vzývání svatého Ducha(Na) Sbor všecek stál ještě slavný čekání klid a(Na) na trůn usedl papež Sotva že used(Na) za ním pak veškeren koncil v touž chvíli v tichu(Na) napiatém příšerný pták vylít z temného kouta(Na) se křikem děsným proletěl chrámem a used(Na) přímo proti papeži blýskaje na něj(Na) očima hrozně velkýma Athénin pták to(Na) byl než spíš bych řek že to Furiin sýček(Na) Vše sebou trhlo Papež Jan všecek zrudl(Na) na čele vyvstal mu pot On zved se a vyšel(Na) Sbor se rozešel planě V příští však schůzi(Na) příšera pták se opět vyřítil z kouta(Na) s ošklivým skřekem proletěl chrámem a used(Na) přímo zas proti papeži blýskaje na něj(Na) očima hrozně velkýma Tu však se hněvem(Na) otřásla Jeho Svatost Chyťte ho zvolal(Na) Chyťte a svatý sbor jal se honiti sůvu(Na) hole se míhaly honily tloukly a tloukly(Na) příšeru ptáka až ho dotloukly slavně(Na) Byla to náhoda náhoda zajisté pouhá(Na) přece však braň se jak braň přec nemohu vytřást(Na) ze sebe domněnku vtíravou zlý že to omen(Na) omen zlý A Jeho Svatost to také(Na) pojala takto Zřím ho jak zrudl a jak se(Na) zatřás jak na čele vyvstaly krůpěje potu(Na) veliké krůpěje potu Litoval jsem ho(Na) Myslím že v příštím koncilu sůva ne jedna(Na) ale mračno jich vyletí s hroznějším křikem(Na) s příšernějším vzhledem na Jeho Svatost(Na) chtíc ho drásat sdrásat a nedá se utlouc(Na) Příčin k tomu jest milý Niccolo až až(Na) velkých i malých a malé na velké snadno(Na) nafoukne zloba Protivny na příklad jsou mu(Na) jako muži činu jenž úsečnost rád má(Na) formality a ceremonie dlouhé(Na) Mezi námi řečeno u něho ani(Na) úbor pontifikální nebývá přesný(Na) bez rozpakův i mši svaté na délce ubral(Na) Jeť on vojín a papeže tolik v něm asi(Na) možná míň než ve mně condottiera(Na) neboť já aspoň na knihy pořádám honby(Na) Neapolská to krev v něm jež nezřídla posty(Na) Pátý to papež jemuž sloužím což skoro(Na) tolik je jako že já tu zůstávám Jejich(Na) Svatosti však se stěhují Mnoho s nich zbylo(Na) pozlátka na mých rukou jako se stává(Na) předmět když nějaký nedobře zlacený často(Na) do rukou béřeš Staré bronzy a staré(Na) rukopisy mám radši Není v nich věru(Na) zklamání nikdy není rozčarování(Na) Naopak tisíckráte naopak pravím(Na) stále jsou půvabnější přitažlivější(Na) stále půvabnější Má vášeň k nim roste(Na) každým pohledem Povídám ti kdykoliv(Na) šerými chodbami klášterními se beru(Na) v klášterní bibliotéku víš dobře že všude(Na) bibliotéky vzdálenější jsou nežli(Na) refektoria zvlášť když jdu ponejprv do ní(Na) cítívám takové rozechvění ti sladké(Na) takové třesení sladké v celičkém těle(Na) jako když jsme před lety mladiství blázni(Na) nemohouce přec ucpati výtrysky mládí(Na) zdravého překypujícího to mládí(Na) spěchávali uličkami víš těmi(Na) klikatými a mezi zděnými potom(Na) ohradami zahrad ta omamná vůně(Na) do tajemných domků k sladkým svým mlsům(Na) k Mariettě já ty k Brigidě které že obě(Na) do tajemství artis amoris sama(Na) Venuše zasvětila byli jsme jisti(Na) myslilo totiž naše zelené mládí(Na) Ad vocem Marietta Představ si zahlédl jsem ji(Na) jak jsem teď pobyl ve Florencii kde jsem(Na) nejdříve chvátal do domu tvého však mrzut(Na) odcházel nenašed tebe v něm Slyš tedy moje(Na) bývalá rozkoš mé rozmilé kotě nu věř mi(Na) v Ovidu nenajdeš takové metamorfózy(Na) rozhněvaná kterás bohyně zlostná(Na) proměnila ji na díži na díži hodně(Na) nakynutou Povídali mi že prý(Na) žije teď s jakýmsi ubohým kocourem černým(Na) farářem nebo takového cosi a že prý(Na) veřejné obětiště Venuši samé(Na) založila s několika prý ještě(Na) kněžkami jedno těch málo čistých jen tak as(Na) pro kocoury Ale jak vidět už z něho(Na) tloustne jsouť výnosná obětiště přec všechna(Na) Ano má vášeň k starému umění roste(Na) Pozve li mne některý Fortunát bych si(Na) prohlédl jeho mramory bronzy neb nový(Na) přírůstek jeho Pantheonu nu nejsem(Na) pokrytec ale docela upřímně pravím(Na) hořím prudčeji než kdybych přes práh šel pozván(Na) k samé Frýně A rád mám ba rád má já ženy(Na) Nedávno Julianus chtěl dobírat si mne(Na) kardinál od svatého Anděla snad mu(Na) náhodou vtipná žíla zbrněla že prý(Na) já kněz tři mám už děti což neslušno knězi(Na) bez choti což prý laiku nedovoleno(Na) Odvětil jsem mu že mám děti zvykem jak bývá(Na) u laiků a bez choti zvykem jak bývá(Na) u kněží od stvoření tohoto světa(Na) Doufám že dá mi už pokoj To však jsem jemu(Na) neřek že vskutku již ve mně úmysl uzrál(Na) že se ožením jak jen shodím svůj úřad(Na) ne snad k vůli kardinálovým vtipům(Na) než abych sobě se oddal k sobě se vrátil(Na) Ale vraťme se k věci k pravé mé vášni(Na) Cestou z Neapole přes Florencii(Na) Bologni sem až celé jsem poklady viděl(Na) rukopisův a plastik sám něco jsem získal(Na) pro tvoje sbírky a také pro sebe něco(Na) tím vším pak oblažoval štrapace cest svých(Na) kancelářské též povinnosti jichž cestou(Na) přibývalo jen Mezi fascikuly těch(Na) diplomatických akt tím spletivem tajných(Na) dokladův a úkladův a nástrah tu tam též(Na) zastrčeny svazky mám menší a tenší(Na) Když jsem těmi většími unaven znuzen(Na) vytáhnu si jeden z tenších ať Platon(Na) je to ať Plinius Vergil a věř mi že v celé(Na) Italii není zahrady z níž by(Na) vůní tak silnou dýchlo to na mne a tak mne(Na) osvěžilo jak z jejich listů všech V tajné(Na) zásuvce kde se přísně skrývají listy(Na) předůležité soška Herma mi leží(Na) zlatité bronzy nevýslovné ti krásy(Na) Vykopali ji nedávno v Terranuově(Na) rodišti mém a když byl jsem teď ve Florencii(Na) přinesli mně ji darem Kdykoliv denně(Na) otevru zásuvku a uzřím tu sošku(Na) kterak mezi těmi listy v nichž tolik(Na) chytrosti je liščí a tygřího vzteku(Na) leží ona tak bezvadná zářivá čistá(Na) zapomínám na ty lišky a tygry(Na) všecek pronikán jsa půvabem jejím(Na) hudbou linií krásou mužných těch tvarů(Na) jak v ní síla je něhou a něha je silou(Na) a tu cítím jak vznáší mne stvoření božskost(Na) Božskost ta v kráse jest můj Niccolo milý(Na) krása ta numine afflata A nad ni(Na) většího zlahození života neznám(Na) ani posvěcení a tedy ni štěstí(Na) Toť pro mne jako postranní alejí cesta(Na) stvořená k rozjímání útulně vonná(Na) sváteční vedle té mozolné rušné dnů všedních(Na) vedle silnice široké od prachu bílé(Na) po které vozy hrčí vojsk řady táhnou(Na) stáda běží a kořist se všeliká sváží(Na) Kdo si touto alejí navykne kráčet(Na) krok jemu zjemní od mysli řídící krok ten(Na) Tohoto štěstí aby ve světě bylo(Na) více ve světě ještě tak hrubém a zištném(Na) v němž nejsi jist jestli za trůnem oltářem zrádně(Na) nečíhá na tebe najatý zákeřník s dýkou(Na) broušenou anebo s dýkou slovní jež vraždí(Na) déle a krutěj než dýka z ocele chladné(Na) tohoto štěstí té ušlechtilosti lidské(Na) aby ve větě bylo více buď přáním(Na) naším i snahou naší a všechněch kdo s námi(Na) smýšlejí stejně A průvodci k tomuto cíli(Na) budou nám staří filosofové božští(Na) básníci slovem i kovem i mramorem teplým(Na) kteří tento svět pozemský zkrášlili duchem(Na) jak dosud nikdo(Na) Malou zprávičku ještě(Na) V Bologni byli jsme málem málem již v pasti(Na) Ladislav hrozný jak žnec až k Sieně celou(Na) Italii už požal a strojil se požat(Na) pole též bolognská město vyplenit dvůr pak(Na) papežský v něm jak hnízdo zajíců zajmout(Na) Bylo by se mu to zdařilo jistě(Na) Chybělo málo málo a byli jsme v pytli(Na) Docházely zprávy že odklání už se(Na) Florencie též od Jeho Svatosti k němu(Na) Bologní zatřásla hrůza Co cenného bylo(Na) do Benátek jsme poslali narychlo napřed(Na) sami pak se chystali uprchnout z města(Na) Ale osud nestálý vrtkavý osud(Na) jakoby zažárlil na toho hrozného žence(Na) vysvobodil nás z hotové nastrahy této(Na) Poslal králi krásnou prý na divy krásnou(Na) apatékářovu dceru šelmovsky na noc(Na) aby ho vyléčila z večerní nudy(Na) což ta lasička provedla na divy řádně(Na) nápojem lásky nejen mu zahnala nudu(Na) než jakous příměsí mu ji zahnala navždy(Na) Za hrozných muk prý král pak Ladislav skonal(Na) Jeho Svatost byla příhodě této(Na) nesmírně vděčna a volněji oddychla sobě(Na) S ní i my všichni jsme volněji oddychli sobě(Na) Teď pak míříme ke Konstancii přímo(Na) Po jiných cestách jiní též do města jedou(Na) jemuž náhoda uvíjí světovou slávu(Na) Se všech světa konců sjíždí se tamo(Na) všecka nádhera všecka učenost církve(Na) všecka moc a všecek majestát světa(Na) desítky kardinálů biskupů na sta(Na) učených mistrův a doktorů tisíce celé(Na) přijedou patriarchové Antiochijský(Na) Cařihradský přijede velmistr Rhodský(Na) přijedou obávaní odpůrci naši(Na) veliká světla Francie Cambraiský biskup(Na) kardinál Ailly a Gerson přemocný kancléř(Na) Pařížské školy světla to bodavě ostrá(Na) pro nás až příliš snad ostrá přijede také(Na) Řehořův posel kardinál Jan ba i Východ(Na) bájivý Východ se zvedne za ranním sluncem(Na) aby byl pozorným svědkem velkého sporu(Na) bratra Západu přijedou bradatí Řeci(Na) Arméni Rusové přijedou mohamedáni(Na) Afričané Etiopští a jiní(Na) přijedou poslové králův a vévodů řada(Na) kurfiřti knížata a přijede ovšem(Na) sama Jeho Milost král Římský Sigmund(Na) který zplodil ten koncil a jeho jest otcem(Na) On také celý naň svět co moc má a ducha(Na) zve a volá a nutí chtě sladkým ho svátkem(Na) mít kdy zářná zasvítí očista církve(Na) a kdy se Západem smíří se Východ(Na) aby církev byla jediná jedna(Na) Že to slavný bude sbor o to už se(Na) přičinil král sám Rád má okázalosti(Na) v majestátu svém on rád bývá hercem(Na) Bude li sboru též duší co hýbati má jím(Na) co jej nésti a vznášeti má duchem víry(Na) duchem theologie ryzí a pravé(Na) o tom tady pochybujeme vážně(Na) Na to mysl jeho příliš jest zemská(Na) není na křídlech posvátného v ní pelu(Na) Ona slétá radš níž níž k sukýnkám ženským(Na) pro ně mu zahoří srdce jak pinie suchá(Na) O tom by choť jeho řekla nám prvá i druhá(Na) Máme o tom převeselé tu zprávy(Na) jak i korunu odhodí aby moh líbat(Na) Jedna z nich zvlášť je ti nezvykle nová(Na) toť jakby v koruně královské hnízdo měl cvrček(Na) Stalo se to loni v Inšpruku městě(Na) Král Římský přijel tam ze Solnohrad a Bedřich(Na) vévoda Tyrolský uvítal slavně a pyšně(Na) hosta tak vznešeného hostinou s tancem(Na) znal on královu chuť a záliby jeho(Na) Všechno panstvo pozval i měšťanstvo přední(Na) s paními dcerami Zvlášť z nich nápadna byla(Na) krasavice jednoho měšťana dcera(Na) Kdosi z mužů vylákal si ji tam stranou(Na) do samoty a uloupil panenství její(Na) Ona se bránila rvala a jak se jen octla(Na) svobodna rozkřikla co se jí v paláci stalo(Na) Poplach zděšení úžas představíš sobě(Na) otázky ustrnulé mstychtivý odpor(Na) Kdo že kdo že mohl jen býti tak drzý(Na) V paláci vévodském Při také vznešené schůzi(Na) V paláci na počest samého Římského krále(Na) Kdo že kdo že on kdo je ptali se dívky(Na) Neviděla však do tváře hanobci svému(Na) tak praví historie nejasně trochu(Na) zahlídla prý jenom že dlouhou měl bradu(Na) Byli však tu má ta komedie dva uzly(Na) byli tam dva jen rytíři se dlouhou bradou(Na) host všech hostů vznešený král Římský Sigmund(Na) jeho pak hostitel vévoda Tyrolský Bedřich(Na) v milostných dobrodružstvích druh druha větší(Na) Ku podivu a jest to záznamu hodno(Na) v podezření u všech rázem byl první(Na) Uherští magnáti nevolí bez sebe byli(Na) Hostitelka div neomdlévala hanbou(Na) nedávno teprv slavila s Bedřichem svatbu(Na) Všichni na Sigmunda s odporem láli(Na) Ale Sigmund na svou přísahal čest jim(Na) majestátem svým se dušoval celým(Na) že ne on dívku v paláci panenství zbavil(Na) kdo že je ten kdo hanu tu na něho kydl(Na) že by se pomstil mu Předvolali tu dívku(Na) kdo z těch dvou dlouhobradých je to ať poví(Na) Odvětila že opravdu dlouhou měl bradu(Na) ale že hlas jeho jiný byl nežli hlas králův(Na) Na vévodě tedy zůstala skvrna(Na) Dívku král odměnil čtyřmi sty uherských zlatých(Na) Historie však zapomněla nám říci(Na) dal li královský host čtyři sta této dívce(Na) nežli si připomněla že po hlase nebyl(Na) Římský to král on tak zbytečně nebývá štědrý(Na) ani což divno proč král sám tolik se bránil(Na) ani proč všichni měli hned na mysli krále(Na) A to podezření v Inšpruku zbylo(Na) zrovna jak v paláci panenství inšprucké dívky(Na) My však ten třetí jsme co mne si vesele ruce(Na) Vévoda totiž zanevřel na krále na smrt(Na) do služeb Jeho Svatosti vstoupil i s vojskem(Na) aby nám ochráncem byl na cestách na sněm(Na) aby nás v Konstancii samé pak chránil(Na) Na mne však čeká postní tam strava tres causae(Na) netrávím dobře ty církevní spory a hádky(Na) k tomu zákusek věc to jakéhos mistra(Na) z Čech prý kacíře o něž není teď nouze(Na) Jak jen máš více svého rozumu v hlavě(Na) než ho připouští církev a propůjčíš li mu(Na) úst svých by hlasatelem stala se jeho(Na) čehož církev nikdy a nikomu vůbec(Na) nepřipouští už jsi kacířem Rázem(Na) Nezáživné pro nás to věci A je těch(Na) kacířů v celém světě teď plno a plno(Na) Ovzduší dechem jejich jenom se třese(Na) Máme o tom ze všech končin tu zprávy(Na) Zvlášť ta viklifovština tříská nám okny(Na) Konsistoř pražská div neupíše si ruce(Na) nářkem a žalobou jak se kacíři množí(Na) Myslím když tak v duchu to přehlížím všecko(Na) myslím my sami my sami že také jsme jimi(Na) Niccolo milý jen že s rozdílem ostrým(Na) oni by nejraděj stáhli s člověka tělo(Na) aby jen zůstala duše jakási šerá(Na) katakombová duše nezemská chorá(Na) bez slunce bez krve mnišská jakási duše(Na) ne však těch chlastounů mnichů ale těch čistých(Na) zbožnost co v srdci jak nebes milenku nosí(Na) nevím však jsou li kde ještě naproti tomu(Na) my chceme v těle krásném krásného ducha(Na) jasně lidského hrdě ušlechtilého(Na) zářnou okrasu země druhé v ní slunce(Na) odlesk samého božství jeho spanilý výraz(Na) Divíš se povážlivé mé zbožnosti asi(Na) Věř v ni Třeba se před svým okolím skrývá(Na) třeba mne světákem mají povrchní zraky(Na) ona jest ve mně ale je vyšší a čistší(Na) vyšší a nepřístupnější než vídám ji vůkol(Na) Nejsem přec ani k ženám v lásce své sprostý(Na) Do svého presbytáře nedám však nedám(Na) nahlížeti drzé všetečné luze(Na) Jsou přec chvíle kdy vyjasňuje se v tobě(Na) jako po bouři bývá tušenou krásou(Na) přesvědčením že dal by se zařídit život(Na) krásnější vyšší než tuší mnišské ty duše(Na) U nich však ovšem pak i u těch jež vedou(Na) u těch zástupů bez vlastní hořící lampy(Na) nezvyklých domýšleti do samých konců(Na) u nich víra jest dýmná dýmná jak požár(Na) jako požár lesní za větrů prudkých(Na) Ta jim odklizuje překážky všecky(Na) nemožnosti Takého požáru víry(Na) v nás už není Naše zbožnost je čistší(Na) vnitřnější bez okázalosti a hluku(Na) v srdci ne v kolenou v zamlklosti ne v křiku(Na) Bůh náš není na praporu ni v heslech(Na) stranických válečných Tím však jsme proti nim slabší(Na) Přívrženců našich vždy bude méně(Na) protože nejsme fanatiky a nejsme(Na) výbojní Já však té víry nechci jež kráčí(Na) na výboj v čemž se ovšem rozcházím příkře(Na) s Jejich Svatostmi svými představenými(Na) a snad i s tebou také Niccolo milý(Na) Vím však že nehoršíš se jsa povznesen nad to(Na) abys pro různost mínění zakalil srdce(Na) to své dobré srdce jaké přec bývá(Na) nejlepším vyznáním víry a nejpravdivějším(Na) Příště buď jist už nepotrápím tě takým(Na) rozjímáním Doufám že v knihovnách tamních(Na) klášterů čeká na mne chutnější sousto(Na) jehož vůní neopomene list svůj(Na) zpříjemnit tobě tvůj(Na) Poggio Bracciolini(Na) Dáno v Mantue MCCCCXIV V dne Octobris(Na) Budeš li psát mi zač prosím piš mi už přímo(Na) do Konstancie Budu šťasten když v chladném(Na) kraji tom první mne uvítá tvůj z jihu pozdrav(Na) A jásá země v chladné nádheře(J5m) po ránu mhlivém teskném zášeře(J5m) stem barev jásá stupnicí všech tónů(J5f) ne jarně hýřivých a krevně vzkypěných(J6m) než klidně zladěných a moudře tlumených(J6m) z nichž proniká ti tajený vzdech stonů(J5f) a v nichž bouř srdce burné jeho plamy(J5f) už vlažně chví se chví jen vzpomínkami(J5f) Svou zlatou svatbu věru ve zlatě(J5m) dnes slaví zem a v samém brokátě(J5m) se slabě rdíc však místo důlků vrásky(J5f) i ženich blankyt modroučký vzal šat(J5m) ten sváteční však z šatu vane chlad(J5m) a jak tak myslí na jaro své lásky(J5f) on shlíží k ženě matce žár jsa samý(J5f) ne ohněm tvůrčím než jen vzpomínkami(J5f) Jim od těch vzpomínek se jasní zrak(J5m) a je tak čistý pluje li kde mrak(J5m) že jenom ještě zvýší jejich jas(J5m) vzhled oddaný v němž klid a štěstí pije(J5f) dvé duší navzájem Jim věnce vije(J5f) věk podzimní tož z aster chladných krás(J5m) a oni berou je a s pousmáním(J5f) neb po životě plném smrt jim bude zdáním(J6f) Po žití plném když jsi sebe vtělil(J5f) ať v živý tvar svůj odlesk obsah krátký(J5f) ať v myšlenku v niž vdechl jsi a zcelil(J5f) svůj vlastní svět byť v skále trčel klínem(J5f) a nebe nad sebou měl jen jak pod komínem(J6f) přec tvůj to svět Klid cítíš v duši sladký(J5f) když tvůrcem byl jsi obraz svého Boha(J5f) byť malým jen když smělým jak jen moha(J5f) Tys žil Co obsahu je v tomto vědomí(J6m) co zralé síly v něm a zralé krásy(J5f) Tak zem i blankyt v klidu svědomí(J5m) svou dumá dumu podzimní Sad pole háj(J6m) tou dumou prochvívá V ten druhý máj(J5m) šat samé zlato purpur obléká si(J5f) v tak heroickém sebezapírání(J5f) se chystajíc na slavné umírání(J5f) Řada jezdců podzimním tím krajem(T5f) zvolna kluše Jeli dlouhým hájem(T5f) řada zadní z něho vyjíždí(T5m) Mezi nimi vůz drkotá malý(T5f) černý háv v něm osoby dvě halí(T5f) Z dálky řek bys Průvod hlemýždí(T5m) kdyby neplál neuhasný vítězný(T6m) v drobném tvaru lidském duch tak bezmezný(T6m) Mhlivé ráno bylo když se zvedli(T5f) Jedni na kůň do vozu pak sedli(T5f) Mistr Jan a přítel Kardinál(T5m) S bohem dali hradní čeledi(T5m) s bohem zemi již mrak zakrýval(T5m) s bohem věrným i co nevědí(T5m) co jich srdce činí S bohem S bohem(T5f) Hruď se semkla blýsklo v oku mnohém(T5f) Jeli dlouho pustým ouvozem(T5m) zamlklí jak zamhlená ta zem(T5m) Ale srdce tloukla jim všem směle(T5f) a jak v mlze krása země celé(T5f) jejich strání plesné zbarvení(T5m) tajila se i v tom mlčení(T5m) síla jejich duší veškera(T5m) hrdinnosti květ a nádhera(T5m) Na soud jedem na veliké stání(T5f) mluví pevné jejich přemítání(T5f) proti všemu světu hrstka malá(T5f) Chceme nad vládou by Antikrista(T5f) zvítězila boží pravda čistá(T5f) nechat Betlémem co světu dala(T5f) pod sobeckou kádí skryto není(T5f) než ať k nebi šlehá ve plameni(T5f) Pevně sedí hlavy Mužná víra(T5f) z odhodlaných očí jejich zírá(T5f) z očí v kterých hlubina je blesků(T5f) schopná bouře Jenom chvílemi(T5m) sem tam hlava mírně ku zemi(T5m) nachýlí se jak pod tíží stesku(T5f) jakby pochybnosti vedraly se v ni(T6m) jako na topol tam černí havrani(T6m) Tiše tiše šelestivě tiše(T5f) na háj pole k zaorané líše(T5f) déšť se snáší šeptem šumící(T5m) Slyšet hlas hlas církve kvílící(T5m) Barva setřena a zlato ztemněno(T6m) Ohněm lásky ctnostmi leštěno(T5m) kněžství druhdy bylo jako zlato(T5f) ale nyní ztemnělo až v bláto(T5f) hlasitě dí Mistr v hněvném žalu(T5f) k mlčícímu druhu Kardinálu(T5f) Ten však zasmušen jak v mlze les(T5m) Drkotá jen vůz kůň zafrkal(T5m) bez ohlasu zvuk tu zamlkal(T5m) Zmlk i Mistr v jasnou dál se nes(T5m) Jednotvárně šelestivě padá(T5f) syrý déšť v ta šedošedá lada(T5f) Po tři dni tak jeli zpola němi(T5f) zahloubáni jeli rodnou zemí(T5f) zasmutnělou zemí zamlklou(T5m) Hovor se jim hned už na rtech trhal(T5f) jako slunný svit jenž v zem se vrhal(T5f) hasl dřív než prodrat moh se mhlou(T5m) Každý trpko nesa výtku z heresí(T6m) na soudě už stál zda pravda zvítězí(T6m) Čtvrtý den když z noclehu se brali(T5f) volněj dýchli Promodrávajícím(T5f) nebem obláčci se bílí hnali(T5f) veselí neb s proudy sobě hráli(T5f) slunečními co se na zem drali(T5f) jako děti s křikem hlaholícím(T5f) s potůčky si hrají které k zábavě(T6m) lijavec jim nechal po své záplavě(T6m) Víc a víc se nebe modralo(T5m) víc a víc se slunce prodralo(T5m) mráčky řídnoucími Je tak svěží(T5f) jak když polem nahé dítko běží(T5f) a to nebe též tak divně nové(T5f) také modré také atlasové(T5f) také něhy vůně jasnosti(T5m) jako nastrojeno k velké slavnosti(T6m) Cesta stoupala A podél ní(T5m) stráně snímaly své zastření(T5m) a už svítí planou rudě hoří(T5f) koruny jich stromů v ryzím zlatě(T5f) tam ty v zlatě ty zas ve šarlatě(T5f) jak by náhle ze stříbrných moří(T5f) na bronzových kmenech vyrůstala výš(T6m) zlatolistých větví pohádková říš(T6m) Koně jdou jen krokem Čím dál šíře(T5f) kraj se z mlhy zvedá jasem hýře(T5f) zelenavým zrudlým žluťoučkým(T5m) z něhož vzdorně černají se kmeny(T5f) ramenatých dubů staré kleny(T5f) a tam břízy s tělem běloučkým(T5m) rozběhly se strání vesnické ty krásky(T6f) naše pružné štíhlé svižné zlatovlásky(T6f) Sem tam jeřabiny zaplály(T5m) s jásavými svými korály(T5m) tu se smrk tměl naše cypřiš slavná(T5f) a tam výše skvíc se od zlata(T5m) o samotě lípa košatá(T5m) stála nad krajem tak starodávná(T5f) Pod ní samých zlatých listů hromádky(T6m) babiččin to smích i vzdech i pohádky(T6m) Hledí Mistr jako ve snění(T5m) na to divůplné zjevení(T5m) hledí hloub a hloub v tu nádheru(T5m) V duši jeho odráží se teskně(T5f) div ten celý tázavě se leskne(T5f) hluboko jak v horském jezeru(T5m) Cítí krásu tu co síly vane z ní(T6m) slyší rtové země šepcou velební(T6m) Plným žitím žila jsem teď zmírám(T5f) Zmírám vědouc aniž slzy stírám(T5f) Zlatem čistým vzpomínky mé hoří(T5f) Silných zárodků mých kam jen zřím(T5m) roste roste s prudkým prahnutím(T5m) roste žitím mým Ať v popel zhoří(T5f) tělo mé já žiju dál Jeť věčný duch(T6m) nezničitelný a věčný jest v něm Bůh(T6m) Věčný věčně tvořivý on jest(T5m) V částečce on každé které dává(T5f) krev i barvu sílu růst i kvést(T5m) rodit dál že žíti nepřestává(T5f) v duchu věčné krásy jak dí květ i list(T6m) tajemství v němž věčna můžeš číst(T5m) Dá i v bahně vyrůstati květu(T5f) pokrevnost v němž nebeských je světů(T5f) Síla věčná Prasíla on jest(T5m) Horské bystřiny když tajnou mocí(T5f) spěchajíce k mořím v tiché noci(T5f) hovořívávají s kůry hvězd(T5m) ony mluví o něm o té prasíle(T6m) miliony let co mění na chvíle(T6m) z níž vše vzchází v niž vše zachází(T5m) u věčném oběhu bez konce bez hrází(T6m) Zjasněna tím duchem klidně zmírám(T5f) Zmírám klidně aniž slzy stírám(T5f) Zlatem čistým vzpomínky mé hoří(T5f) Silných zárodků mých kam jen zřím(T5m) roste roste s prudkým prahnutím(T5m) roste žitím mým Ať v popel zhoří(T5f) tělo mé já žiju dál Jeť věčný duch(T6m) nezničitelný a věčný jest v něm Bůh(T6m) Svítí zem a plane hoří v zlatě(T5f) u vznešeném září majestátě(T5f) Vidí Mistr slavnostně ji plát(T5m) Cítí cítí v srdci bouřný ruch(T5m) jak svou sílu sbírá jeho duch(T5m) svoji pokoru i majestát(T5m) Co je smrt hlas vnímá vůkol vše se skví(T6m) Pouhý přechod jen zas v jiné tajemství(T6m) Bouřně tluče srdce Všechny síly(T5f) v něm se do jednoty soustředily(T5f) duch je svázal v ni a vdech jí klid(T5m) duch jenž jasně vystupoval z těla(T5f) jak ta země z mlhy k jasu spěla(T5f) a ten duch se jal mu hovořit(T5m) Co je smrt Jen hleď jak všechno v ní se skví(T6m) V smrti tvé jest život pravda vítězství(T6m) Vrchol blíží se Vše v průvodě(T5m) bezděky se cítí v obrodě(T5m) jak jim hruď se zveselila všem(T5m) Čilej podkovy též zabřinkaly(T5f) Áh už přední na vrchole stáli(T5f) Vyjasněnu vidí zářit zem(T5m) samý pahorek a chlum a pod ním ves(T6m) s pruhy polí luk a vzadu les a les(T6m) Za pahorky vlny hor se dmou(T5m) zmodralé se strání zelenou(T5m) s žlutým leskem javorů a buků(T5f) vedle nich se vyšvihuje dřín(T5m) smrk ční ponurý jak živý stín(T5m) Vše jak zakleto je beze zvuku(T5f) Z mhlivých údolí tam v blankyt modravý(T6m) v těžké chmuře pnou se vrchy Šumavy(T6m) Zvuk tu přerval kouzelné to ticho(T5f) dobrodušný teplý srdečný(T5m) že všem do tváře vlít úsměv bezděčný(T6m) a co v předu stáli vzkřikli Ticho(T5f) Durlidáj Durlidáj to vřele zní a vrčí(J6f) Durlidáj Durlidáj stráň naslouchá a mlčí(J6f) pasák dudáček jde zvolna s ovcemi(T6m) dolů strání jde a s melodiemi(T6m) Zticha hrne se to stádo věrné(T5f) mezi bílými též sem tam ovce černé(T6f) hrnou se jak vlnky trávu škubají(T6m) hrnou se jak vlnky jako potají(T6m) Durlidáj Durlidáj to vřele zní a vrčí(J6f) Durlidáj Durlidáj stráň naslouchá a mlčí(J6f) pasák dudáček jde zvolna s ovcemi(T6m) dolů strání jde a s melodiemi(T6m) Krásná země pan Jan z Chlumu dí(T5m) Krásná jako pravá země boží(T5f) Petr písař dí a údiv ten se množí(T6f) jak se každý vůkol zahledí(T5m) Zastavme se Prosím zastavme se(T5f) Petr volá mladá hruď se třese(T5f) jemu vzrušením a tvář mu hoří(T5f) jak zří na Mistra a jak se v obraz noří(T6f) Rozechvěn též Mistr stojí Cítí(T5f) že to rodná zem se loučí s ním(T5m) prostým nápěvem tím dudáčím(T5m) v němž svou všecku lásku všechno žití(T5f) pro tu zem vřít cítí srdečně(T5m) A jen duch mu brání statečně(T5m) že mu do očí teď slzu netlačí(T6m) prostý srdečný ten nápěv dudáčí(T6m) Zastavme se souhlasí pan Jan(T5m) Myslím dobře je tu věru býti(T5f) Udělejme sobě tady stan(T5m) Jsme tu ještě doma Mistr cítí(T5f) Zastavili všichni Ve spěchu(T5m) s koní seskakují k oddechu(T5m) by tu doma ještě sedli v družině(T6m) před obrazem božským k malé hostině(T6m) Sestoup Mistr též a usedli(T5m) na svah u cesty a pojedli(T5m) Krásná země znovu dí pan Jan(T5m) vyjadřuje čím všem oči plály(T5f) a čím prsa dýchati se zdály(T5f) neb v tu chvíli čist byl nebes stan(T5m) a zem hořela jak v plápole(T5m) v roklích jen se tiskly mhly a v údole(T6m) Ticho Vítr šelestil jen v listí(T5f) a dva obláčci kams pluli čistí(T5f) Všichni zamlkli Tak bezděky(T5m) cítili ten mezník odvěký(T5m) jenž tu táh se mezi zeměmi(T5m) dvěma národy i jejich dušemi(T6m) Cítili tu všichni mlčíce(T5m) že tu jejich království je hranice(T6m) Nejen říše zemské kterou řetěz hor(T6m) chrání věrně jako strážný sbor(T5m) ale hranice též všichni dobře tuší(T6f) hranice též říše jejich duší(T5f) jak ji cítíváme za svítání(T5f) tvrdou tmu kdy zář proráží ranní(T5f) sladký úsměv nebes v zarputilý ret(T6m) víra ve spravedlnost a v čistší lepší svět(T7m) Pravda pane Jene krásná země(T5f) Krásná jako pravá země boží(T5f) jak dí Petr hodná aby sémě(T5f) boží rostlo v ní ne blín a hloží(T5f) sémě čisté štědré bez koukole(T5f) těžkých klasů na horách i v dole(T5f) národ svatý všude nitrem svým(T5m) vyvolený k činům velikým(T5m) Ano drazí krásná krásná je to země(T6f) V zemi té však také silné plémě(T5f) silné duchem pravdou chtěl jsem mít(T5m) plémě ohněm svatým zahořelé(T5f) vždycky hotové a vždycky smělé(T5f) v čin i slovo pečet pravdy vrýt(T5m) ba i životem svým za ni stát(T5m) ochotně a oddaně a rád(T5m) Jaká země Kol dokola hory(T5f) jako strážných duchů pavézy(T5m) uvnitř jako zemský ráj v ní vidím sad(T6m) v něm se dělníků jen hemží sbory(T5f) klasy chlebné klasy pravdy žat(T5m) samí doufající vítězi(T5m) Pro čest boží pro čest země té(T5m) pracoval jsem s vámi s láskou dítěte(T6m) V srdce mé však namířili ránu(T5f) ti kdož žitím protiví se Pánu(T5f) Jeremiáš lkal by nad tou zemí(T5f) Od nejmenších do nejvyšších všeci(T5f) za lakomstvím jdou a křivou věcí(T5f) ba i prorok se kněžími všemi(T5f) faleš provodí Zda divna jejich zlost(T6m) když jsme odkrývali jejich nepravost(T6m) Co nám divno sluhy Antikrista(T5f) zříme li dnes horší vrahů Krista(T5f) lstivější a ukrutnější též(T5m) A že v sluhy Boží jako supi(T5f) vrhají se haní je a tupí(T5f) zlobně podvrhujíce jim lež(T5m) Že jim zlořečí je v klatbu dávají(T6m) že je vězní vraždí Zda tím vyhrají(T6m) Svět li nenávidí vás Pán děl(T5m) vězte mne dřív v nenávisti měl(T5m) Pomluvili krále království(T5m) Král li dobrý dobrý li náš lid(T5m) co nám do pomluv Co hany jejich kyd(T6m) Štít li svědomí se klidně skví(T5m) nerozežrán rezem křivd a msty a lží(T6m) co nám zloba světská kletba papeží(T6m) Aj ven ze škol vypovědí vás(T5m) ba i usmrtí vás věříce(T5m) že tím Bohu slouží velice(T5m) a budete v záští dlouhý čas(T5m) pro mé jméno všem A mnohý z hodných(T5f) vydán bude od rodičů rodných(T5f) Tak děl Pán Než vítězí kdo pro něj mřel(T6m) Což je víc než Stanislav a Páleč mněl(T6m) Neučil jsem skrytě než tvář v tváři(T5f) kde se nejvíc mistři bakaláři(T5f) kněží páni vojíni a lid(T5m) v zástup scházejí s prosbou vřelou(T5f) celý svět a Českou zemi celou(T5f) vyzval jsem by přišli usvědčit(T5m) na ten sbor mne z kacířství než srdce věří(T6f) že se nad pravdou tam Páně nezašeří(T6f) Za ni stát tam chci já duší svou(T5m) za ni stát tam chci já proti všem(T5m) ne snad z pýchy ale s pokorou(T5m) před tou čistou pravdou v srdci svém(T5m) Neboť jedna pravda jest ne tři(T5m) jako mít je chtějí trojí papeži(T6m) Byť i na čas zastřena je zraku(T5f) ona vyjde jako slunce z mraku(T5f) Ale je li za ni smrt má nutna(T5f) třeba hrozná byla přeukrutná(T5f) podstoupím ji bez strachu a rád(T5m) Neboť vězte Písmo vám to poví(T5f) V smrti za pravdu je život nový(T5f) velký čistý který do tmy bude plát(T6m) až ji rozrazí a rozžene(T5m) a všem nebe slunné vyklene(T5m) Proto na rozhraní s naší zemí(T5f) s těmi horami a poli všemi(T5f) jež mi svaty jsou ach nastokrát(T5m) prosím vás tu modlete se snažně(T5f) aby Bůh mi nedal státi vlažně(T5f) ale setrvání ráčil dát(T5m) a s ním sílu klidu ducha vzpružení(T6m) aby ostříhal mne od poskvrnění(T6m) Před obrazem božským takto děl(T5m) Mistr vznícený a k bratřím zřel(T5m) bez hnutí tu od pohnutí sedícím(T6m) any oči oddaností plály(T5f) a v nich jiskry jako meče stály(T5f) v druhý obraz božský hledícím(T5m) když tu hořel neuhasný vítězný(T6m) v drobném tvaru lidském duch tak bezmezný(T6m) Jenom větřík zašelestil v listí(T5f) a dva obláčci kams pluli čistí(T5f) A jen srdce tloukla v tiši té(T5m) tlukem novým o lepším co světě(T5f) o vonnějším čistších srdcí květě(T5f) napovídal tuchy hlasité(T5m) Byly duše jich v tu chvíli dojaty(T6m) jak když na adventní chodí roráty(T6m) Tma je dosud cesty zaváty(T5m) ale v nebi hvězdy rozžaty(T5m) svítí na cestu i do duše(T5m) ve svaté a sladké předtuše(T5m) Takým pohledem k nim Mistr hledí(T5f) plným sladké rajské nápovědi(T5f) Pohled ten jim zvedá záclonu(T5m) s krajů bez stínů a bez tmy bez skonu(T6m) Opodál jda s psíkem od stáda(T5m) pasák dudáček se přikrádá(T5m) hledě zvědav na jezdce i koně(T5f) Slyšel řeč však smyslu nepostihl(T5f) cítil jenom že mu srdce zdvihl(T5f) muž ten zbožný Cítil hlavu kloně(T5f) nevěda ni jak ni proč že ze všech sil(T6m) v tajemný mu tlukot srdce rozbouřil(T6m) Zdola hrne se to stádo věrné(T5f) mezi bílými též sem tam ovce černé(T6f) hrnou se jak vlnky trávu škubají(T6m) hrnou se jak vlnky jako potají(T6m) V klidu jehož svět byl pln(T4m) zněl ten škubot jako šepot vln(T5m) Země zlatem ode chlumu k chlumu(T5f) od hor k horám plála Promluvil pan z Chlumu(T6f) Mistře Jene jestli jaká vina(T5f) tebe svírá pochybnost snad stinná(T5f) neostýchej se vzít poučení(T5f) Svědomí však dí li že jí není(T5f) neubližuj mu ať svět tě haní(T5f) než stůj neoblomný do skonání(T5f) Nelži před Bohem v své řeči obranné(T6m) stůj však do smrti až v pravdě poznané(T6m) Kde kdo sedě dosud s klidem skal(T5m) sebou trh a Petr zaplakal(T5m) Byl z nich nejmladší a oddaně(T5m) za Mistrem šel Ruky Chlumovy(T5m) Mistr dotkl se a propoví(T5m) Tak i buď Ne tělu k ochraně(T5m) Za jedinou hus vám pravda v nevoli(T6m) pošle brzy do Čech sokoly(T5m) Všichni se tu v prudkost rozmluvili(T5f) všem se ruce v důraz rozkátily(T5f) všichni rozhorlením se země(T5m) vyskočili kol Mistra se tísní(T5f) domlouvají svědčí hánce plísní(T5f) rozkřikují se Ne nikdy daremně(T6m) nesmíš umřít nám než pravdě žít(T5m) Dí jim Mistr Chcete proud snad zastavit(T6m) Nechať běží svět jak jemu Bůh(T5m) běžet dá a dovolí Čí duch(T5m) smrti bojí se ten ztrácí už(T5m) radost života však blahoslaven muž(T6m) který nebojí se zkoušek zlých(T5m) Vezme korunu on z nejdražších(T5m) věnec života jejž těm zaslíbil Pán(T6m) kdož ho milují Než jeďme dál Čas dán(T6m) Jeďme kyne zachmuřen pan z Chlumu(T5f) Rozjeli se zvolna loudavě(T5m) rozjeli se za námitek sporu(T5f) v neuspokojeném rozhovoru(T5f) vyčítavě zamítavě reptavě(T6m) až druh za druhem se nořil v dumu(T5f) každý nevrlý a zatrpklý(T5m) až pak cestou všichni zamlkli(T5m) A tak jedou všichni zamlklí(T5m) podkovy jen cvakají v tom chladě(T5f) a tak jedou všichni zatrpklí(T5m) jakby přidružil se k jejich řadě(T5f) host jehož si v srdci nepřáli(T5m) jenž však neodvratný byl A klusali(T6m) pravdy rytíři jak smutku zajatci(T6m) jak ten kdo jde od svých zpět se obrací(T6m) Durlidáj Durlidáj to vřele zní a vrčí(J6f) Durlidáj Durlidáj stráň naslouchá a mlčí(J6f) pasák dudáček tam zvolna s ovcemi(T6m) dolu strání jde a s melodiemi(T6m) Neslyší však jezdci jeho dud(T5m) slyší jen tu lež a jen ten blud(T5m) který kalí zdroj a otravuje květ(T6m) Jedou potřít jej byť proti nim stál svět(T6m) Jenom Mistr slyší je a mlčí(T5f) jak ty dudy vřele zní a vrčí(T5f) To se loučí se mnou rodná zem(T5m) Jemu láskou zalilo se srdce(T5f) Byl by rád ji objal vroucně prudce(T5f) kochaje se v duši jejím obrazem(T6m) jak ta pole vísky chlumy les a les(T6m) na píseň se mění takou tesknou dnes(T6m) Ve vzdorném a mračném mlčení(T5m) v něž se bolest jejich promění(T5m) jeli jezdci jeli pospolu(T5m) podobni jsouc tomu údolu(T5m) v nějž teď spouštěli se pozvolně(T5m) Ze mhly v níž byl vězněn nevolně(T5m) údol prosvítal jak z pochyb jistota(T6m) v úsměv prosvítal v němž síla života(T6m) Na soud jedem na veliké stání(T5f) mluví pevné jejich přemítání(T5f) proti všemu světu hrstka malá(T5f) mluví jejich tvář tak zadoufalá(T5f) Na soud jedem na veliké stání(T5f) nevoláni jen svým srdcem hnáni(T5f) jedem zaštítit tam čisté lilium(T6m) Kristovo nám drahé evangelium(T6m) V Bodamském jezeře se pyšně shlíží(J5f) se svými chrámy věžemi a kříži(J5f) Kostnice říšská V předu špýchar s věží(J5f) ční jako hrad a za ním směs a tlum(J5m) střech vysokých an dům se tlačí v dům(J5m) a hradby kolem jako drak tam leží(J5f) jenž devět tlam má každou v jiné čtvrti(J5f) buď vpouští jimi lid neb v zubech svých jej drtí(J6f) Dnes však se neshlíží s tím klidem sličným(J5f) Dnes jezero se vlní chvatem ryčným(J5f) a věže v něm se klátí klikatě(J5m) Je shon a šum a křik je chvat a sběh(J5m) a každý dychtí dostihnouti břeh(J5m) Zní vesel tlesk rvou na se proklatě(J5m) veslaři řevniví A vlny šplíchají(J6m) jak do přístaviště ty lodi spěchají(J6m) v městě hlomoz týž ba ještě větší(J5f) Lid valí se shluk divných zuní řečí(J5f) cvak kopyt klape tupě na herce(J5m) to posel cválá spocen se zprávou(J5m) co v špalír tlačí stráž směs bezhlavou(J5m) a z oken všech z nichž visí koberce(J5m) zří na to dědečci a v čepcích babičky(J6m) v jich středu dětské však a dívčí hlavičky(J6m) A vše se chví a třese v rozruchu(J5m) až neklid přechází i do vzduchu(J5m) vždyť blahem přetéká dnes Kostnice(J5m) Sám papež k ní se blíží hlava církve svaté(J6f) i srdce její slunce její zlaté(J5f) vší dobroty a moci studnice(J5m) pán pravý celé země neomylný rek(J6m) všech otců nejsvětější Kristův náměstek(J6m) Co potokův a řek a říček pojal proud(J6m) tolik tu různých řečí tolikerý soud(J6m) ten napřed už se modlí sepjav ruce(J5f) ten rukou mávaje tam k jezeru(J5m) všem nevídanou líčí nádheru(J5m) ten čítá odpustky a absoluce(J5f) a kněží blouzniví se mísí v tento ruch(J6m) a křičí Jde již jde vtělený zemský bůh(J6m) Tam nedaleko v tichém sousedství(J5m) ční Kreuzlingy V nich Svatý Oldřich tají(J5f) se v stínu lip to staré opatství(J5m) a za dnů jasných měkce rozlévají(J5f) se k jezeru a nad ně výš a dále(J5f) jak srdce rozzpívaná k boží chvále(J5f) hlaholy jeho zvonů jako oblak hra(J6m) jež skvíc se k nebi jde a na dno jezera(J6m) Tam přešed Alpy v trpké nevoli(J5m) teď hostem papež Jan ho z únavy(J5m) klid starých lip klášter dumavý(J4m) a chvílemi ty zpěvné hlaholy(J5m) klášterních zvonů sice hojily(J5m) víc touhou po Římě však kojily(J5m) Břeh mořský zazářil mu ostrovy(J5m) a perutě se mihly orlovy(J5m) A se zástupem v nebi oblačným(J5m) co na jih ubírá se svobodně(J5m) ho touha nese směrem opačným(J5m) a pudí ho tak prudce urputně(J5m) Vrať vrať se zní to Vrať se zní to z nich(J5m) z těch oblak plujících tak lehce v jih(J5m) Než vyslancové již se berou k němu(J5f) by v město uvedli ho velikého sněmu(J6f) Je neděle tak chladnějasná čistá(J5f) Šimona Judy svátek podzimní(J5m) Jak v jezeře by vykoupal se právě(J5f) vlá větřík chladivý a chystá(J4f) se lipám s hlavy střást co zbylo v ní(J5m) vzpomínek zlatých o bývalé slávě(J5f) A pod nimi jak včely když se rojí(J5f) veliký průvod řadí se a strojí(J5f) U brány klášterní vše kněžstvo Kostnice(J6m) ždá papeže ostatky nesouc svatých(J5f) v relikviářích stříbrných a zlatých(J5f) Zahrály zvony Světce Oldřicha(J5m) vychází papež zástup nedýchá(J5m) vsed na bělouše místo oslice(J5m) v ornátě bílém s bílou mitrou v čele(J5f) a rozhlížel se jaksi rozechvěle(J5f) Zrak plaše těkal mu ač v pyšný klid(J5m) jej nutil násilně chtě přehlušit(J5m) v svém srdci poplach vzhledem vzbuzený(J5m) v ten cizí kraj jenž jak ten Bodam chladně(J5f) naň pohlížel ba cítil že i zrádně(J5f) kde sám byl cizí o nic opřený(J5m) a kam jen nerad šel jen chytře vlákán šel(J6m) však přec jen šel a šel svých výstrah neslyšel(J6m) Vrať vrať se slyší tvrdý přísný hlas(J5m) tak vábný svůdný a tak rozvážný(J5m) mrak hrůzy jakby plul a spásy jas(J5m) tak varovný on byl a výstražný(J5m) v tom ševelu a ruchu pochodu(J5m) v tom nepřehledném cizím průvodu(J5m) jenž hnul se již a do města se bral(J5m) jež vyvolil ne on a Římský král(J5m) Vrať vrať se v Řím Co tobě do sboru(J5m) Ty sám jsi sbor Tys jediný Tys svět(J5m) Chyť okamžik a jednej jednej hned(J5m) Sic zavře tobě Sigmund závoru(J5m) hlas šeptá mu až oči se mu kalí(J5f) a rtoma škubá to a vášnivě se valí(J6f) krev pýchou vzkypěvší a hněvem prchlivým(J6m) an v duchu vidí sbor svým zrakem žárlivým(J6m) Řím čeká tebe Řím jejž Ladislav(J5m) ti urval znectil ve svatyni tvou(J5m) dav koně uvésti a chásku hýřivou(J6m) až Petrův chrám se otřásal když dav jak brav(J6m) v něm s nevěstkami vřískal za smíchu(J5m) a opíjel se z mešních kalichů(J5m) Nic kletby nedbali ti lotři otrlí(J6m) Co také do kletby když síru nechrlí(J6m) Než v lepší svět mu pomohla již lékařka(J6m) ta krásná nu ta krásná apatékářka(J6m) Jsi zbaven ho Číš spravila to číš(J5m) A upit Ladislav tvůj upit láskou(J5f) Ó ženě neuvěř zvlášť je li kráskou(J5f) Však za to Řím je tvůj Proč jen tu dlíš(J5m) Svůj z něho učiň hrad a proti světu všemu(J6f) i proti knížeti slyš třeba pekelnému(J6f) Tak hlas mu šeptal jakby při něm šel(J5m) kdos neviděn a radil jemu teď(J5m) Co tobě sbor Ne tebe on a ty ho veď(J6m) Co causa unionis Ustoupit bys měl(J6m) Tys jediný A causa fidei(J5m) Ať voničku tu kletbou zalejí(J5m) by bujně nehnala Tak snadná procedura(J6f) byť málo vtipná sen by nerušila můra(J6f) Snad nebudou tě rušit blouznivci(J5m) ti Viklefi Jsou sic to poctivci(J5m) však chudáci tak neživotní hroboví(J6m) nic s ženami mít nechtí bláhoví(J5m) a bez nich co je svět To syrý den(J5m) den zamlklý v němž plískanice jen(J5m) A třetí ještě poslední jich causa(J5f) hm reformationis Škrtni ji a pausa(J6f) Ta reformatio Ó znám ty krtky(J5f) Ti tam se líhnou kde je vladař vrtký(J5f) a místo lva jen pulec Bujná krev(J5m) to dítě slunce vzbuzuje jim hněv(J5m) Chtí na tu radost květů svalit kámen(J5f) bezkrevně pod ním ležet vzdychat Amen(J5f) Co tobě do nich Tys plnost vrchovitá(J5f) tys slunce plné sil a krve autorita(J6f) Ty světa pán buď nejdříve nic víc(J5m) než pánem svým Buď jenom pánem svým(J5m) a budeš potom vším a budeš vším(J5m) Či věříš Sigmundu Ta drzá líc(J5m) Proč zvolil Kostnici Urbs maledicta(J5f) Proč pozval Řehoře i Benedikta(J5f) Vrať vrať se do Říma Chyť vhodnou chvíli chyť(J6m) než sbor tě uloví si v nalíčenou síť(J6m) Vtom zazněla jak hudba po vlnách(J5m) jak píseň lahodná co znívá v snách(J5m) hra drobných zvonů dvojzpěv melodický(J5f) víc nadzemský než bývá zemsky lidský(J5f) a potůček ten vzdušný náhle vtéká(J5f) v proud hlubší hlubší to již zvuků řeka(J5f) až vpad i nejhlubší zvon poslední jak soud(J6m) jak z dálky zahučel by slavný mořský proud(J6m) Jan papež sebou trh a ztěžka vzdých(J5m) Hle před ním Kostnice Zří na lodích(J5m) a březích pestro hlava na hlavě(J5m) Jsou u brány Vše utichá a kleká(J5f) Jan papež zastavil se do daleka(J5f) vše ostrým zrakem obhlíd pátravě(J5m) a dusil srdce tluk a chvíli nehnut stál(J6m) an v mrtvé tišině jen hlahol zvonů hrál(J6m) On cítil že to smrtelný je krok(J5m) a cítil že to město jeho sok(J5m) jejž potřít měl by krutým železem(J5m) a bezpečným se vrátit vítězem(J5m) v svůj Řím svůj milý Řím svůj vlašský Řím(J5m) Už vjíždí do brány ach kárán srdcem svým(J6m) jež zmítalo se v něm jak orel střelen s výšky(J6f) a polohlasně vzdých Tak do pasti jdou lišky(J6f) A jede chmurně dál a jede bled(J5m) chvílemi nad zástupy ruku zved(J5m) a vpravo vlevo vzduchem dělal kříž(J5m) jak mečem mával by Jak vítr lít by lesem(J6f) tak zástup rozšuměl se zbožným děsem(J5f) ten šeptá modlitbu ten lká svou tíž(J5m) ten pláče hlasitě a všecko shýbá šíje(J6f) a kleká křižuje se v hříšnou hruď se bije(J6f) Než papež Jan jak žehná nežehnaje(J5f) zří nedůvěřiv do cizího kraje(J5f) Ni kraj ho neláká ni klečící ten lid(J6m) Tam tam ho do Říma krev prudká nese(J5f) tím zvukem v něm se tepot tepny třese(J5f) že slyší ji jen Řím Řím ropotit(J5m) a srdce buší mu jak moře rytmem tím(J6m) v něm vlna za vlnou lká Řím Řím Řím(J5m) Vzpomínka v studánce jak perlička(J5m) mu vyskočila v hlavě V Bologni(J5m) on po promoci jede na koni(J5m) studentská kavalkáda celičká(J5m) s ním pyšně jede s novým doktorem(J5m) před nímž teď širá otevřena zem(J5m) a mládež bolognská kol skotačí(J5m) tři pištci v čele jdou a čtyři trubači(J6m) A pestře ulicemi hopkují(J5m) a jedou náměstím a vtipkují(J5m) He Baldassare Baldassare nu(J5m) co asi máš teď za lubem(J4m) se tážou studenti Být papežem(J5m) dí Baldassare v hrdém pokynu(J5m) Ichuchu Dobře volils Ať tě ďas(J5m) se smějou studenti mu na souhlas(J5m) Teď neusmál se mladým slovům svým(J5m) Být papežem Proč zrovna dnes(J4m) se vynořil mu mladický ten šprým(J5m) Jan papež žehnající ruku vznes(J5m) a žehnal zamyšlen a bezděčně(J5m) Lid tlačí se a tlačí všetečně(J5m) a kleká křižuje se shýbá hříšné šíje(J6f) a šeptá modlitby a v hříšnou hruď se bije(J6f) Než brzo zvědavost v nich vítězí(J5m) a zbožnost zahání kams v zámezí(J5m) Již od brány se slavný průvod valí(J5f) Jdou halapartníci jdou s tasenými meči(J6f) zas jiní konšelé jdou zmlklí v řeči(J5f) jdou s korouhvemi v čele žáci malí(J5f) i větší s kříži s hořícími svícemi(J6m) a mniši řádů všech co jich je na zemi(J6m) Tebe Boha chválíme Tebe Pána na nebi(T8m) Tebe Otce věčného celá země velebí(T8m) Tak unisono pějí Te Deum(J5m) však mnohý při tom šilhá v lidstva tlum(J5m) a z cechu ševců jak tu stojí v řadě(J5f) i smích i vtip se prostořeký krade(J5f) an s vytřeštěným zrakem vychrtlý jde mnich(J6m) a za ním druh jenž vtělil se jen v břich(J5m) a kolik řádů jde a kterých nejvíce(J6m) zas jinde čítají a tam zas čepice(J6m) Neb zrovna preláti a biskupi(J5m) se zjevili a arcibiskupi(J5m) z všech světa konců Těžké pluviály(J5f) a infule jim drahokamy plály(J5f) a na nich hedbávím a perlami a zlatem(J6f) jsou děje vyšity tak tklivě v Písmě svatém(J6f) jež evangelista nám vypsal vzrušený(J6m) a zvlášť jak na kříži pní Kristus zmučený(J6m) Tobě všichni andělé nebesa vše mocnosti(T8m) Cherubi a Serafi pějí hlasem věčnosti(T8m) Hle zrovna nese Ho tu pyšný biskup Vlach(J6m) tam prelát ze Španěl pluviál samý nach(J6m) mu splývá zlatem hořící(J4m) a na něm mezi matkou plačící(J5m) a Janem miláčkem ční na kříži(J5m) jsa přibit hřeby On a pohlíží(J5m) tak chud a zsinalý a krváceje z ran(J6m) jak pod ním matka štká a pláče učeň Jan(J6m) Co země nádhery a umění(J5m) co perel drahého má kamení(J5m) to leskne se a jiskří se a svítí(J5f) tu na pozdrav a čest a v ústrety(J5m) náměstka Toho nejkrašší jenž kvítí(J5f) a dražší poklady než co jich zaklety(J6m) má celá země ve svém srdci nes(J5m) by lidstvu vysypal a do srdcí je vnes(J6m) Tobě slunce hvězdy vše prozpěvují o závod(T8m) Svatý svatý svatý jest svatý Pán Bůh Sabaot(T8m) Pak trojice se koní zjevila(J5m) tak nezvyklá a zraky zvábila(J5m) až údivem se protáhla všem líce(J5f) neb prostřední z nich monstranci nes zlatou(J5f) i s hostií tak běloučkou a svatou(J5f) a ve zlatých dvou svícnech plály svíce(J5f) Hned vše se křižuje a úžas plní vzduch(J6m) To Bůh sám vjíždí k nám To vjíždí k nám sám Bůh(J6m) A za ním aj sám Jeho náměstek(J5m) už vjíždí do města jak bílý duch(J5m) na bujném bělouši Dvé jeho sluh(J5m) mu cestu uvolňují mincí drobnou(J5f) již lidu rozhazují s tváří zlobnou(J5f) a již lid chytá jako svatý ostatek(J6m) an hrabě Monfort s věrným Orsinim(J5m) za uzdu bělouše mu vedou davem tím(J6m) A za ním kardináli dva a dva(J5m) s klobouky širokými rudými(J5m) jež zdobeny jsou třapci dlouhými(J5m) v purpuru jedou břinká podkova(J5m) A za každým jdou jeho pážata(J5m) a sluhové ta cháska strakatá(J5m) a koně frkají a zpředu zaznívá(J6m) zpěv sborový a výš se rozlívá(J5m) Nebe země slávy tvé plny Pane na nebi(T8m) apoštolů slavný sbor s proroky tě velebí(T8m) Za nimi kurfiřti a knížata(J5m) a mocní vévodové hrabata(J5m) a páni bohatí Lid vůkol klečí(J5f) To chvíle jest kdy dech se jemu tají(J5f) kdy ústa hovorná mu zamlkají(J5f) a srdce zajíkají se mu v řeči(J5f) ta prostá věřící než i ta pochybná(J6m) se zarazila teď a stojí nehybná(J6m) A papež žehnaje se vzhlížel chmurně(J5f) v ten lid i město to a zíral zpurně(J5f) a plaše zas neb hruď mu svírala(J5m) ta cizota ty strmé domy temné(J5f) ty těžké postavy a neforemné(J5f) po Římě touhou duše zmírala(J5m) a po Neapoli a Vlaších ohnivých(J6m) po jejich ostrovech a březích zářivých(J6m) Tebe mučedlníků vychvaluje jasný sbor(T8m) Tebe církev vyznává každý v světě její tvor(T8m) Kam kam to plížíš se Jen v past jen v past(J5m) Vrať vrať se v Řím Tam tobě dáno vlást(J5m) Zde všecko všecko na tebe se zhroutí(J5f) a nebude ti možno uniknouti(J5f) hlas šeptá mu je kolem vše tak chladné(J5f) a drsné nevlídné ba přímo zrádné(J5f) vše neútulno mu v té zemi germánské(J6m) vše zem i nebe zdá se mu tak barbarské(J6m) Kam kam to plížíš se Jen v past jen v past(J5m) Přec tvůj je Řím Ba tvůj V Řím vrať se vlást(J5m) Zde všecky hříchy tvé jak hladní chrti(J5f) se vrhnou na tebe a uštvou tě a zdrtí(J6f) Chceš sboru pro radost snad pořádat(J5m) tu štvanici To velkodušné snad(J5m) však malodušně as však malodušně as(J6m) to zakončí se pak jak krátký poví čas(J6m) Králi slávy Kriste náš ty jsi věčný Otcův syn(T8m) člověčenství na se vzals vykoupit nás z našich vin(T8m) Již sepisují je ti tvoji preláti(J6m) jež sám jsi povýšil a hříchy nehříchy(J6m) tam sepíšou a všecky pletichy(J5m) a co je dlouhého to nezkrátí(J5m) a co je krátké hodně natáhnou(J5m) a ve všem tobě hodně přitáhnou(J5m) A Sigmund na to svoji pečet vtiskne(J5f) a tiše usměje se v duchu výskne(J5f) Stín Alexandrův vstane ve sboru(J5m) a tobě naproti se postaví(J5m) tak úsečný v svém němém hovoru(J5m) že krev i jazyk tobě zastaví(J5m) Sbor všechen vzkřikne spatře tuto scénu(J5f) v níž hlavní roli ty máš přisouzenu(J5f) Tak v mystériích vašich nezahrají hned(J6m) Stín Alexandrův Ha zda sneseš jeho vzhled(J6m) Na pravici zasedáš v slávě Otce svojeho(T8m) věříme že soudit nás přijdeš za dne soudného(T8m) To hra kdy pořádně se herec zapotí(J6m) však mrazivě an sok ten naproti(J5m) a marny proti němu hrot i meč(J5m) a cítíš zrazují tě kolena i řeč(J6m) To prokletá je hra Toť k ourazu(J5m) To aby nervy byly z provazů(J5m) a oči aby ztvrdly v hřebíky(J5m) neb raděj změnily se na dýky(J5m) Nic nepomůže tvoje Ne a Ne(J5m) ty souzen budeš a též odsouzen(J5m) Či myslíš že tě pustí smečka fen(J5m) když kolem dokola tě obstoupne(J5m) A na papeže Jana úzkost padla(J5f) on zachvěl se a smělost v těle chřadla(J5f) svět kolem zazdál se mu příšerný(J5m) až vzúpěl Proč jsem stal se sobě nevěrný(J6m) Pomoz pomoz sluhům svým krví Tvojí spaseným(T8m) Dej ať v slávě věčné jsme připočteni k svatým Tvým(T8m) Proč poddal jsem se Proč Pryč odtud pryč(J5m) se rozepjal v něm vládychtivý chtíč(J5m) že ani neslyšel jak hudbu zvonovou(J6m) už vpadly varhany a se vší silou svou(J6m) a ani neviděl že ve hukotu tom(J6m) se na něj přísně dívá starý dóm(J5m) a měkce se sedla ho ruce snášejí(J6m) a za přívalu zvuků ve chrám kráčejí(J6m) Chrám světel pln zní varhany a zpěv(J5m) Ecce sacerdos magnus pěje kůr(J5m) však v Janu papežovi stydne krev(J5m) on roztřásl se od mučivých můr(J5m) i koleno se chabě drkotá(J5m) však vzepřen chyt se ještě života(J5m) a hlasem zlomeným a dutým Deus meus(J6f) jakby se kácel už vzdých Libera me Deus(J6f) Dej ať v slávě věčné jsme připočteni k svatým Tvým(T8m) opakuje průvod hlasem vysokým(T6m) V ten čas se blížil k městu cestou druhou(J5f) ten co jen v naději byl božím sluhou(J5f) Ten Mistr z Čech té země tvrdých hlav(J5m) jež novým schismem proti Římu brojí(J5f) a sub utraque přijímat se strojí(J5f) a mnoho jiných ještě divných zpráv(J5m) se rojilo tu o té zemi vzdorné(J5f) a zvláště o Mistru tom hlavě nepokorné(J6f) Už Bodam nese ho to švábské moře(J5f) už Kostnice se věží na obzoře(J5f) ji zrakem klidným hledá Mistr Čech(J5m) Duch jemu zveselil se cestou dlouhou(J5f) neb kudy jel kde kázal všude s touhou(J5f) jej vlídně poslouchala srdce všech(J5m) a byly zástupy kol něho stále větší(J6f) ač cizí navzájem si byli krví řečí(J6f) Už Bodam nese ho to švábské moře(J5f) tajemně vlny jeho šplíchají(J5m) už Kostnice se věží na obzoře(J5f) dnes hrději se věže vzpínají(J5m) Sám římský biskup naším hostem dnes(J5m) A pražský Mistr k ní své zraky vznes(J5m) jak do prázdných však ortel čekajících desk(J6m) an v taktu ozývá se chladných vesel tlesk(J6m) Jak k soudci svému hledí k městu tomu(J5f) a hledí zváben ke chmurnému dómu(J5f) ký mrak se skví a černá nad věží(J5m) Zrak napíná a co jen matně tuší(J5f) už rozeznává věřící svou duší(J5f) an prám se zvolna blíží k pobřeží(J5m) a radost neznámá mu duši zvlnila(J6m) jež rostouc rostoucí se silou plnila(J6m) On vidí vidí jasně dozajista(J5f) to na věž chrámu satan vyved Krista(J5f) To všechno tobě dám jestliže padna(J5f) se budeš klanět mně A vidí v nebi(J5f) jak na zem padá satan potvorně se šklebí(J6f) a mizí mizí jenom skvrna zrádná(J5f) se po něm černě rdí A jasno veliké(J6m) zem celou polévá i tvorstvo všeliké(J6m) Prám vrazil v břeh a Mistr procitl(J5m) Blesk odvahy mu v očích zakmitl(J5m) Vyvedli koně koňmo všichni jeli(J5f) Lid sbíhal se z Čech Mistra vidět chtěli(J5f) a nedbali teď kardinálů jedoucích(J6m) v purpuru zlatě městem na mezcích(J5m) Než Mistr zahlíd je i mnichů kněží tlum(J6m) i vojsko papežské a jel pln jasných dum(J6m) Až usmál se tak vida zvědavou(J5m) Konstancii To včera přijel se zprávou(J6m) sem biskup Lubecký že spoután jede už(J6m) ten kacíř z Čech z ďáblovy krve muž(J5m) ať každý pozor dá by nevpad v jeho lest(J6m) neb jeho zrak tak pronikavý jest(J5m) že lidem myšlenky hned vyčte ze tváří(J6m) A proto líp prý všem když bude v žaláři(J6m) A Michal s Pálčem po několik dní(J5m) už podpaloval smolnou pochodní(J5m) svých žalob proti němu Kostnici(J5m) Teď zrovna dopsal proti němu list(J5m) a vztekem bled se žene ulicí(J5m) by na dvéře všech chrámů přibil jej a číst(J6m) dal všemu lidu proti bludaři(J5m) jenž zemi nakazí a lidstvo znesvaří(J6m) Aj chvátá Michal chůzí šmatlavou(J5m) a pro sebe cos mluví hlasitě(J5m) pravicí provází řeč mumlavou(J5m) až brada třepe se mu masitě(J5m) Snad do svědomí všel by doloval(J5m) a čítá peníze jež král mu dal(J5m) by zlaté doly zved jak náleží(J5m) a s nimiž omylem on utek k papeži(J6m) U brány městské baví ulici(J5m) kejklíři strakatí Ten s lána píská(J5f) ten za bradu zas chytá mladici(J5m) Má nevěsto dí mlasknuv po líci(J5m) však dostal od ní že hned smíchem výská(J5f) dav stlačený a chechtá se a vříská(J5f) Vtom jakby střelil v ně hle shlídli kacíře(J6m) Hned za ním v let rvou s sebou vše i kejklíře(J6m) Vše za ním řítí se Jen opice(J5m) tu zbyla přivázána na láně(J5m) kde pojídá kýs ohryzek Toť směsice(J6m) jak prachu kotouče V ní po straně(J5m) zrak šilhá nevěstek a hází oddaně(J6m) na tučné úhoře a kapry udice(J6m) A Mistr jede v hlučícím tom tlumu(J5f) na bujném oři vedle pana z Chlumu(J5f) V něm srdce které tlouklo zrychleně(J5m) když k městu blížili se ztlumeně(J5m) teď v herojský se vzpřimovalo klid(J5m) štít Hospodinův Jeho pravdy štít(J5m) si kladouc na hruď před zápasem(J4f) A za ním dav se valil s hlučným hlasem(J5f) až klopýtali jak se k předu drali(J5f) a křičeli a hádali se ba i rvali(J6f) A páni měšťané se pozdravovali(J6m) a z oken na kacíře ukazovali(J6m) co jiní přede dveřmi všetečně(J5m) si prstem prudko naměřují naň(J5m) To tedy on co Římu nechce platit daň(J6m) a nedá církvi tloustnout netečně(J5m) A druhý jemu v kroji šenkýře(J5m) Jak pán on jede Kdo by tušil kacíře(J6m) Nu zdá se z pravých být Jak klidně sedí(J5f) Ba vyzývavě Ne on vlídně hledí(J5f) To je ten Čech co u nás na dveřích(J5m) naň kostelních a na všech klášteřích(J5m) nám žalují To on Jak že se zve(J5m) Jak Jak že Hus Snad houser do krve(J5m) co štípat dovede Ba na mou duši(J5f) ten název lepší je a líp mu sluší(J5f) Prý slovo v moci má jak my své kuželky(J6m) když stojí v řadě nám jak křepelky(J5m) Teď zrovna přinesli to z Norimberka(J5f) Tam kázal prý a celé město splašil(J5f) Lid v ulicích ho čekal spousta velká(J5f) a zalíbil si v něm že nezastrašil(J5f) se kletbou papežskou a bouřil v městě tom(J6m) do trojky papežské a odpustků jak hrom(J6m) Tu trojku by mu snad i odčítali(J5f) však těmi odpustky si víc než prsty spálí(J6f) To má je řeč Ať papež jeden je ať tři(J6m) odpustky každému jsou nutny papeži(J6m) A čím víc papežů dál bude v zemi(J5f) tím víc budeme platit jako němí(J5f) A ceknout proti tomu nesmíš ani(J6m) hned hned ti z toho hrozí hranice(J5m) No muž ten prý se ničím nezalekl(J5f) a řekl víc než aby jenom cekl(J5f) Však právě proto neuklouzne jim(J5m) že kněžskou věc svou doopravdy bere(J5f) Jen takých víc Ať do svinstva jen pere(J5f) Jen že tu pravdu přec pak udusí mu dým(J6m) Už tak to na světě My nepomůžem tomu(J6f) A Švábi vlézali zas do svých těsných domů(J6f) k bráně městské pestří kejklíři(J5m) se navraceli v hlučné směsici(J5m) a vtip svůj namířili k opici(J5m) Nu co tam tropíš nekřtěný ty kacíři(J6m) Dav chechtem zkřehlý vtip ten doprovází(J5f) V dům zbožné pekařky už Mistr vchází(J5f) A jak naň pohlédla jak sesterská(J5m) ho vítala ta žena sareptská(J5m) Díky tobě milý Niccolo díky(Na) List tvůj mne skutečně v Kostnici uvítal první(Na) Co to však čtu v něm Ty žes dopis můj spálil(Na) Že prý až příliš páchl ti kacířstvím Tobě(Na) který jsi ozářen krásou a moudrostí pravou(Na) Hellady staré a Říma starého sluncem(Na) Vedle těch mudrců pravíš máš prý též bibli(Na) jejíhož dechu z mého prý necítit listu(Na) a že přec nutno spojit oba ty proudy(Na) na jeden mohutný tok jak na slávu boží(Na) tak prý i ke blahu lidstva nejen jak já prý(Na) píšu staří filosofové božští(Na) básníci slovem i kovem i mramorem teplým(Na) zkrášlili tento svět náš pozemský duchem(Na) jak dosud nikdo nýbrž duch ještě jiný(Na) nový duch to novozákonní Kristův(Na) který ukázal cestu jak život náš dá se(Na) nejenom zkrášlit ale též zradostnit zblažit(Na) srdcem vysoko povznést To pěkná jsou slova(Na) slova a rád je též říkám škoda jen že je(Na) vtělit toužíme my a ne ti kteří světu(Na) na spásu roznášet mají ducha tvé bible(Na) Já aspoň stále jenž v ohnisku křesťanstva všeho(Na) sedím ni zavanout necítím ducha tvé bible(Na) ani zavanout ani zavanout pravím(Na) necítím tady necítím ducha tvé bible(Na) ducha novozákonního jak míníš(Na) Tvrdím přec s tebou je třeba něco též chtít a(Na) konat pro povznesení života všeho(Na) ale nemohu neusmáti se díš li(Na) s hlavou že zakroucenou nazad jít nelze(Na) muži že nesluší hračky než ku předu kráčet(Na) Vím jest mezi námi hračkářů nazbyt(Na) slovíčkářův a titěrů zbrklých i nudných(Na) nad něž je užitečnější příštipkář na vsi(Na) anebo cestář jenž kameny roztlouká na štěrk(Na) O nich však mezi námi se nemluví přece(Na) Ne milý Niccolo Jdu li s klassiky svými(Na) přisámbůh ti mi hlavu nekroutí nazad(Na) ale jí dávají sedět a hleděti přímo(Na) Jsouť oni moudří ne blouzniví jsou přece jako(Na) čistý letní den ne pařivý mhlivý(Na) jsou tak chutně zralí ne chorobné vůně(Na) jsou tak radostní bez chmur a zbytečných nářků(Na) jsou tak klidní i v pádu Takový též byl(Na) ideál života jejich Ideál lidský(Na) Byl aspoň možný a dalo se dle něho žíti(Na) překrásně žíti Jim na cestu svítilo slunce(Na) Na hlavy sypali sobě kvítí ne popel(Na) Oni svět tento pozemský zkrášlili duchem(Na) jak dosud nikdo Víš však že od starých mládež(Na) ráda se vyvádět dává než o mnoho radši(Na) jak jen ji vyvedou ubíhá ubíhá od nich(Na) za tím co v dálku ji lákavou vášnivě pudí(Na) Uběhneme i my svým průvodcům moudrým(Na) Kam A za jakým cílem Bude krásnější cíl náš(Na) radostnější Bude lidštější blažší(Na) Dále jít musíme Nemůžeme se věčně(Na) za sukni držeti mámy Křesťanství píšeš(Na) Zajisté křesťanství Které však Niccolo milý(Na) Rci jen které Novozákonní Římské(Na) Toto jest jen zlatohlav pohanské moci(Na) pohanské hrabivosti přešitý jinak(Na) ono pak vymrštilo až příliš až příliš(Na) vysoko ideál životní ve slovech že jen(Na) zůstává pouhých heslech a slovech jen pouhých(Na) že však podle něho nežije nikdo(Na) nikdo nikdo a nikdo pravím ti nikdo(Na) poněvadž ani nemožno dle něho žíti(Na) abys řekl že věrně a upřímně žiješ(Na) Na špičku závratné věže vyleze smělec(Na) ne však celé město A na chvíli jenom(Na) Nastálo se tam neuhnízdí ni ptáče(Na) Opakuji jsem v ohnisku křesťanstva všeho(Na) ale ni zavát jsem necítil ducha tvé bible(Na) ducha novozákonního Je teprv(Na) předpověděn a nenarodil se ještě(Na) nenarodil se v našich srdcích Snad snad se(Na) zrodí zas jako se poprvé zrodil kdes v chlévě(Na) mezi blahoslavenou prostotou dosud(Na) mezi prostými vnímavých srdcí a duší(Na) štědrých a vonných jako je jahoda horská(Na) jako je malina a studánka horská(Na) ale v lidstvu které znamená svět a(Na) které znamená moc a panství a vládu(Na) nad tělem i duší věz věz ó věz že(Na) není ho není a není pravím ti není(Na) ducha novozákonního A zdali(Na) změkne kdy lidstvo do té míry že bude(Na) schopno také plniti slova a nejen(Na) hlásati kdo nám to může povědět nyní(Na) Já tedy starám se o přístup ke pravdě možné(Na) neboť na nemožné nestačí člověk(Na) Lidské mi dostupno ne však božské než božským(Na) chci si zjasňovat lidské To už ti staří(Na) dělali Od věků přec je božské jen jedno(Na) věky jen odívaly je přerůzným rouchem(Na) různá jak oblaka odívají nám blankyt(Na) Proto tě snažně prosím můj Katone přísný(Na) nedej od mnichů vzteklostí nassát své mysli(Na) Chceš li pak spáliti list hoď zlost svou i list ten(Na) na váhu trpělivosti a ještě si jednou(Na) ale klidně jej přečti Prosím však klidně(Na) Oni ovšem i lidi narychlo pálí(Na) Ale oni přec tobě nebudou vzorem(Na) tobě jehož přejemné čivy se svíjejí mukou(Na) jak jen zapiští myš neb zaskřípá pila(Na) nebo když dokonce na blízku zachrčí osel(Na) A tak jsme v Konstancii Niccolo milý(Na) čili jak Jeho se prořekla Svatost Jsme v pasti(Na) Myslím že tentokrát Jeho Svatost má pravdu(Na) Byla to perná věru přes Alpy cesta(Na) Podívaná sic nezvyklá úchvatná mnohdy(Na) ale cesta tak dlouhá tak nesnesně dlouhá(Na) Neobešlo se bez trochu rozmarných příhod(Na) V horách arlbergských do sněhu vůz se(Na) převrh v němž Jeho Svatost ráčila jeti(Na) a Jeho Svatost zaklela od plic jak starý(Na) condottiere naturam expellas furca(Na) milý Niccolo tamen usque recurret(Na) Město by ušlo jen málo v něm pohodlí máme(Na) Leží na jezeře než jezero samo(Na) nemá teplých těch krás jak jezera jižní(Na) Lid je tu těžkopádný nepružné krve(Na) Také věci koncilu líně jdou líně(Na) Druh tu nevěří druhu Mocná je strana(Na) proti Třiadvacítce která je hříčkou(Na) bezmocnou hříčkou uprostřed pletich a intrik(Na) jakoby v cizím ponebí ztratila dech svůj(Na) vzdor svůj a rozhodnost k činu a dokud se král sem(Na) nedostaví bude to tržiště cirkus(Na) jenom ne svatý koncil Jinak tu hlučno(Na) veselo bujno Žen prodejných pobíhá tady(Na) skoro víc než kněží prodejných rovněž(Na) slovem svět je to od něhož nepodivíš se(Na) že se jen úprkem odvracím do světa svého(Na) Jak jsem jen mohl unik jsem z Konstancie té(Na) prohrabávat kláštery blízké i dálné(Na) nu a mohu ti říci že neztupěl čich můj(Na) lety a větří ještě na slušnou dálku(Na) Tvrdím tobě co jiný už přede mnou řekl(Na) Sem až a patrně ještě dále se římské(Na) rozlilo moře a teď kdy se odlilo já tu(Na) po něm vzácné perly a lastury sbírám(Na) V nedalekém klášteře cisterciáků(Na) měl jsem zvlášť šťastný lov Ne hned abych nezpých(Na) Dlouho jsem marně své lovce sokoly pouštěl(Na) s prázdnem vraceli se mi oči i ruce(Na) Páter bibliotékář opustil mne již(Na) Nelákali ho příliš autoři moji(Na) on zase u miniatur duši by nechal(Na) Jest on malíř vtipných veselých očí(Na) které svým smíchem vyzdobují mu život(Na) jak on ty bible a žaltáře barvami zlatem(Na) Štěstí však bylo blízko Vytáhnu svazek(Na) přečítám stránku přemítám prohlížím listy(Na) Quintilianus vzkřiknu s jásotem takým(Na) páter že knihovník z ruky upustil štětec(Na) S jásotem běžím k němu s tou kořistí vzácnou(Na) nesa ji ve vzduchu jako dobytý prapor(Na) Quintilianus volám Quintilianus(Na) Vytřeštěně chudák pohlížel na mne(Na) nadzvednuv se od svých barev a štětců(Na) od svých iniciálek a květnatých obrub(Na) jimiž zdobil právě velikou knihu(Na) Jenom jsem zahlíd jak právě v literu zlatou(Na) vmalovával něžný jakýsi výjev(Na) barev čisťounkých polní jak mívá je kvítí(Na) Brzy však situaci pochopiv celou(Na) roztřásl se srdečným dobráckým smíchem(Na) Jest on taký pomenší obtloustlý mužík(Na) skoro však ještě ne stařec rozumných očí(Na) v nichž jest jak v pohybech notná zásoba vůle(Na) s lysinkou laločkem dvojím a bříškem jež mrštně(Na) za smíchu házelo sebou jak prasátko v pytli(Na) když je na zádech na trh na prodej nesou(Na) anebo koupeno z trhu Nu tohle je víte(Na) událost v revíru mém Aj taková kořist(Na) To se musí oslavit Kořist i lovec(Na) Pravím i lovec a povstal od stolu svého(Na) Při sám svatý Tomáš tak vzácného lovce(Na) ještě jsem neměl Už byli tu lecjací chrti(Na) Domini canes co přinášeli sem chroptíc(Na) kacířské knihy jež vrtákům pobrali vůkol(Na) jiní pak ještě co pouze chytali do ok(Na) jako štíři očima vypoulenýma(Na) do knih se zažrali aby s vypoulenýma(Na) očima odešli zase odtud Než vy vy(Na) máte se ke knize v tom se já trochu již vyznám(Na) jako náš opat k monstranci jako náš prior(Na) k láhvi rýnského jako nás hospodář k míse(Na) s pečenou krůtou a jako náš kuchař k sukni(Na) ke každé sukni je li v ní jenom ženská(Na) Hoříte po knize s takovou vybranou úctou(Na) s níž vítá vznešenost pokorně milého hosta(Na) Hospodář náš a kuchař nejsou sic vznešení pranic(Na) tím méně pokorní ale tváří se takto(Na) U vás však je v tom vaše celičká bytost(Na) Rád mám rád mám ten radostný životní oheň(Na) Každý svůj máme oheň svůj životní oheň(Na) který ze srdce vesele šlehá a praská(Na) a jen dokud vesele šlehá a praská(Na) stojí za něco život a dá se též žíti(Na) Ale musí to býti oheň ne čmudil(Na) Tak tedy kořist vaši oslavit nutno(Na) oslavit slavně přeslavný Huberte slavně(Na) Jak že se prosím ten váš paroháč zove(Na) Ouintilianus Cvičení v řečnictví dím mu(Na) s úsměvem neb se mi povídavý ten páter(Na) bibliotékář zalíbil Quintilianus(Na) Nu tedy pojďte statečný Nimrode nechať(Na) oslavíme toho Quintiliána(Na) Pojďte pojďte smělý Sígfrýde jenž jste(Na) v našem pralese uhonil medvěda svého(Na) Oslavíme vás s vaším Quintiliánem(Na) Nestihl jsem ani se optat jaký to Sígfrýd(Na) neb již mě vedl v oddíl knihovny stranou(Na) v řadách kde folianty největší stály(Na) Tam se zastavil prst vážně na ústa vložil(Na) mrknul a děl Tu je můj tajný kabinet Ti zde(Na) máv rukou k foliantům stojí a spí nu(Na) jako rakve Jich z klidu nevzruší nikdo(Na) Úzký pak oddíl knihovny ve kterém v šesti(Na) řadách folianty vysoké stály(Na) se hřbety zlatými jedním odtáhl prstem(Na) byly to dvéře jen knihy v nich byly jen masky(Na) vlepené knižní jen hřbety s nápisem zlatým(Na) Summa theologiae De unitate(Na) Ecclesiae Historia Ecclesiae(Na) a tak dále a dvéře jak otevřel ejhle(Na) udiven vidím jako píšťalky varhan(Na) filigránských čistou skupinku láhví(Na) zavalitých i štíhlých a talířky čisté(Na) s uzeninou a rybičkami a sýrem(Na) s ořechy mandlemi hrozny a s bochníčkem chleba(Na) Všecko bylo tak čisté vkusné a vonné(Na) že se mi od laskominů stáhlo vše v ústech(Na) Tohle je mé zas sacrosanctum To můj je(Na) diplomatický kabinet do něhož ten jen(Na) nahlédne legát jejž páter bibliotékář(Na) pojav důvěru k němu k tajům těm vpustí(Na) smál se hostitel můj A to bývá řek vážně(Na) vyznamenání A vzav jednu láhev tak něžně(Na) pohladil ji jak roztoužený jen hladí(Na) milenec ještě začátečník své milé(Na) ruku až po lokýtek To můj je zas smál se(Na) dobráckým smíchem Quintilianus ten pravý(Na) cvičitel v řečnictví magister orator slavný(Na) zázračný rozvazovač jazyků všechněch(Na) perla výmluvnosti a vtělená ctnost vám(Na) Pro tu ctnost právě ctím ho a miluji nad vše(Na) Neboť ve světě milý pane jí není(Na) Mohu vám to bezpečně říci jsem starší(Na) vás ba o mnoho starší a zkusil jsem světa(Na) Tak pravé ctnosti pravím ve světě není(Na) zvlášť pak ne u těch co plná ústa jí mají(Na) u těch handlířů ctností zkroucených očí(Na) u těch hledačů Boha posedlých ďáblem(Na) pohleďte jim jen do očí plny jsou žluče(Na) na jejich krok jako Kainův plazí se kouř a(Na) bez veselosti srdce jsou bez vzletu zvuku(Na) ťukněte zazní jak puklý hliněný hrnec(Na) Myslím že ani náš opat o němž jde pověst(Na) nejlepší není poněvadž přec jest jen člověk(Na) tak zcela ctnostný jak tento můj Quintilianus(Na) Neboť falše vám v něm není ni kapky(Na) ani kmitu a čím je starší tím bývá(Na) ctnostnější v povaze své ne na oko ale(Na) v povaze své dím ne jak u lidí bývá(Na) stářím že slábnou a hloupnou a bojí se smrti(Na) čehož kazatelé naši jak známo(Na) dovedou výhodně využitkovat svému(Na) klášteru k duhu ale tento můj dobrý(Na) Quintilianus čím je starší tím bývá(Na) bujařejší že nutno mu pouštěti žilou(Na) aby krev byla řidší A proto můj hosti(Na) vznešený prosím pro tu ctnost jeho prosím(Na) pro tu absolutní ctnost jeho prosím(Na) byste si v mém též zalíbil Quintiliánu(Na) Je li ten váš též takým pramenem živným(Na) perlou výmluvnosti a vtělenou ctností(Na) tož jsou to sourozenci o jakých neví(Na) ani Nový Zákon Starý ten zná jen(Na) Kaina a Abela Při sám svatý náš Tomáš(Na) není li slyšte ten váš Quintilianus(Na) silný jak naši kazatelé in vino(Na) ti jsou v tom punktu obři pijou prý aby(Na) nedostali škýtavku na kazatelně(Na) není li jářku ten váš Quintilianus(Na) silný jak naši kazatelé in vino(Na) sázím sázím celý svůj kabinet na to(Na) že bude Abelem ten váš Quintilianus(Na) Můj Kain srazí vašeho Abela k zemi(Na) ne však jako ten starozákonní bratr(Na) aby ho zabil než s novozákonní láskou(Na) aby ho se země zvedl k bratrské shodě(Na) Víš bratře nezkušený jsi Padls žes lačněl(Na) Sytému nikdy neuškodím já tobě(Na) Tak také nám třeba obrniti se řádně(Na) aby nás nezklátil dobrý můj Quintilianus(Na) A proto vznešený hosti a statečný lovče(Na) usednout račte ať zazvoní poháry naše(Na) Dříve už za řeči přistavil nevelký stolek(Na) Zvuk ten sladký je sladší než vyznání lásky(Na) než zvěst o dědictví než volání slávy(Na) Přinese zapomnění uspokojení(Na) A to je veliký dar můj pane ba velký(Na) Neboť život nevím nevím zda komu(Na) uspokojení dá leč odtrhne li se(Na) od něho nebo povznese li se nad něj(Na) Na vaše především zdraví na vaši čest a(Na) slovutnost na vaši vybranou líbeznost prosím(Na) Nemysli když ti to všecko píšu tak věrně(Na) že jsem snad ješitný Činím to proto že také(Na) tobě se zalíbí snad ta figurka mnišská(Na) trochu sic směšná než zcela neškodná věru(Na) milejší zajisté nežli ti vychrtlí štváči(Na) slídiči taškáři s ostatky nesvatých svatých(Na) nežli ti chlastouni mniši hrubí a drzí(Na) že když je ráno potkáš zkažený den máš(Na) Přiťukli jsme si tedy a musím ti říci(Na) co jsem jemu hned řekl všecka že sláva(Na) jeho Quintiliánu To teprve pane(Na) spokojeně a mnohoslibně se usmál(Na) to je teprve pane Kyrie skromné(Na) po něm jásotnější Gloria přijde(Na) potom Credo vyznání pevné a slavné(Na) po něm dojemný Sanctus něžný pak Agnus(Na) Dei konec pak Alleluja a Amen(Na) Od každého číšku vzácnému hosti(Na) Krásnějších názvů skvostným těm dárečkům božím(Na) nemoh jsem najít a myslím že najdu váš souhlas(Na) Nemněte prosím že jsem jen vtipkář Je víc v tom(Na) vtipkování mém než v kázáních našich(Na) predikantů co hrdlem jen mluví ne srdcem(Na) Já však při těchto vzácných dárečkách božích(Na) věřte že víc denně blízkost cítívám Boha(Na) než kdybych každý den pět kacířů spálil(Na) Rád jsem že slovům mým přikyvujete souhlas(Na) Je mi tak vzácný protože vídám jej zřídka(Na) Tu by mně připočetli k lepšímu kdybych(Na) vskutku je pálil aspoň knihy jim pálil(Na) já však ni toho nedovedu a dosud(Na) daří se mi že opat na mé je straně(Na) Miluje knihy on a vyšší má názor(Na) Už také poťouchlým kacířem nazvali mne tu(Na) myslím však v tichém že srdci kacířství není(Na) Piju svůj pohárek po tom se nepídě jakou(Na) soused má podšívku není li strakatá příliš(Na) nebo rudá by mohla podráždit býka(Na) Nejsem však pijan jsem ctitel jen vína jem víc jsem(Na) zbožňovatel a věřte že po takém hltu(Na) po takém ctnostném cítím se člověkem lepším(Na) piju li ve dvou jak dnes tím lepším se cítím(Na) Ještě jednou prosím na vaše zdraví(Na) Pojídali popíjeli jsme takto(Na) dle jeho pevně stanoveného řádu(Na) Byla to jen pomlska mistrovský kousek(Na) pátera knihovníka Zladěno všecko(Na) bylo a stupňováno a odstiňováno(Na) v pravém jak díle uměleckém Ten páter(Na) jakoby od tvého kuchaře něco byl pochyt(Na) o vlašském stole jakousi ozvěnu lepší(Na) Gloria bylo tak hřejné Credo tak mile(Na) přitrpklé ale hned po srku sládnoucí divně(Na) Sanctus bylo jak slunce zlaté jak slunce(Na) rozlité svátečně po lukách o hodě božím(Na) Agnus Dei zas samá lahoda vůně(Na) Když pak jsme ode všeho pojedli trochu(Na) za řeči veselé on stále jejím byl vůdcem(Na) všeliké vtipné příhody vyprávěl slušně(Na) něco z nich do svých Facetií si vložím(Na) mám jich už řadu bude to veselý codex(Na) já mu též něco ze svých přiložil zásob(Na) že se div nerozsypal a když jsme tak s chutí(Na) popili po pohárku každého druhu(Na) nalil on nakonec takého zářného vína(Na) jasného samá perla a předivné vůně(Na) Alleluja povstal a zvolal Zde toho(Na) můžeme popřát si více Ta dřívější byla(Na) příchutí talířů tohle je průvodcem řeči(Na) Bylo mně to už přiznám se poněkud dlouhé(Na) ale k vůli svému Quintiliánu(Na) k vůli další snad ještě kořisti skryté(Na) oddaně hrál jsem věrného soudruha číškám(Na) oddaně v hrdlo pěl Alleluja(Na) Vtom náhle(Na) otevřely se dvéře a zvolna a tiše(Na) vešel mnich už také starší a sivý(Na) trochu vyšší v postavě útlé ne vyschlé(Na) Při sám svatý Tomáš To pravé teď bude(Na) collegium páter knihovník zvolal(Na) Zalekl jsem se této návštěvy pozdní(Na) ale odevzdal jsem se osudu svému(Na) Víš přece když on tomu chce že dovedu také(Na) poháry stavět dnem vzhůru Čekal jsem tedy(Na) Dáme tvému patronu svíčku že k nám tě(Na) poslal Já víte dí ke mně já z přátelství k němu(Na) ctím jeho patrona svatého Tomáše všech to(Na) patrona stavitelů parléřů našich(Na) Představili jsme se sesedli jsme se(Na) připili jsme si Čekal jsem zvědav co přijde(Na) Na prvý pohled jsem poznal že silný kdos vešel(Na) který sám si dostačí vždycky a všude(Na) který je všecek u sebe uvnitř muž celý(Na) Řeč zatím spřádal bibliotékář(Na) Ale brzy i host se rozmluvil vážně(Na) zvláště k mojí poznámce o rukopisích(Na) že je též viděl kde a kolik jich bylo(Na) Vidíš mne asi jak jsem hned doutnal a vzplanul(Na) Hladné otázky mé nestačil tišit(Na) řeč se jen valila hostitel naléval jenom(Na) Host však popíjel zvolna řekl bych cudně(Na) Vy tedy rád máte knihy Já zase stavby(Na) podotkl náhle a zářivě odmlčel se mi(Na) Povzbudil jsem ho k výkladu o jeho stavbách(Na) Pohlédl na mne pátravě dím li to vážně(Na) nechci li výkladem jenom krátit si chvíli(Na) Pátral zdá se mi stojím li vůbec mu za to(Na) Hovor šel sem a tam já o starém Římě(Na) zmínil se o jeho chrámech jichž zbytky že zbožně(Na) shledávám To myslím pomohlo Všecek se zachvěl(Na) Pomlčel ještě sklopil oči pak zvolna(Na) děl Já také konal podobné cesty(Na) kdys Jsem stavitelem Byl jsem jím aspoň(Na) Duší jsem jím dosud Stavitel chrámu(Na) Odmlčel se jakby se ostýchal dále(Na) Teprve za dalších řečí a pobídek našich(Na) opět se rozmluvil a já jenom spěchám(Na) zachytit slova ta dokud jsem uchvácen jimi(Na) Pane děl ve mně se všecko roztřese chvěním(Na) vyslovím li to slovo stavitel chrámu(Na) To byl můj sen má touha to byl můj život(Na) Z rodiny kamenické jsem Z Flander byl děd můj(Na) kameník a zemi té náležím dosud(Na) celou svou bytostí Opat jeden si vzal ho(Na) v porýnský klášter svůj a sem si též otec(Na) ženu přivezl z Flander Též kameník Huť mne(Na) stavební vychovala Tam s rostoucím chrámem(Na) rostl jsem zvolna i já a v duši mé rostla(Na) ke stavitelství přímo šílená láska(Na) Po Rýně do Kolína pluli jsme jednou(Na) s otcem do jeho chrámů a já ještě hoch pak(Na) blouznil jen o nich Častěj tam ještě jsme zašli(Na) Vidím je všechny jich kamennou krásu(Na) všechny tu přede mnou stojí jak mlád jsem je vídal(Na) Svatý Martin Svatá Maria slavná(Na) Svatých Apoštolů chrám Svatý Jiří(Na) Svatý Severin Svatý Gereon divný(Na) Svatá Voršila Svatá Cecilie též(Na) Svatý Ondřej Svatý Pantaleon i(Na) Svatý Kunibert a v plenkách ten obr(Na) nový ten chrám co teprv do nebes růst chce(Na) všecky tu přede mnou stojí jak mlád jsem je vídal(Na) o nich blouzníval jim se nadivit nemoh(Na) Jestli tu litanii všech svatých jsem spletl(Na) odpusť dosud však pamět má dobrou je mincí(Na) Ale děd v huti smával se blouznění mému(Na) Krásné jsou pravda ale což je to hochu(Na) proti stavbám u nás ve Flandrech U nás(Na) Což je to teprv proti zázračným chrámům(Na) Francie Nechápal jsem dědovy řeči(Na) Jak by mohlo ještě cos krasšího býti(Na) myslil jsem a dychtivěji a častěj(Na) naslouchával dědovým popisům země(Na) jeho rodné i sousední Francie jaká(Na) v nich jsou města a jaké divy v těch městech(Na) z kamene vyrostlé chrámy a radnice zámky(Na) Krev ve mně zabouřila po kráse rodné(Na) země A když jsem školou cisterciáků(Na) prošel a ke stavitelství od nich byl určen(Na) rosu ucítila má žíznivá touha(Na) vyslali mne prohlédnout stavby v těch krajích(Na) zvláště ty co jsou nového slohu To byla(Na) pro mne pouť slavná pouť vroucná pouť nejpobožnější(Na) Prošel jsem Flandry Nemohu říc vám(Na) jaká se mnou stala se měna Nu víte(Na) krev není voda Já krev jsem ucítil rodnou(Na) Vy pane také jste před chvílí ohnivě mluvil(Na) v starém jak Římě hledáte syn jeho věrný(Na) ostatky starých chrámů Rodná v nich duše(Na) která vítá a líbá polibkem věčným(Na) Já jsem se rozchvěl já jsem se roztřás já smál se(Na) plakal jásal Byl jsem jak pomaten myslí(Na) Bojím se unavil bych vás výpočtem krásy(Na) kterou jsem viděl Město za městem věru(Na) Lutych Tongry Luváň Maliny milé(Na) Antverpy Gent a Bruggy Oudenaarde Ypry(Na) Brussel Soignies Tournai pokladů poklad(Na) země požehnaná duševní krásou(Na) Děkoval jsem nebi že krev mám z té země(Na) Šel jsem obrozen v nitru K Francii zahnul(Na) Vidím to všecko jako na svojí dlani(Na) Arras Amiens Beauvais Rouen Chartres(Na) Bourges Le Mans St Denis a Paříž a Remeš(Na) byly mé pouti zastávky hlavní(Na) byly mé duše jásotné vzdechy(Na) Pouť to k zázrakům byla k zázrakům pravím(Na) k zázrakům nejpodivnějším ne k jakým jinde(Na) poutníky vábí a které my si to pane(Na) můžeme říci jsou urážkou neřeknu Boha(Na) neboť co může urazit Boha než vkusu(Na) Ale to byly zázraky pravé a věrné(Na) zázraky lidského ducha zapáleného(Na) jiskrou boží Zkamenělé to hymny(Na) zkamenělé modlitby velikých duší(Na) vzdechů díků pokání plesání výraz(Na) Zkamenělé aby zůstaly věčné(Na) Zdi a oblouky pilíře fiály vížky(Na) uvnitř pak sloupy a klenby závratně smělé(Na) všecko to chvátavě roste rostoucí touhou(Na) v krásnější světy než náš jest do ráje rájů(Na) Kružby a růžice hlavice sloupů a na nich(Na) veselé kvítí a listí i zvířátka čilá(Na) vše to tak svěží a čisté je jako když v lese(Na) zpívá kos a jahoda zazrává první(Na) na pokraji jeho A celé to dílo(Na) vypučívá jak topol v závratnou výši(Na) nad městem drobným a v oné závratné výši(Na) rozpukává květem nádherným velkým(Na) by tam vyvonělo svou duši Toť zázrak(Na) Nic neznám podobného Portály spatřiv(Na) amienské katedrály jsem zaplakal tiše(Na) Zaražen byl jsem tou pokorou vznešených duchů(Na) poražen drtivou silou něžnosti jejich(Na) V dlouhých řadách tu stáli jakoby na Něj(Na) čekali toužně jenž řekl Já světlo jsem světa(Na) aby s Ním vešli k Němu A cítil jsem také(Na) vcházeje dovnitř že blížím se k Tomu jenž vyšší(Na) vyšší jest než co nejvyššího je v zemi(Na) Zdi tady mluví zdi tady věří a zdi tu(Na) unášejí duši k pahorkům věčným(Na) Mocný dech vál na mne veliké doby(Na) která ty hrady stavěla hrdinné víry(Na) v nichž se duše stává rytířem jejím(Na) A jen stesk zůstal že jí už není té doby(Na) která kamenům jazyky nadlidské dala(Na) šelest nebeských křídel To veliký věru(Na) věk Nic dokonalejšího nic neznám(Na) vznešenějšího nic tu na zemi neznám(Na) zákonnějšího nad toto závratně velké(Na) opus francigenum v němž kdejaký úd a(Na) kdejaký článek se pojí radostně v celek(Na) jednou myšlenkou všichni neseni jsouce(Na) jednoho zákona všichni poslouchajíce(Na) jakoby od věků srostlí Jako kdys bohům(Na) Prometheus vzal oheň tak tu vzal nebi(Na) stavitel kus věčna A nevím můj pane(Na) zdali řeč lidská vyslovila kdy vůbec(Na) něco tak velkého by v tom vroucnosti tolik(Na) něco tak smělého by v tom pokory tolik(Na) něco tak mocného by v tom něžnosti tolik(Na) bylo jako to tady vyslovil kámen(Na) To jsou díla z vnitřních zrozená ohňů(Na) z plápolů veliké myšlenky vyšlehlá k nebi(Na) z plamenů veliké víry širokých krajů(Na) Nemoh jsem zraků ni srdce odtrhnout od nich(Na) Celé dni a týdny jsem provzdýchal u nich(Na) v nich a na nich zachytávaje všecko(Na) celek i každičkou drobnost vtiskuje v pamět(Na) Leckde i noc jsem na věži vesele přespal(Na) Neboť upřímně vám to řeknu a směle(Na) milejší mně chrám ten sám sebou každý(Na) s tichem svým a samotou nejvýmluvnější(Na) neb jsem v nich nikdy nenašel zbožnosti také(Na) jakou měl onen kdo těch chrámů byl tvůrcem(Na) Nad všecko těžší bylo mi loučení s nimi(Na) Obcházel jsem obletoval jsem všecky(Na) jako vlaštovka když se na podzim loučí(Na) A než mi zmizel s očí ten živoucí zázrak(Na) postával jsem a vyvolával jsem v duchu(Na) celý ten zjev sobě a ty zástupy světců(Na) řady prorokův a andělů štíhlých(Na) z jejich portálů se mnou šly z každého města(Na) až mne doprovodily tichými kroky(Na) k zázraku novému Nikdy většího štěstí(Na) nezažil jsem nikdy rozkoše sladší(Na) A já zamiloval jsem si i kraj ten(Na) zemi tu krásnou a modlil se za její štěstí(Na) aby požehnání nebes vždy nad ním(Na) zůstávalo kde duše tak spanilé kvetly(Na) které tolikrát daly kamenům mluvit(Na) krásou jíž slovo nevyjádřilo lidské(Na) modlil jsem se aby záhubu všecku(Na) surový dech zkázy odválo od nich(Na) Odešla doba ta a sotva se vrátí(Na) odkvetla odváta její nadzemská vůně(Na) Doba jinošská našeho křesťanstva myslím(Na) která je naší víry nádherným květem(Na) její poesií hrdinnou slavnou(Na) Jiným směrem rostou teď duše a jinak(Na) zabarvují se Člověk ucítil v sobě(Na) sebe a chce se uvolnit Již ani v stavbě(Na) netěší ho bývalá zákonnost přísná(Na) Nestavějí už takých zázraků v zemi(Na) dostavují jen Svou píseň každý věk zpívá(Na) Nemůže být jinak Jde o to jen zdali(Na) dobře ji zpívá Má li však píseň znít dobře(Na) musí v ní krev být a srdce veškera bytost(Na) toho kdo zpívá Byť i pukalo srdce(Na) Také já řídil stavby a opravy velké(Na) v dozvuku veliké doby Říc mohu byl jsem(Na) žil jsem hořel jsem neboť bez ohně není(Na) životem život Jak to říká můj přítel(Na) bibliotekář Každý svůj máme oheň(Na) ale musí to býti oheň ne čmudil(Na) A já jsem hořel jedinou plamennou touhou(Na) ze svého srdce vystavět svatyni lidstvu(Na) z každé by zdi a věže ba z každého kvádru(Na) bylo cítit plamen mé hořící duše(Na) Alespoň část té touhy splnila se mi(Na) Komu se vyplní všecko Ale již končím(Na) abyste nemyslil že snad zakončím vzdechem(Na) Bůh chraň Byl šťastný můj život byl šťastný můj život(Na) protože posvěcen krásou zasvěcen kráse(Na) Bez ní život uvadá zasychá smutně(Na) Ale musí ji pěstovat duše ne zrak jen(Na) Bojím se však že až příliš dlouho jsem mluvil(Na) Promiňte stárnoucímu a vzpomínkám jeho(Na) zlatým listům podzimního již buku(Na) Jim je souzeno padat a padat a padat(Na) Ale jsou zlaté Můj pane na vaše zdraví(Na) Na vaše zdraví zvolal jsem dojat a připil(Na) vzácnému muži Mistře mnoho jsem viděl(Na) chrámů v celé Itálii a jinde(Na) ale váš chrám jenž z duše vyrůstá vaší(Na) třeba nedostavěn zůstal a zlomkem(Na) dojal mne nejvíc a nejhlouběj Na vaše zdraví(Na) Mluvili jsme pak ještě dlouho a také(Na) nákresy ukázal mi mnohé jež ještě(Na) utvrdily o něm hotový soud můj(Na) Nuže tohle náš konventikl je tajný(Na) Tu si popovíme a poulevíme(Na) podotkl uspokojen bibliotekář(Na) Oba jako na výměnku jsme tady(Na) zbytek dob starých církev kdy vnitřnější byla(Na) pokornější Psali jsme tu a také(Na) iluminovali své kancionály(Na) graduály hóry a byli jsme šťastni(Na) jako zahradníci bývají vesnou(Na) když jim rozpukávají záhony růží(Na) Také opat je našeho rázu a rád má(Na) krásu knih i nástěnných maleb Než všichni(Na) ostatní a hlavně všichni ti mladší(Na) už vám naplněni novým jsou duchem(Na) duchem okázalosti výboje pýchy(Na) Zamírá srdce při nich a proto se jako(Na) před větrem uchylujeme v útulek tento(Na) Do staré církve říkáváme si tiše(Na) usmál se stavitel a aby nám třetí(Na) pomohl tvořit kolegium tož jsme si(Na) zvolili jen jako rosu pohárek vína(Na) Prcháte také vy k milým starým svým mistrům(Na) abyste osvěžil jimi přítomný věk a(Na) volal po věku lepším(Na) To svatá je pravda(Na) přisvědčil jsem(Na) V Konstancii to věřím(Na) neměl bych ani já stání knihovník dodal(Na) Těžko napravovat když k nápravě není(Na) ochoty rychlé A nejmíň už nápravy bude(Na) bude li žalářem a hranicí dít se(Na) Proč toho kacířství ve světě tolik A nejsou(Na) samé to bludy Také zde máme něco(Na) z toho Viklifa K vůli výzdobě vzácné(Na) dali to našemu opatu Přečetl jsem to(Na) všecko a vidím že mnoho v tom zdravé je pravdy(Na) Ale nesnese ještě jí věk náš A padne(Na) kdo ji dnes již před světem zastávat hodlá(Na) jako ten Mistr z Čech Snad víc o něm víte(Na) Snad jste ho viděl(Na) Já však jsem zamluvil řeč tu(Na) boje se že bych tak rychle nevyváz odtud(Na) Tři tedy uprchlíci přetrhl hovor(Na) stavitel a malý svůj pohárek zvedl(Na) Odjinud každý a jinam duší svou tíhne(Na) Nežli se rozejdou navždy z exilu toho(Na) nechať potvrdí že se tu v přátelství sešli(Na) Aby se v zpomínce nerozešli jsem dodal(Na) povstav abych zakončil sedění veselým díkem(Na) Ne ne ne zvolal knihovník protestem prudkým(Na) Je přec nezbytno ještě provolat Amen(Na) Jaký pak byl by to obřad by nekončil v Amen(Na) Vzal pak takovou čapatou baňatou láhev(Na) To je náš pane klášterní výrobek vlastní(Na) pro examen žaludkův zázračné slovo(Na) pro každou hostinu nejlepší finis Toť jako(Na) na čepičce našeho opata knoflík(Na) Amen i Amen A do tří malinkých číšek(Na) asi jak ořech náš velikých věru nic více(Na) nalil temnězelené šťávy a vskutku(Na) zdálo se mi že žaludek když jsem to vypil(Na) provolal Salve(Na) S tím jsem se rozešel s milým(Na) knihovníkem i stavitelem tak vzácným(Na) Uchvátil mne zrovna což není tak lehké(Na) Ejhle řek jsem si zcela jiný to člověk(Na) nežli my a jak milý Třeba se s ním já(Na) rozcházím o směru snah a smýšlení jeho(Na) přece tak zplna porozuměl jsem kráse(Na) smýšlení snažení toho a klaním se jemu(Na) Byl jsem zaražen vida mnohem že více(Na) nežli skutečné vábí nás v skutečnu divná(Na) harmonie věčná nezemský rytmus(Na) nezemská melodie za níž se nese(Na) slovo i linie umělcova a po níž(Na) dychtivě roste naše touha Jsme děti(Na) věčné touhy a jenom ten kdo ji nosí(Na) žije životem lidským tím pravým A jenom(Na) ta díla ze kterých zní nám divná ta hudba(Na) nejsou němá a mrtvá Niccolo milý(Na) Nemám rád lidi co v minulosti jen žijí(Na) sám přec mám rád římskou minulost myslím však při ní(Na) na budoucno Ten muž však viděl v ní věčno(Na) Jen jsem se divil jak pod mnišskou kutnou se může(Na) skrývati taková duše Vídám v ní hlavně(Na) lenochy požívače a nejčastěj štváče(Na) sprosté nehodné štváče to však byl tvůrce(Na) Též o svém hostiteli změnil jsem soud svůj(Na) s počátku mysle že je to mazavka tichá(Na) potom však uznav že ve svém to oboru mistr(Na) jemuž sic rector jen Žaludek učený gradus(Na) s titulem Magistra přiřkne než přece jen přiřkne(Na) Ostatně milejší tento magister vtipný(Na) alespoň mně než přemnozí magistři praví(Na) knihomoli ti nadutí jimž od samé jenom(Na) scholastiky ze hlav rákosí roste(Na) ba i milejší nežli ta plazivá havěť(Na) co se drze tlačí ke starým mistrům(Na) by jich dedikováním a výkladem špatným(Na) plnila měšec svůj zlatem a hlavy své pýchou(Na) Toť má episoda klášterní Odpusť(Na) prosím je li proti vůli mé dlouhá(Na) Jiných novin zatím pro tebe nemám(Na) O tom kacíři z Čech se tu vypráví mnoho(Na) Sám jsem měl příležitost poznati leccos(Na) Jest on z těch přímých a prostých co myšlenku pojmou(Na) ne aby sami ji tu myšlenku nesli(Na) všude upravujíce jí na zemi cestu(Na) až ji donesou moudře a vítězně k cíli(Na) nýbrž se jí tou myšlenkou dávají nésti(Na) až pak bez podstavce ve vzduchu visí(Na) padnou a rozdrceni bývají v prachu(Na) Takoví už bývají nadšenci smělí(Na) nové myšlenky takoví mučedlníci(Na) padnou ale nepadne myšlenka jejich(Na) Sama Jeho Svatost chová se k němu(Na) s jakousi blahovůlí Má císařův glejt on(Na) král jeho s královou jsou prý na jeho straně(Na) Byl jsem při tom když zastanci krajané jeho(Na) postavy pěkné a přímých vzhledův i řečí(Na) byli u Jeho Svatosti zaručit jemu(Na) bezpečí pobytu Jeho Svatost se slavně(Na) zapřisáhla jim Tak zde bezpečen bude(Na) i kdyby mého vlastního bratra byl zabil(Na) Ale chudák Mistr při vší té přízni(Na) sedí ba leží už v žaláři v nejhorším jaký(Na) Konstancie má Leží v horečce prudké(Na) nebýt lékařů jež sám papež mu poslal(Na) byl by už ten tam Z toho vidíš jakou tu moc má(Na) Jeho Svatost Sám už jest zajatcem otců(Na) kardinálů A přece ti známo je o něm(Na) že má rád slova přímá zvyklý jsa z mlada(Na) přímému seknutí mečem a svému že slovu(Na) dostává rád on Jen že sekati slovem(Na) není vladařů věcí Jim ohebnost slova(Na) slouží a vtipná hladkost než vlastnosti této(Na) u Jeho Svatosti není A rozhodnost jeho(Na) řek jsem již zmizela zcela Toť osudná jest už(Na) jeho chyba Byl jsem též při tom když toho(Na) Mistra protivníci též jeho vlastní(Na) krajané u Jeho Svatosti sočili na něj(Na) Oni to vymohli též že vsazen byl v žalář(Na) A jenom srovnám li důstojnost zastanců jeho(Na) se vztekem soků s pěnou na ústech přímo(Na) ó však známe je také u nás i u nás(Na) rodí se plaz ten na nějž své brousívám péro(Na) srovnám li jenom vystoupení jich obou(Na) cítím na kterou stranu soud můj se kloní(Na) Když ho způsobem málo slušným a mužným(Na) kardináli vylákali si z bytu(Na) do biskupova paláce u katedrály(Na) by prý s ním promluvili o jeho článcích(Na) tehdy dva z jeho krajanů vymohli na nich(Na) že se už nevrátil do svého tichého bytu(Na) Jako potrhlí skákali tančili v sále(Na) Ha ha Už ho máme křičeli Už nám(Na) neuklouzne až zaplatí poslední haléř(Na) Jeden z nich zvlášť taký šmaťhavý zrovna ti štěkal(Na) Když pak odešli Jeho Svatost si vzdýchla(Na) Chraň mne Bože krajanů jsou li ti moji(Na) též tací psi A mohu ti říci že nikdy(Na) u Jeho Svatosti nezaslech slov jsem tak vroucných(Na) Bylo mi ho až líto Jeť opravdu v pasti(Na) Čekáme k vánocům příjezd Římského krále(Na) Přijede s mladou svou královou Barborou o níž(Na) pověsti jdou že vtělená ženská to svůdnost(Na) okouzlující prý pohanka svůdná(Na) která věří jenom v tento náš svět a(Na) na tomto světě si blaženost zajistit hledí(Na) Král sice také neodvracuje očí(Na) od krás a vnad a mlsů tohoto světa(Na) na venek velkou však jeví o církev péči(Na) Čekáme ho již dosti netrpělivě(Na) Pak snad ta bezhlavá hromada které se říká(Na) koncil něco svede a bude snad konec(Na) tomu hašteření a z mlh zdejších takých(Na) drsných a syrých že řada nás dětí to slunce(Na) Španělů Vlachů tady nemocna leží(Na) vrátím se k slunci a k tobě Niccolo milý(Na) Dáno v Konstancii MCCCCXIV X dne Decembris(Na) V kostnickém dómě zvony zahučely(J5f) Zvěst slavnou nesou na svět celý(J4f) zvěst omlazující ten starý svět(J5m) jak v tuchách pod sněhem tu dřímající(J5f) že cítíš semeno v něm klíčit chtící(J5f) a síly sbírat na jarní svůj květ(J5m) i na tu krásu plodů budoucích(J5m) a tvůrčích zárodků v nich věčných nemroucích(J6m) Noc venku bezměsíčná plná hvězd(J5m) Zem pod sněhem zas v novém kožichu(J5m) si šeptem opakuje potichu(J5m) tu milostnou a sladkoblahou zvěst(J5m) již od hvězd slyšela už tisíckrát(J5m) I Bodam ztich Zří ještě ohně plát(J5m) jež odrážejí se v něm v hluboké kdes dáli(J6f) jak na dně na svícnech by opálových plály(J6f) A také dóm se rozhořel sty svíc(J5m) Plá v presbytáři alej voskovic(J5m) jak sloupů bílých S klenby lustry visí(J5f) zdi hoří svícemi jak v třpytu tom(J5m) by s nebem hvězdným závodit chtěl dóm(J5m) a v lesk ten zlato s barvami se mísí(J5f) rouch knížat šlechticův a halapartníků(J6m) a paní bohatých i městských tatíků(J6m) Ba jistě chrám v tom skvělém zátichu(J5m) jak se samým by nebem závodil(J5m) v oslavě toho jenž se narodil(J5m) bez slávy nádhery a přepychu(J5m) jen ve chlévě kde na něj dýchali(J5m) než z domova se vypospíchali(J5m) sem pastýři a králové tři v důl(J5m) jen osel pokorný a dobrák vůl(J5m) Sám papež Jan v něm slouží půlnoční(J5m) a prvním jáhnem sám král Sigmund jest(J5m) jenž právě před chvílí svůj slavil vjezd(J5m) v to říšské město v žáru pochodní(J5m) On přijel z Cách i s mladou královou(J5m) kde starou korunou se Karlovou(J5m) dal korunovat a kde viděl v slávě(J5f) jak sluší korunka i Babetčině hlavě(J6f) A slávou zahrnut byv u všech cest(J5m) a dary zasypán byv od všech říšských měst(J6m) on za průvodu knížat panstva směsice(J6m) vjel do své vyvolené Kostnice(J5m) Teď s korunou a v dalmatice pyšné(J5f) on králi králů přisluhuje v duši hříšné(J6f) a kleká k oltáři a majestát svůj stře(J6m) jak roucho na cestu mu v krotké pokoře(J6m) A vpravo vlevo září infule(J5m) a pluviály těžkých brokátů(J5m) tak různorodých otců prelátů(J5m) jichž tváře bystré jsou tam odulé(J5m) tu z očí plá ti výklad scholastický(J5f) a tam zas dým a oheň fanatický(J5f) i vlídné sem tam rty v nichž laskavý dlí smích(J6m) víc ostrých tenkých však neb chlípně vydutých(J6m) Zříš v očích blesk tu Hispanie hrdé(J5f) vtip Francie tíž Germanie tvrdé(J5f) hyb čilých Vlach klid moudré Anglie(J5m) i snivost Východu tu zírá dumná(J5f) a sterá jiná tvář tu vlídně umná(J5f) tu zlostně líná A co divných je(J5m) tu čel a kterak různotvarný nos(J5m) Toť sbor úl Včel Ne ne v něm sršňů víc a vos(J6m) K nim shlíží pode trůnním baldachýnem(J5f) a přepočítává v nich papež Jan(J5m) své soky jimž ó tuší to je ve psí dán(J6m) již vyrazí ho sekeru jak klínem(J5f) A na tváři zvlášť utkvěl nemilé(J5m) tam na tom energickém profile(J5m) v němž opravdovost tkví a výmluvnost se tají(J6f) přísného kardinála Petra z Ailly(J5f) Ten zbožný diplomat Vzhled pouhý naň(J5m) mu dává cítit že v tom těle duch(J5m) s rozmyslem rozvážlivým rozpjal kruh(J5m) své vlivné moci Cítil jeho zbraň(J5m) i ostří v ní Nemůže odtrhnout(J5m) svých zraků s něho ač radš probodnout(J5m) by chtěl ho Snést té nelze přesily(J5m) jak vábí k obdivu i jak je nemilý(J6m) Ten galský advokát s očima lstnýma(J5f) tak příliš opatrný by byl rekem(J5f) a příliš smělý by byl sluhou Říma(J5f) Jan papež prohlíží ho plana vztekem(J5f) jenž příliš stár by k sokům církve patřil(J5f) a příliš mlád by se starověrci se bratřil(J6f) však vždycky silný dost by vedl sbor(J5m) přes hlavu papeži a jemu na úkor(J6m) Toť on co učil a ne v nadsázce(J5m) Na víře naději a na lásce(J5m) je církev zbudována trvalá(J5m) K ní vír spoustu kvádrů dodala(J5m) v ní naděje zdi nepřestupné vyhnala(J6m) a láska střechu všeobjemnou rozpjala(J6m) tož láska k bližnímu jak k Bohu stejná(J5f) a neproměnlivá a neochvějná(J5f) V ní plny ducha vnitřní stěny jsou(J5m) v ní okna kazatelé učitelé jasní(J6f) božího slova pravdy portálové krásní(J6f) a sloupy pevnými v ní činní muži jsou(J6m) pastýři vůdci Ne na písku větru(J5f) ne na plachém a zastrašeném Petru(J5f) než přímo na Kristu je církev zbudována(J6f) a jenom tak jí nepřemůže pekel brána(J6f) Jen tak Mně vyrážeti otěže(J5m) v prach svrhovat chce mocnost papeže(J5m) ten orel ne ten sýček Francie(J5m) Jan papež zraky své v něj zaryje(J5m) Je nebezpečný přímo na mne míří(J5f) Když tři papeži proč ne třikrát čtyři(J5f) Proč každý národ mít ho nemá každá zem(J6m) by jejich před Bohem byl představitelem(J6m) Ne hlavou však když hlavou Kristus jest(J5m) Tak Francie trůn Říma podtíná(J5m) že stačí pak jen silná jedna pěst(J5m) a trůn ten skácí se Tak konec začíná(J6m) Podrývá zvolna mysl podevratná(J5f) tím nebezpečněji když není chvatná(J5f) však zato svůdná Z rozvalin až zajde Řím(J6m) svůj vlastní vystaví si každá země Řím(J6m) Tak buduje on církev Petr druhý(J5f) ne na skále však Základ méně tuhý(J5f) jí dává základ vratký drobivý(J5m) v němž není místa pro trůn papeži(J5m) ni vládu světem jež mu náleží(J5m) a již mu kácí duch ten bortivý(J5m) Jak všecek protivný je i ten jeho klid(J6m) Jan papež slyší hruď svou hovořit(J5m) Ten sýček Francie A vedle něho(J5f) jak věž se druhý přítelíček tyčí(J5f) Řehořův vyslanec Jan Dominici(J5f) jak jeho pán pln ducha bojovného(J5f) zrak do papeže klidně zarytý(J5m) a zrak ten dí Když on ne ani ty(J5m) Jan papež čet tu výzvu v pohledu(J5m) a na mžik sklopil zrak a zkrátil besedu(J6m) To též byl orel který seděl pevně(J5f) jak jeho hnízdo na skalnatém břehu(J5f) jež prudká Adrie mu bourá hněvně(J5f) a jindy všecku slast mu nese v toužném běhu(J6f) Ten jeho Dubrovník ten krunýř z ocele(J6m) jenž z moře vynořuje se tak přeskvěle(J6m) jak obrněný sem by archanděl(J5m) ten krásný mořský břeh byl hájit přiletěl(J6m) A vedle něho vnořen v graduál(J5m) zpěv vážný vnímá vetchý kardinál(J5m) od Kosmy Svatého a Damiána(J5f) v překrásné Florencii Tvář tak bledá(J5f) jak truchlila by že jí kvésti nedá(J5f) už věk a neduh jímž hruď nahlodána(J5f) však v očích svíce přesvědčivá smělá(J5f) to právník Paduy Francesco Zabarella(J6f) Jich klid a tichá zbožnost plnily(J5m) tím větším neklidem a vlnily(J5m) hruď papežovu plachým chvěním(J4f) když cítil vzezření jich nelibá(J5m) a jak jich zrak se jemu vyhýbá(J5m) a mimo něho přímo s povržením(J5f) se nese k oltáři kde na kříži(J5m) Bůh v člověku v chrám s láskou pohlíží(J5m) Jan papež rozčilen se od nich trh(J5m) a ke svým věrným chvatný pohled vrh(J5m) se spasit pádě v jejich náruče(J5m) chtě spasné slovo vyrvat jejich rtům(J5m) k svým věrným věrným vlašským prelátům(J5m) a k arcibiskupovi z Mohuče(J5m) než síla neodvratná jeho vzhled(J5m) k těm jeho soupeřům zas táhla zpět(J5m) Tu patron jejich trpko dál svou vede(J5f) sám Římský král už tím můj sok(J4m) Jak herec sedí si a hrdý krok(J5m) i sedě dává cítit Ač má vlasy šedé(J6f) již tu a tam a lstivá jeho líce(J5f) víc vínem rdí se nežli mládím mnohem více(J6f) přec pln jest pohybu a zdá se pružný(J5f) To můj jest nepřítel a velmi mužný(J5f) A ostrých očí vším si jak se toulají(J6m) jež zezadu ne zpředu bodají(J5m) to zapamatoval si z oné schůzky(J5f) kdy v Lodi dvorně v kout jím vehnán úzký(J5f) se jemu vzdal a zvolil město jaké(J5f) sám pro sněm vybral on A vším si také(J5f) i brady zrzavé a těžce vzdých(J5m) se odvrátiv Ten není z věrných mých(J5m) Hruď sklíčenost mu náhlá sevřela(J5m) v ni touha po Římě se vetřela(J5m) po volném Římě strhat řetěz pout(J5m) jímž svázali ho tu střást hnusnou tíž(J5m) být moři slunci Římu blíž jen blíž(J5m) zavrhnout Kostnici i celý soud(J5m) a býti opět svým být zcela svým(J5m) ne tvorem stádovým a orlem svobodným(J6m) A Sigmund zatím kliden pohlíží(J5m) a šťasten do chrámu tak šťasten bláh(J5m) že splnilo se mu co ve svých snách(J5m) tak dlouho snil co tolik potíží(J5m) ho stálo překonat než od všech hor(J5m) a měst a břehů sešel se tu sbor(J5m) všech národů co svět zná jak je šír(J5m) by choré církvi zdravý snesl mír(J5m) Jak zcela jinak sedí na trůně(J5m) tak ráda jsouc své nové koruně(J5m) tu vedle Sigmunda jenž hledí krotce(J5f) a vedle svého hraběcího otce(J5f) mladičká králová ta jeho Babetka(J6m) ta veselá a bujná štěbetka(J5m) jež mnoho očí neklidní a plaší(J5f) jak hejsa hejsa mezi otčenáši(J5f) Jak mezi buky duby štíhlá břízka(J5f) kdy na podzim se měkkým zlatem blýská(J5f) co ony v purpuru svém těžkém září(J5f) tak nad preláty ona v presbytáři(J5f) tu s trůnu svého zírá mladičká(J5m) a oči svěží jako třešnička(J5m) jen střílejí se švitořivým smíchem(J5f) že mnohá hlava chýlí se jak přede hříchem(J6f) Jí zpod korunky zlaté hnědé vlasy(J5f) jak dravý příval síly zdravé krásy(J5f) se hrnou svůdného jak kouzla sít(J5m) jež mrákotou tě chvátá obestřít(J5m) A hruď v panenském ještě rozpuku(J5m) a nádechu ti mluví o tluku(J5m) mladého srdce které touží bít(J5m) jak pramen ve skále a proudem ven se lít(J6m) Má v tváři kulaté sic trochu pih(J5m) však jsou tak rozstříknuty že si jich(J5m) tak sotva všimneš za to v ní se tají(J5f) blíž rtů jež voní jak se červenají(J5f) tak potutelné svůdné dovádivé(J5f) tak šelmovské a směšné čtveračivé(J5f) tak výbojné a vítězné dva důlky(J5f) že reka v brnění rozseknou na dvě půlky(J6f) Ty ve spojení s přední stráží jsou(J5m) tož s lukostřelci mrštných jejích očí(J5f) a hravě jako žertem dobijou(J5m) co oněm s cíle uhne se a stočí(J5f) Tak jsouc si jista hravým vítězstvím(J5m) chrám klidně prohlíží se bavíc jím(J5m) jak by sem z lučin zahrad s břehů řek(J5m) vlít maně bezstarostný motýlek(J5m) Je dítkem ona tohoto jen světa(J5f) kde mladost radost štěstí jsou tak krátké(J5f) a nač je stavíme si mnohá léta(J5f) tak netrvalé bývává a vratké(J5f) Sem proto kvítí Nehleď přes ně do nebe(J6m) Vždyť nese med a krásu pro tebe(J5m) A proto trhej je ssaj z něho vůni med(J6m) Je pro tebe přec stvořen tento svět(J5m) Tak pro sebe si světa dobyla(J5m) a vším co dává život zdobila(J5m) si veselá ta mladá králová(J5m) jež nepřijela jako jeptiška(J5m) se denně zpovídati u mníška(J5m) než jako Vesna Vesna růžová(J5m) jež nese hody turnaje a ples(J5m) dnes jako zítra zítra jako dnes(J5m) V kostnickém dómě zvony zahučely(J5f) S šumotem ruchem povstává chrám celý(J5f) Je čtení evangelia té zvěsti(J5f) tak milostné té hvězdy na rozcestí(J5f) Kůr dozpíval A před papeže k trůnu(J5f) jenž sedě v zlatě trojí nese korunu(J6m) tak tíživou neb nesedí mu bezpečně(J6m) an žárlí na ni sbor neb zří k ní netečně(J6m) jde pozvolna se schýlenými lícemi(J6m) sbor kněží s kadidlem a svícemi(J5m) a mezi nimi jáhen kardinál(J5m) přináší misál zlatem pobitý(J5m) a drahokamy těžce pokrytý(J5m) by čtení jeho papež požehnal(J5m) A na kolenou požehnání vzav(J5m) jej nese Sigmundu an hrobově ztich dav(J6m) A jáhen král již povstal se trůnu(J5m) dal sejmouti si říšskou korunu(J5m) vzal kaditelnici a třikrát vonný dým(J6m) jak pozdrav vyslal nad tím poselstvím(J5m) jež ve slávě a světovládné moci(J5f) a v lesku přepychu vstal vítat této noci(J6f) on Římský král a v slávě největší(J5m) zvěst božsky velebnou a prostě člověčí(J6m) Říšskými obklopen jsa knížaty(J5m) co biskupové drží svíce rozžaty(J6m) kol kardinála který misál zved(J5m) si nad hlavu by král sám z něho čet(J5m) vstal Sigmund zlehka odkašlal(J4m) a sepjav ruce hlasem chvělým číst se jal(J6m) jak hrdina když meč svůj na smír odpáše(J6m) Počíná svaté evangelium dle Lukáše(J7m) A velkým křížem požehnal své čelo(J5f) a ústa svá a pevná prsa svá(J5m) a po něm celý chrám se znamená(J5m) týmž křížem velebným až zašumělo(J5f) to tichem chrámovým jak s vyšších stran(J5m) by zavanul sem cizích vzduchů van(J5m) A sepjav ruce zas on zpola pěl a čet(J6m) to čtení nezvyklé a v tváři lehce zbled(J6m) I stalo se v těch dnech vyšlo jest vyřčení(Na) od císaře Augusta by byli sečteni(Na) svět všecek s národy(Na) I šli všichni by z nich zapsali každého(Na) každý do města svojeho(Na) Šel pak i Josef z Galílee na ta slova(Na) do země Judské města Davidova(Na) jež slove Betlémem(Na) by zapsán byl s Marií sobě snoubenou(Na) manželkou těhotnou(Na) I stalo se když byli tam(Na) že naplnili se dnové a chvíle byla(Na) by porodila(Na) I porodila syna prvorozeného(Na) a plénkami obvinula tílko jeho(Na) a položila ho do jeslí(Na) neb v hospodě místa neměli(Na) Tu Sigmund oddých si a pohlíd v chrám(J5m) kde všechno stálo rovno figurám(J5m) jež vyřezány v dřevě kameni(J5m) v chrám hledí vážně v světel plameni(J5m) a zahlíd papeže jak oči svoje(J5f) ty šedé oči plné nepokoje(J5f) naň upřel jakby říci jemu chtěl(J5m) Kéž ve sboru bys též tak pěkně pěl(J5m) A Sigmund divnou radost pocítil(J5m) že volnějším se stává ostych mizí(J5f) i nesmělost a nezvyklost ta cizí(J5f) že hlas nabývá živé modulace(J5f) a on že sám se stává pánem situace(J6f) i sebral síly srdce roznítil(J5m) jak učeň připadal si jenž se dosud třás(J6m) a směle odkašlav se rozpěl v jasný hlas(J6m) A pastýři tam byli nocujíce(Na) stráž noční v krajině té konajíce(Na) nad stádem každý svým(Na) A aj anděl Páně stanul podle nich(Na) a sláva Páně osvítila tváře jich(Na) i báli se bázní velikou(Na) I řekl jim anděl Nebojte se(Na) Aj zvěstuji vám radost velikou radujte se(Na) jež bude všechněm národům(Na) neb narodil se vám dnes Spasitel(Na) jenž jest Kristus Pán jak Bůh sám chtěl(Na) tož v městě Davidově(Na) A toto vám za znamení najdete děťátko(Na) plénkami chudými v jeslech obvinuté(Na) holátko(Na) A hned s andělem se zjevilo(Na) jim množství nebeských rytířů skvoucích(Na) chválících Boha a řkoucích(Na) Sláva na výsostech Bohu(Na) a na zemi pokoj lidem dobré vůle(Na) A Sigmund dopěv požehnal se sám(J5m) a po něm požehnal se všecek chrám(J5m) pak čtené evangelium to políbil(J6m) tak v duchu rád že ani jednou nechybil(J6m) a průvod nese knihu ku papeži(J5f) by též políbil poselství to svěží(J5f) Vše stálo v nezvyklém a něžném pohnutí(J6m) tou zvěstí andělskou na chvíli dotknuti(J6m) Zrak Petra z Ailly změkl v snivou zář(J5m) níž sklonil Zabarella vetchou tvář(J5m) jen bojovně dál jako věž se tyčí(J5f) Řehořův vyslanec Jan Dominici(J5f) však sklopiv zrak Jen papež zachmuřen(J5m) stál na trůně svém v nitru pobouřen(J5m) On andělským tím dnešním poselstvím(J5m) se cítil poraněn a zmaten jím(J5m) On místo od císaře Augusta(J5m) jen stále slyšel Vyšlo vyrčení(J5m) jest od císaře Sigmunda a zvuk ten zní(J6m) a zní mu až se na bouř rozrůstá(J5m) On on ten svolal sbor sem vlákal mne(J5m) v to cizí okolí a šalebné(J5m) by moci zbavil mne a bezmocného pak(J6m) by odstranil jak ze přístavu vrak(J5m) Než nezbaví mne jí a neodstraní(J5f) mne bezmocného Jinde kořeny(J5m) mé síly jsou Tam její rozstřeny(J5m) též hrdé budou větve Hlavu sklání(J5f) ten rozhodný mu úmysl ne sen(J5m) jímž cítí se už za Rýn přenesen(J5m) A všecko panstvo stálo dojatě(J5m) tou zvěstí zamlklí žebráci ve zlatě(J6m) I mladá králová se vážnou tvářila(J6m) však zpola usmívala se a zářila(J6m) Jí líbilo se všecko i jak Sigmund zpíval(J6f) i jak se papež upřeně naň díval(J5f) i šerý dóm ten světlem zalitý(J5m) a kněžstvem panstvem lidem nabitý(J5m) a zvláště jak tu ona stála Barunkou(J6m) s tou novou na své hlavě korunkou(J5m) A Sigmund spokojeně zíral v chrám(J5m) a div si ruce nemnul jak byl rád(J5m) Nad velké vítězství si vážil sám(J5m) té chvíle kratičké v níž zdvih a spád(J5m) slov několika z duše pročtených(J5m) chrám všecek do světů vznes vysněných(J5m) Ač nejasně přec mocně cítil v rozechvění(J6f) tu všepodmaňující sílu umění(J6m) Tak mhlivě tušivě jen cítil hrstka slov(J6m) do krátkých několika převedena strof(J6m) jak jarní bouř tvým nitrem otřese(J5m) a do světů tě nových rázem přenese(J6m) tvou duši zjasní tluky srdce zmírní(J5f) jak zefýři by zašuměli smírní(J5f) a všude samý květ a květ je u cesty(J6m) Než cesta vezdejší ó co v ní neřesti(J6m) Ba bude cesta hodně kamenitá(J5f) a mnohá překážka mne na ní vítá(J5f) dí sobě v duchu hodiv letmo hled(J5m) tam k Janu papeži Než půjdem přes ně(J5f) A nepůjdeme bohdá nevítězně(J5f) Tak svěží odvaha se pojí teď(J5m) v něm s citem libosti a lahody(J5m) a nové necítěné dosud obrody(J6m) I známých vzpomněl Husa v žaláři(J5m) si živě představil a po tváři(J5m) mu přešel stín Má glejt můj bezpečný(J5m) Sbor křičí však On kacíř všetečný(J5m) A kacíř bezprávný je přec Toť první spor(J6m) jejž vybojovat musí král neb sbor(J5m) A vyhraje li sbor tož zdarem tím(J5m) já otřes Čech až tady ucítím(J5m) Ne ne Ta cetka s mojí pečetí(J5m) mi pekelnou pak může zapěti(J5m) A vidí sbor už napřed neústupný(J5f) a v králově té věci vzdorně zpupný(J5f) Ne nepoddám se Cítí jak ho nutí(J5f) jakési vnitřní naléhavé hnutí(J5f) Ty zaštítíš ho ba i slyší číst(J5m) tu pádnou výstrahu moravských pánů list(J6m) Jdou velké řeči mezi knížaty(J5m) a pány žasne chudý bohatý(J5m) jak proti glejtu Tvému bez viny(J5m) muž spravedný dán v žalář zločinný(J5m) Neradi bychom aby cti kdož dbalí(J5f) cti Tvojí Milosti se krutě dotýkali(J6f) by příčiny se mnohým nestaly(J5m) že přízně Milosti Tvé by se lekali(J6m) Tu o korunu jde víc králi zrudla líc(J6m) Tu předčasně se bouří proti mně(J5m) Než vzpamatoval se a vzpřímeně(J5m) zas pohlíd v chrám Dnes nepřál si nic víc(J5m) než poddati se dojmu na chvíli(J5m) a náladě jež starost rozptýlí(J5m) a srdci na mžik smír dá lahodný(J5m) Jen mžik neb lidstva hruď chrám dosud nehodný(J6m) Jsem šťasten přec Ať kliden pohlíží(J5m) zrak do chrámu Ať duch se cítí bláh(J5m) že splnilo se mi co v dlouhých snách(J5m) jsem dlouho snil co tolik potíží(J5m) mne stálo překonat než od všech hor(J5m) a měst a břehů světa sešel se tu sbor(J6m) všech národů co svět zná jak je šír(J5m) by choré církvi zdravý dali mír(J5m) Jsem šťasten přece cítil hřáti krev(J5m) a cítil dojem který jeho zpěv(J5m) byl vzbudil v chrámě Dobré znamení(J5m) že čtení znělo Vyšlo vyrčení(J5m) a od císaře Tak tak Ať svět zví(J5m) že vyšlo vyrčení jež napraví(J5m) mu neduh jímž mu celé tělo mře(J5m) a vyšlo od Sigmunda císaře(J5m) A byli v chrámě jiní lidé zlí(J5m) v svých tvrdých srdcích jako zamrzlí(J5m) a stáli nesmělí a zaraženi(J5f) Jich suché srdce tvrdší vyschlé kůže(J5f) tou vlahou zvěstí jak jerišská růže(J5f) se na mžik rozvilo a divné chvění(J5f) tak jimi projelo že hlavu schýlili(J6m) a mnozí v očích svých i slzu cítili(J6m) Ta jiskra božská co je v člověku(J5m) ač zasypána štěrkem bezcitným(J5m) a zhášena den po dni větrem zlým(J5m) v nich doutnala a bylo doteku(J5m) jen třeba malého od jiskry jiné(J5f) by procitla z té hříšné tmy a vinné(J5f) a vzplanuvši jim osvětlila taj(J5m) ký v srdci ukryt skvost a jaký ráj(J5m) A dojem potrval a zůstal zjevným(J5f) Credo in unum Deum hlasem pevným(J5f) když papež zanotil kůr vpadl sborem(J5f) a zvony dómské opět zahučely(J5f) Ten dojem zůstával přec v srdcích celý(J5f) tak každým pojímán jsa lidským tvorem(J5f) ty jesle ve chlévě v nich děťátko(J5m) Spasitel světa chudé holátko(J5m) Noc plná požehnání snáší se(J5m) již na svět oněmělý čekáním(J5m) by největší mu dala úrodu(J5m) co svět je světem Prolomte se nebesa(J6m) ach prolomte se nebesa(J4m) obvlažte suchost země vyprahlé(J5m) a dštěte dštěte Spravedlivého(J5m) Ať přijde již k nám Zaslíbený náš(J5m) syn krále věčného(J3m) a otec věku budoucího(J4f) jejž zdávna hořícími jazyky(J5m) už prorokové prorokovali(J5m) an kolem lid se choulil v temnotách(J5m) v neklidném spánku po dnech neklidných(J5m) Ó prolomte se nebesa(J4m) a dštěte dštěte Spravedlivého(J5m) Ať našich srdcí hrudy zatvrdlé(J5m) nám na prsť vzdělá kypřeplodnou(J4f) by štědrý hojně vydávaly klas(J5m) a čistý Prolomte se nebesa(J5m) a dštěte dštěte Spravedlivého(J5m) Ať obměkčí všem násilníkům hruď(J5m) a ducha pyšného jim pokoří(J5m) a zamění ho duchem smířlivým(J5m) a milostným Ó prolomte se nebesa(J6m) ať přijde již k nám Zaslíbený náš(J5m) ať přijde všemu světu Mesiáš(J5m) Už jitřních zvonů slavné údery(J5m) zvěst růžnou nesou místo červánků(J5m) Jak slavně tlukou Spása přišla tvá(J5m) volají na svět Vstaň a pokoř se(J5m) Svou pýchu svlec svou tvrdost vylámej(J5m) smyj s tváře přetvářku a pokoř se(J5m) Jak slavně tlukou slavně nebesky(J5m) Jakou to mluvou novou nezemskou(J5m) Aj slovo za slovem se překotně(J5m) jim hrne z nitra rozhořelého(J5m) a roste na věty tak velebné(J5m) a věty mohutné jak potoky(J5m) se v horách na vodopád slívají(J5m) a hlásají a jásají a plesají(J6m) bez konce bez konce ba cítíš(J4f) bez konce V kovovém jich nitru tolik(J5f) je citu že jím mluvit mohou věčně(J5f) a hloubky takové že bezdná jest(J5m) Tak řeky velké v moře vtékají(J5m) bez konce bez konce bez konce(J4f) Jak slavně tlukou slavně nebesky(J5m) Jak svobodně jak bez pout okovů(J5m) Ó velké poselství a požehnané(J5f) Let tisíce tisíců na tu zvěst(J5m) svět čekal aby člověk spasen byl(J5m) a vysvobozen vysvobozen byl(J5m) A musel to být chlév ba prostý chlév(J5m) kde vůně lidskosti nám vzešla nejčistší(J6m) a nejněžnější Musel to být chlév(J5m) když paláce i chrámy na chlév zvrhly se(J6m) zas prostý chlév se musel zjasnit v chrám(J5m) a vydat květ jenž zemský měl sic tvar(J5m) však vůni nebes Bůh vstal v člověku(J5m) by duše byla vysvobozena(J5m) Jak slavně tlukou volně svobodně(J5m) Ach ony tlukou hlasem vítězným(J5m) a tlukou na dvéře již mého žaláře(J6m) Jak rozbíti by chtěly žalář můj(J5m) ten žalář nehodný ten žalář potupný(J6m) tak mrazivý tak mrazivý(J4m) že kdyby nezhříval mne vyšší duch(J5m) již nad mým pádem rozlehl by se(J5m) ten výsměch jizlivý a ďábelský(J5m) jenž uzavřel mne zde Neb nemužně(J5m) a nectně vlákali mne do něho(J5m) mne slovy úlisnými pozvavše(J5m) a jen jsem vešel k nim hned lstně(J4m) a zrádně za mnou dvéře uzamkli(J5m) a ruce mnuli si Jak slavně tlukou(J5f) To rozbít rozbít chtějí jej ba rozbít(J5f) ba vylámat v něm dvéře chtí a mříž(J5m) a rozbíjejí vylamují je(J5m) by volno vyšlo z něho srdce mé(J5m) Koř se mé srdce Plač mé srdce(J4f) Jásej mé srdce Vylej ambru svou(J5m) a tvrdé li jsi rozbij nádobu(J5m) ať vonný obsah její vyteče(J5m) Jsi svobodno jsi svobodno(J4m) Jak nejásalo bys jak neplakalo(J5f) když železné to srdce zvonů všech(J5m) tam jásá jen a pláče radostí(J5m) Noci svatá milostná a sladká(T5f) hvězdou věštíš příchod Jezulátka(T5f) pastýřům tam na stráni(T4m) mocným králům ve zbrani(T4m) Z otevřených nebes andělé(T5m) zvěstují též mně ho vesele(T5m) Vítejme ho zpívejme mu všude(T5f) jak tu leží v kolíbečce chudé(T5f) vítejme ho oslavujme písní(T5f) jak tu v jeslech chuďátko se tísní(T5f) Vizmež pacholíčka anť v jesličkách leží(T6f) jeho milost tak veliká obejmeš ji stěží(T7f) Blaze že jsme dočekali té milosti nové(T7f) ještoť jsou dávno žádali staří prorokové(T7f) Vidím hvězdy vidím Betlém chudý(T5f) vidím pastýře a slyším dudy(T5f) též jsem pastýř také všeho nechám(T5f) a jen Spasitele vítat spěchám(T5f) do Betléma jenž jest Východem(T5m) odkud zjasněn vyjde národ s národem(T6m) Na křídla se okovy mé mění(T5f) z Betléma já do Betléma k vám(T5m) nový život vítat pospíchám(T5m) moji věrní moji vyvolení(T5f) Do našeho Betléma jdu k vám(T5m) v němž jsem pravdu věčnou kázal vám(T5m) za niž stojím já i umírám(T5m) Jesu Kriste štědrý kněže(T4f) s otcem duchem jeden bože(T4f) tvoje štědrost našě zbožie(T4f) z tvé milosti(T2f) Tys ráčil v nás přebývati(T4f) chléb vezdajší chtěls náš býti(T4f) chtě nás tudy obživiti(T4f) z tvé milosti(T2f) Ó dobroto tvá k nám božská(T4f) ó milosti tvá předivná(T4f) dáváš nám chléb z tvého těla(T4f) z tvé milosti(T2f) S vámi dlím tu v Betlémě nám drahém(T5f) Zaklínám vás vašich duší blahem(T5f) bratří sestry páni rytíři(T5m) ze svých srdcí vymeťte prach pýchy(T5f) by v nich hostem beránek byl tichý(T5f) jemuž klanějte se s pastýři(T5m) vůdci stád i vůdci národů(T5m) síly králů knížat vévodů(T5m) A ty prvý jednej Český králi(T5f) Svatý buď tvůj národ dokonalý(T5f) Země tvoje zemí svatou buď(T5m) Každá chata v ní buď svatyní(T5m) ona celá nebes předsíní(T5m) kde je lampou čistou každá hruď(T5m) aby království tvé celá tvoje zem(T6m) veškeren v ní národ byli Betlémem(T6m) A ty králi Polský vznešený(T5m) i ty lide jeho sbratřený(T5m) buďte záloha vždy věrná jistá(T5f) pomáhejte potřít Antikrista(T5f) A vy všeho světa králové(T5m) a vy knížata a vůdcové(T5m) sestupte se shromážděte sem(T5m) celý svět učiňte Betlémem(T5m) Aj duch Páně nade mnou dím s prorokem(T6m) onť mne pomazal a poslal chudým všem(T6m) kázat evangelium kdo srdcem zkroušení(T7m) uzdravovat je a zvěstovati(T5f) jatým propuštění slepým vidění(T6m) a kdož souženi těm volnost dáti(T5f) a všem zvěstovati léto Páně vzácné(T6f) Bylo veselo mi na vinici pracné(T6f) Bylo bylo a zas bude bude(T5f) Plameny zřím vyšlehovat rudé(T5f) plameny v nichž na prach shoří chvatem(T5f) všechen troud však zlato bude zlatem(T5f) Ba i modla samý pych a nach(T5m) modla světová se skácí v prach(T5m) z něhož vzejde pak až vytratí se dým(T6m) nový Jeruzalém nový Řím(T5m) Již zas již zas to slavné poselství(J5m) Tak spasné osvobozující(J4f) Již zas Jak slavně tlukou svobodně(J5m) Jak radostně a vítězně(J4m) Jakou to mluvou novou nezemskou(J5m) Jak jihne od nich vše a roztává(J5m) Jak jarním sluncem jako jarním sluncem(J5f) To v dómě pyšném při mši papežské(J5m) u velké nádheře a slávě vznešené(J6m) teď jáhen sám to Římský král(J4m) čte evangelium to velké poselství(J6m) a požehnané sladké sladké(J4f) Aj zvěstuji vám radost velikou radujte se(Na) jež bude všechněm národům(Na) neb narodil se vám dnes Spasitel(Na) jenž jest Kristus Pán jak Bůh sám chtěl(Na) Sláva na výsostech Bohu(Na) a na zemi pokoj lidem dobrá vůle(Na) Amen i Amen Obrátiv se k dveřím Slyšíš koncile(Na) A na zemi pokoj lidem dobrá vůle(Na) Aj slyšíš koncile Aj slyšíš slyšíš(J5f) A co ty Sigmunde Ó králi Sigmunde(J6m) jenž právě dočtls toto poselství(J5m) tak požehnané a tak sladké sladké(J5f) Zda dáš těm slovům vtěliti se v čin(J5m) Zda dáš těm slovům sílu ramenou(J5m) a napravíš tu křivdu koncilu(J5m) a otevřeš ten žalář nehodný(J5m) a potupný a nespravedlivý(J5m) Ten žalář mrazivý tak mrazivý(J5m) Aj slyšíš Sigmunde Aj slyšíš koncile(J6m) Sláva na výsostech Bohu(Na) a na zemi pokoj lidem dobrá vůle(Na) Slyšíš Slyšíš(Na) V ten čas kdy zněla tato blahozvěst(J5m) mrak blyskotavý mezi třpytem hvězd(J5m) se náhle zjevil cizí odlišný(J5m) než všechny oblaky a mraky jsou(J5m) co putují a bloudí oblohou(J5m) let jeho klidný byl a přepyšný(J5m) jak pod hvězdami svobodně se nes(J5m) nad spící hory jezero a les(J5m) On ve volných se kruzích snášel níž(J5m) hrozivou nesa pusté zkázy tíž(J5m) a cos v něm blýskalo jak zpurný zrak(J5m) když skrývá blesk Jak letěl od oblak(J5m) to válo chladem vyjící že vlk(J5m) ač hladov byl vlez v brloh svůj a zmlk(J5m) A on se pod hvězdami volně nes(J5m) nad spící hory jezero a les(J5m) To nebyl mrak byl duch to bludný(J4f) sok Boha jeho němý odpůrce(J5m) sám nad vše zvýšiv se i nad Tvůrce(J5m) smích stříkaje smích dráždivý a svůdný(J5f) smích zžíravý a dravý na vše všudy(J5f) Než i ten smích ho nezbavoval nudy(J5f) jak nad zemí se vznášel v tichou v bouřnou noc(J6m) a viděl její stín a její malomoc(J6m) On bez zápalu který oplodňuje(J5f) on bez jiskry co na žár rozpaluje(J5f) ji oblétá kol úst jen ostrý smích(J5m) jak z ní tam paří se a kouří hřích(J5m) Duch nelásky duch tajněskryté zloby(J5f) co od věkův a každé doby(J4f) jak mráz když na květ padne v podletí(J5m) šle na vše dařivé dech prokletí(J5m) Duch v sobě smutný v sobě teskný(J4f) v té pouti bludné mezi hvězdami(J5m) než prvních paprsků hlas břeskný(J4f) den bílý s novým žitím oznámí(J5m) Zda bol ho zžírá závistivý(J4f) či touha po stvoření krásnějším(J5m) a po snu po životě šťastnějším(J5m) než tento svět je s všemi svými divy(J5f) Či vědomí že lidstvo mrva čpící(J5f) jen na mžik zjeví se sic někdy proroci(J6m) však věčně rodí se v něm jenom otroci(J6m) a tyjou lichváři a kostelníci(J5f) Že chrámy stavějíc přec horší jest než zvěř(J6m) čím zbožnější tím chlípnější to sběř(J5m) a mimo chrám že líže prach ten sketa(J5f) ta mrva nesoudná a nehrdá a kletá(J6f) Duch pochybovačnosti byl to vnadný(J5f) duch netvořivý proto chladný(J4f) duch neradostný bez blaživých tuch(J5m) a chladně krásný jak ten třpytný mrazný vzduch(J6m) Duch pohrdy to byl duch podmanivý(J5f) vším nespokojený i sebou sám(J5m) oblétal chmurně ozářený chrám(J5m) a slyšel zpěv a viděl obraz živý(J5f) Ocelí tvrdou zraky jeho hledí(J5f) a na čele mu mračno blesků sedí(J5f) Rty trpko zkřiveny a líce bledá(J5f) On duhovýma křídloma se krouží(J5f) nad dómem zamlklým a zvolna ouží(J5f) své kruhy jak když dravec lup svůj hledá(J5f) Tam Římský král teď rajský dopěl chýr(J5m) Sláva na výsostech Bohu lidem mír(J6m) A smíchem ledovým jak třeskutý(J5m) se ve skaliskách rozesmává mráz(J5m) duch pohrdy se pousmál tu v ráz(J5m) a jakby slovy těmi dotknutý(J5m) zakroužil ve mrazivém živlu svém(J5m) v tom vzduchu hvězdotřpytně jiskřivém(J5m) v němž mimo něho osmělí se žít(J5m) jen věčně zmlklý ledovcový štít(J5m) Tam zakroužil by smíchem polil zem(J5m) jejž probudil v něm královský ten vtip(J5m) ten vtip a slib bláhový dětský slib(J5m) až naklonil se smělým pohybem(J5m) níž níže snášeje se dlouhým letem(J5f) nad spícím bdícím nad bájícím světem(J5f) a úsměv rtů již změnil na rys zlostný(J5f) níž snášeje se duch ten neradostný(J5f) Již země dotkl se a vešel v chrám(J5m) když právě dozpíval tam diakon(J5m) své Ite missa est a z věže zvon(J5m) a zvon to rozhlášely dálavám(J5m) Tam na oltáři ležel meč Jej papež vzal(J6m) a králi Římskému jej slavně dal(J5m) a zvony provázely papežovu řeč(J6m) an v ruce Sigmundu klad hájit církve meč(J6m) Meč velký břitký z chladné ocele(J5m) jenž v hruď se bude vrážet vesele(J5m) v ta srdce kacířská v ta srdce psí(J5m) an celý svět blesk zjasnil poselství(J5m) a pastýřové v šalmaje a dudy(J5f) svých citů vkládají už zlaté rudy(J5f) a nebes rytíři zvěst nesou na vesmír(J6m) Sláva na výsostech Bohu lidem mír(J6m) A smíchem ledovým jak třeskutý(J5m) se ve skaliskách rozesmává mráz(J5m) duch pohrdy zas pousmál se v ráz(J5m) křídloma objímaje chrám ten klenutý(J6m) nespatřen nikým každým cítěn však(J5m) báj rajskou zaháněje do oblak(J5m) a po zemi jen rozstýlaje chlad(J5m) ten krásný chlad jímž blýskává se had(J5m) On vítězně se smál i oltáři(J5m) když na něm ležel meč i císaři(J5m) jenž hájit církve mávati měl jím(J5m) tím novým slovem apoštolovým(J5m) Vy moji jste Svou šeptejte si báj(J5m) dávejte se uspávat jí v ráj(J5m) nad vámi všemi meč můj železný(J5m) jejž sami brousíte bych já byl vítězný(J6m) Já přísloví znám starý brus(J4m) jenž mnohým Honzům oklamání skýtal(J5f) Nu Matěj byl by dobrá hus(J4m) mít on jen křídla aby také lítal(J5f) Tu každý rač však znamenat(J4m) že běhy opačnými jdou též směry(J5f) Na tvorech husích je to znát(J4m) jimž z jejich prostoty jde prospěch sterý(J5f) zvlášť v Čechách ale jinde též(J4m) jak jenom pohnou pery(J3f) Jest lovčí ptactvo ochablé(J4m) ti orli sokoli a jestřábové(J5f) již k lovu smělému je mdlé(J4m) byť s šíje rolničky mu zněly nové(J5f) Vzácného ptactva mnoho tím(J4m) od hrubé husy zříme na smrt smýkat(J5f) a štípat prudkým kousnutím(J4m) Čím je to otázce té nedej vznikat(J5f) hřích starý novou hanbu dá(J4m) mudrce slýchám říkat(J3f) Ctní sokolové poutníci(J4m) vy lovci duší vy jež lid ctí světský(J5f) výš vzneste let svůj horlící(J4m) než sokoli dravci Výš a učte všecky(J5f) Přec Mistr z říše nadzemské(J4m) zrohatil zobák do velké vám síly(J5f) Což dosud nepoznali jste(J4m) jak Pána pánů jste vy rozlítili(J5f) Výš stará péra odhoďte(J4m) hus pojde v krátké chvíli(J3f) Sokoli borci vizte jen(J4m) vy lovci statní křesťanského rodu(J5f) jak hejnem hus svět ohrožen(J4m) Výš Svrhněte je se chrámových schodů(J5f) I housátko tu slýcháte(J4m) jak tučným hrdlem svým jen posměch plaská(J5f) Nuž ptactvo čisté pernaté(J4m) Vzleť orle pomoz Veliká je sázka(J5f) Jen srdnatě v to hejno hus(J4m) ať hřbet jim všechněm praská(J3f) A tebe Huse nenávist(J4m) schvať všecka kořisti ty Lucifera(J5f) dá tobě nocleh on buď jist(J4m) až přijdeš k němu z ciziny se bera(J5f) Dá promrzlému žárů svých(J4m) sám nebudeš tam na loži svém spáti(J5f) dost druhů chudých bohatých(J4m) tam najdeš ti se budou k tobě znáti(J5f) Předchůdce nezřekneš li se(J4m) pak zkusíš co to platí(J3f) Pták každý tady zrozený(J4m) svůj stav si zachovává jak se sluší(J5f) a víru svoji bez změny(J4m) Jen hus dva rohy chce mít místo uší(J5f) by jiné ptáčky rozmilé(J4m) nám utloukla však sama jen se řítí(J5f) hlubokým letem z obce své(J4m) u věčný žár chtíc křídly mocně bíti(J5f) víc Písmo falšujíc než kdy(J4m) se dálo v lidstva žití(J3f) Pták nejlepší jejž znám toť hus(J4m) tak zdávna staří říkávali děcku(J5f) to v Čechách pořádný již kus(J4m) své ceny ztratilo ba myslím všecku(J5f) Co v nejlepším tam pořádku(J4m) se skvívalo šla světem o tom fama(J5f) teď proti tomu ve zmatku(J4m) tam mistři píšou až to zvrhlost sama(J5f) Tak hus v té zemi zvrhla vše(J4m) že teď je smutně známa(J3f) Široká noha husy té(J4m) by scvrkla se náš Tvůrce kdyby na ni(J5f) své hněvy svedl vylité(J4m) ach na nás tu a vrazil do ní zbraní(J5f) jíž nás nás bije jeho zlost(J4m) tou nabroušenou zbraní s hrozným hrotem(J5f) pro naši velkou nepravost(J4m) již denně pácháme s tak hříšným potem(J5f) se o marnosti pachtíce(J4m) jak výsměch nad životem(J3f) Křesťané dobří pomněte(J4m) a zbožně s námi proste knížat kníže(J5f) by milost vylil k zemi té(J4m) ne hněv jejž zříme zdaleka i blíže(J5f) z Anglie Francie a Vlach(J4m) a z Katalonie a z Čech v té době(J5f) kde morem zmírají až strach(J4m) mor kacířský už chovajíce v sobě(J5f) Vstaň Maria pros dítě své(J4m) Já Volkenštejn lkám k tobě(J3f) Amen(J1f) Jen srdnatě v to hejno hus(J4m) ať hřbet jim všechněm praská(J3f)