Ó srdce bouřlivé Jen tiše(J4f)
Jsi na prahu již hvězdné říše(J4f)
Však ještě ne vždyť brána zavřena(J5m)
jen někde hvězda plá síň zastřena(J5m)
Ó vzmuž se duchu můj svou sílu zjev(J5m)
však šel jsi úskalím a pěl jsi zpěv(J5m)
Tu opět jeden Aby čert to vzal(J5m)
vše veršotepce do jednoho spral(J5m)
Verš sotva usmolí on kopu rýmů(J5f)
a již k nám pádí s hlavou plnou dýmu(J5f)
Hu zimnici už cítím suchou rýmu(J5f)
Co byste chtěl Chci jíti dál(J4m)
Ó zpěve vznešený vy světla čarovná(J6m)
ty stánku svatý kde všech světů královna(J6m)
Pán s naší paní mluviť by si přál(J5m)
Tak jest Nuž nedej déle čekať(J4f)
Nu neračte se slov mých lekať(J4f)
když povím Vám že Její Excellence(J5f)
vznešená paní přímé audience(J5f)
od delší doby nepřijímá(J4f)
Tak Bohužel Neb ač ji jímá(J4f)
všech lidí osud nemohla přec snésti(J5f)
houf básníků jenž stál jak na rozcestí(J5f)
a o překot si průchod klestil pěstí(J5f)
však to by ještě ušlo při vší vině(J5f)
Hůř bylo že vše naše síně(J4f)
zvlášť ona v níž jen paní naše trůní(J5f)
po audiencích páchly směsí vůní(J5f)
až člověk myslil ne básníci jaří(J5f)
než že tu byli sami voňavkáři(J5f)
To nemohla přec paní trpěť dál(J5m)
Provětrať dala síně vše i sál(J5m)
neb nad vše líbí se jí zdravé líce(J5f)
vzduch čistý lesy plné pryskyřice(J5f)
Nuž mohu li Vám jakou dáti radu(J5f)
zajděte níž tam do dveří až v zadu(J5f)
tam uslyšíte hanu svou neb chválu(J5f)
toť síň jest vysokého tribunálu(J5f)
Nebeská zoře slyš zpěvy strun(X4m)
Nad země moře povyš svůj trůn(X4m)
Ať sláva Tvá(J2m)
jak jásotné vlny se valí(A3a)
ať ruka Tvá(J2m)
do pláště hvězdného tělo Tvé halí(A4a)
Žasnoucí Země v prach se Ti koří(X4a)
hor mračných témě z mlhy se noří(X4a)
jak jenom shledneš zraky své zvedneš(X4a)
Kalichy květů výš pnou se k Tobě(X4a)
vzdech lidských retů hledá Tě v mdlobě(X4a)
tulí se sladko k Tobě ach matko(X4a)
Nebeská zoře slyš zpěvy strun(X4m)
Nad země moře povyš svůj trůn(X4m)
v lidském Ty srdci svůj zakotvi člun(A4m)
v srdci mém zlatý svůj zakotvi člun(A4m)
Mně bolesť nevýslovná srdce svírá(J5f)
To jak by slavnostní již ouvertura(J5f)
v divadle zazvučela fanfarami(J5f)
a náhle šumot ztichl prostorami(J5f)
jež přepychem se lesknou v záři svící(J5f)
a já jen sám stál chuďas na ulici(J5f)
nemoha do vnitř bych se kochal krásou(J5f)
na níž se právě steré zraky pasou(J5f)
Nic naplat prach už cítím sšedivělý(J5f)
Vylítnouť má li motýl skvělý(J4f)
on neúhlednou kuklí projíť musí(J5f)
pln strachu jsa že kukle ta ho zdusí(J5f)
Do tribunálu Ano Račte dřív(J5m)
jen boty dobře otříť z prachu(J4f)
neb naši páni plni jsou vždy strachu(J5f)
že bakterie zdržují se v prachu(J5f)
Ó nejhroznější na světě co žije(J5f)
jsou věru neviditelné ty bakterie(J6f)
Ty dáť se v mozek filosofe brachu(J5f)
on scvrkl by se jako zrnko hrachu(J5f)
Nuž dobře učiním z cizího strachu(J5f)
když boty dobře sobě otru z prachu(J5f)
Tak račte vejíť Aj zasvěcenec Mus(J5m)
Nesete verše Račte sečkať jen(J5m)
Beztoho šel jste asi hodný kus(J5m)
A dnes tak parný horoucí byl den(J5m)
Jen malou chvilku Pro sebe Zbláznil bych se málem(J6f)
jak s veršovci tak se svým personálem(J5f)
Než vylíčím Ti brachu co jest poesie(J6f)
že hned zakýchne kahánek Tvé fantasie(J6f)
Tu třeba promluviť už jednou rázně(J5f)
až husí kůže naběhne mu z bázně(J5f)
by zvěděl víc že třeba k básnění(J5m)
než lehkých střevíců pár k tančení(J5m)
Nahlas Tak teď jsem hotov Vstana Tedy lyriku(J7m)
či epos či snad drama Lyriku(J5m)
Toť mrzuté Neb svět už mrzut laje(J5f)
že básní lyrických jak sníh když taje(J5f)
že kdo jen trochu obrostlou má líci(J5f)
už toho nečte leč jen študentíci(J5f)
To ovšem nelze schvalovati(J4f)
neb nutno přece zachovati(J4f)
básníkův rozvoj přirozený(J4f)
jenž tisíceré bouřné změny(J4f)
a převraty a krystalování(J5m)
svých představ dojmů svého doufání(J5m)
svých tužeb snah a všech svých názorů(J5m)
palčivé touhy klenbu obzoru(J5m)
přec prolomiti vyletěti výš(J5m)
míť rozhled na svět na hvězdnatou říš(J5m)
to prahnutí ty dumy věčné(J4f)
a záhady jen nekonečné(J4f)
to údělem jest básníkovi(J4f)
jak každá poetika poví(J4f)
Nuž má snad začíti hned drama(J4f)
To bylo by tak panorama(J4f)
Ó věřte mráz mi tělem běží(J4f)
a vlasy hrůzou se mi ježí(J4f)
když pomním zlosti co až k ďasu(J4f)
mně Němci nadělali svého času(J5f)
tu bláznivou mním totiž dobu(J4f)
kdy sturm a drang měl křísiť mdlobu(J4f)
kdy na tyrany vzdušné v ryku posedlém(J6m)
jel každý pisák třeba s pometlem(J5m)
kdy nikdo se svým duchem geniem tak zvaným(J6f)
si rady nevěděl jak s větrem rozsápaným(J6f)
a hlavu v mracích nosil krasořečnil vždycky(J6f)
ba i též v chůzi byl on prosím pathetický(J6f)
K těm hrám té směsi řečí kletby vzdechů(J5f)
toť kulisy vše aby byly z plechu(J5f)
Toť abychom zlé duchy měli(J4f)
co do herců by náhle vjeli(J4f)
jich tělem lomcovať a třískať(J4f)
z úst zakřivených sípať vřískať(J4f)
Jeť přece vyšší mocí umění(J5m)
Tu nejčistšího třeba ovzduší(J5m)
a klidu božského jejž nezruší(J5m)
příboje duševního vlnění(J5m)
Neb každý umělec vnitřního svého vzrušení(J7m)
býť musí pánem ducha svého kynem(J5f)
on bouři musí tišiť na moři svém siném(J6f)
on varhan svého nadšení to v mysl vštipte si(J7m)
ovládať musí klidně pevným duchem klavesy(J7m)
Máť ovšem příroda ta mocná paní(J5f)
i bouře své a vichrů divé lkání(J5f)
má jarní povodně jimž břeh je těsný(J5f)
však ony částí jsou jen bujné vesny(J5f)
Pak vzduch je čistý teplý vonný svěží(J5f)
kol břehů kyprých hučivý proud běží(J5f)
a pole zelená se klasy rostou(J5f)
a vzduch jen zvučí volnou písní prostou(J5f)
Pak přijde žeň a plesné vinobraní(J5f)
a světem září mír a svěžesť ranní(J5f)
Tak příroda Zda v umění to platí(J5f)
Též umění chce totéž moji zlatí(J5f)
Ne bouře klidiť pouze ale žeň(J5m)
chce břehy květnaté ne povodeň(J5m)
chce horské bystřiny a jarní bouř(J5m)
však slunné dny též nejen mrak a kouř(J5m)
Tím vším chci říci Máme odsouditi(J5f)
všech srdcí mladých bouřné vlnobití(J5f)
Ne ne Ty vírné pravda li v nich struny(J5f)
Vám samy zapějí Přijď dne ach slunný(J5f)
I směšno říkati Jen děje děje(J5f)
nám pějte ať nám hruď se rozehřeje(J5f)
Však nutno volati Jen perly lovte nám(J6m)
Studánky horské otvírejte nám(J5m)
Chcem pramen křišťálový by byl manou(J5f)
ne vodu z řek byť umně filtrovanou(J5f)
Nuž opakuji Nejsem zaujat(J5m)
já proti lyrice já nejsem kat(J5m)
jenž květy mladých srdcí stíná(J4f)
však na plod příští zapomíná(J4f)
Vždy básník nejprv hudebníkem bývá(J5f)
jenž v sonatách a symfoniích zpívá(J5f)
a v dumkách rhapsodiích svitách vylévá(J6m)
své duše vlny vírné až i umdlévá(J6m)
Pak jiným vši svou bouři cítiť dává(J5f)
a béře štětec a již slunce vstává(J5f)
jsouc krví zalito a různé děje(J5f)
z obrazu hledí až se srdce chvěje(J5f)
Neb dláto béře do drsné je hmoty(J5f)
jak blesky vráží jakby podle noty(J5f)
až náhle balvan jako kouzlem oživuje(J6f)
a postav lepých dav se z něho vynořuje(J6f)
Však hudebník už zradí sebe sama(J5f)
zda jeho tóny epos zapějí a drama(J6f)
Nuž abych na plano se nerozmluvil(J5f)
snad tedy Kytku nějakou jste uvil(J5f)
Či Ratolístky či Jak blýskala se voda(J6f)
nuž mluvte přec vždyť taká nyní móda(J5f)
Vždyť titul jakýs musí míti sbírka(J5f)
jen hodně potrefný snad Stračí pírka(J5f)
neb kuriositu snad v cizím hávu(J5f)
Co dumal pštros když v písek strčil hlavu(J5f)
neb onehdy jak čet jsem slzy roně(J5f)
Ozvěna kopyt arabského koně(J5f)
V tom viděť prý esprit jejž ovšem hledám(J5f)
však na ten titul já Vám pranic nedám(J5f)
A kdybyste tou módou též se řídil(J5f)
nu odpusťte zde byste nepořídil(J5f)
Toť jedna věc Chci přejíť k formě vnější(J5f)
To nebývá prý věcí nejhlavnější(J5f)
však ze života dobře asi víte(J5f)
že dívčí zjev jak poupě porozvité(J5f)
když před zraky Vám luzně vynoří se(J5f)
zjev andělský až srdce prudko chví se(J5f)
až tělem jiskra prolítne Vám žhavá(J5f)
vzbudí se touha sladká vlna dravá(J5f)
a duše dotknuta jsouc krásou zjásá(J5f)
ten dívčí zjev jen tehdy pravá krása(J5f)
svou září obetká a oblije(J5m)
když duše v plný květ se rozvije(J5m)
To naopak snad také dá se říci(J5f)
Proč křišťály my kladem kolem svící(J5f)
Pláť v zlatém svícně světlo jasněji(J5m)
Však světlem tím se kovy teprv zastkvějí(J6m)
V tom klička vězí Třeba hlouběji(J5m)
vznešené krásy hledať šlépěji(J5m)
Ne na povrchu zrak ji zastihuje(J5f)
než z nitra ona povrch ozařuje(J5f)
Nuž dbejte vždycky spanilé by tělo(J5f)
vznešenou jasnou v sobě duši mělo(J5f)
Ať bez výjimky cena vnitřní s vnější(J5f)
jest celek harmonie nejluznější(J5f)
Ať rytmus váš vždy ořům podobá se(J5f)
již střelou letí s jezdcem při zápase(J5f)
však cvalem volnějším když běží o zábavu(J6f)
již hrdě vykračují vzpínajíce hlavu(J6f)
na sedlech purpurových vítěze když nesou(J6f)
již řehcí vesele a uzdami jen třesou(J6f)
když v ověnčených vozech za zpěvu a smíchu(J6f)
v chrám svatebčany vezou z vísky jakou pýchu(J6f)
již zvolna s pluhem jdou jenž do země se vrývá(J6f)
an sedlák pobízí je pohůnek jim zpívá(J6f)
již sotva hýbají se jako stíny lezou(J6f)
když za plápolu svící mrtvolu v hrob vezou(J6f)
A každý rytmus po svém způsobu ať zírá(J6f)
a povahu svou vnitřní nikdy nezapírá(J6f)
Ať jambus zní jak jarní dech(J4m)
a pobíhá jak vlnka v břeh(J4m)
trocheje pak ať jsou pravé(T4f)
jako zvony kolébavé(T4f)
a přijdou li daktyly každý ať kráčí(D4a)
jako ta kůzlata s kopečka skáčí(D4a)
a jestli to dumka neb žalozpěv jemný(D4a)
ať jsou ty daktyly dunivy temny(D4a)
jako když vichrové úpíce nad hory táhnou(D5a)
divoké bolesti na srdce tlukoucí sáhnou(D5a)
A rýmy To již rozum káže zdravý(J5f)
že vždycky má to býti akkord pravý(J5f)
Vždyť říší nebes poesie sluje(J5f)
ta šperků nejvzácnějších zasluhuje(J5f)
Ten šťasten kdo v ní shlížeti se dočká(J5f)
Jeť ona zázračná Vám věru čočka(J5f)
jež v mikroskopu odhaluje nám(J5m)
co netušených divů přírody skryl chrám(J6m)
a v teleskopu nebes cestami(J5m)
nás opět sbližuje až s hvězdami(J5m)
Však ona více jest Jí svět nám zazáří(J6m)
o jakém nesnili ni staří hvězdáři(J6m)
To vesmír nový jest jenž hvězd a sluncí pln(J6m)
však těžkých také mraků bouřných vln(J5m)
kde plno ruchu života a cílů cest(J6m)
a zřídka blahý mír to lidské srdce jest(J6m)
Ó světem velkolepým srdce naše(J5f)
jestliže k němu neshlížíme plaše(J5f)
jestliže čistou čočkou poesie(J5f)
v ně zíráme čím chví se bije žije(J5f)
Je často drsný obal drsná skořápka(J6m)
jež bídně shlíží vedle pozlátka(J5m)
však zrak li nezkalený k ní se podívá(J6m)
s úžasem uvidí že perlu ukrývá(J6m)
Tu člověk nesmí fotografem jen se státi(J6f)
než zrakem lékařským vždy hlouběj pronikati(J6f)
Pak teprv lidskému Vy srdci pochopíte(J6f)
jaké to doly jsou Vám zlaté věkovité(J6f)
bohaty nad vše nad vše nebezpečny(J5f)
tajemství záhad údol nekonečný(J5f)
To za obsah všem vážným Vašim pracím kladu(J6f)
ne hříček rýmovaných byste napsal řadu(J6f)
A hleďte vší ať planosti jsou prosty(J5f)
však ušlechtilými ať září skvosty(J5f)
A nemněte že hned Vám kynou věnce(J5f)
jeť v oboru tom čilá konkurence(J5f)
Jeť poesie u Vás hrdým sadem(J5f)
ač mnohé díly leží ještě ladem(J5f)
Však přec to utěšená podívaná(J5f)
jak najednou tak rozvila se z rána(J5f)
Tu stromy domácí tak bujné statné(J5f)
tu cizí přesazené majestátné(J5f)
Jak parkem nádherným tu mysl kráčí(J5f)
až v těle žilky od radosti skáčí(J5f)
A jsou ty vaše stromy radosť pravá(J5f)
až tak to v srdci mile pozahrává(J5f)
Ó kdož pak vylíčí neb slovem vypoví(J6m)
jak velebná jest jedle les Váš borový(J6m)
A dumný smrk a bříza bělostná(J5m)
dub ramenáč a lípa milostná(J5m)
Což vrba v každé větvi na sta písniček(J6m)
jež z jara vytloukají chlapci z vesniček(J6m)
Což olše jeptiška a javor muzikant(J6m)
a topol filosof a vzdušný doktorand(J6m)
Což rozvětvený buk ten pyšný zeman hor(J6m)
jenž opřen o boky se dívá na obzor(J6m)
pás stříbrolesklý ukazuje světu(J5f)
a pohrdlivý smích na tlustém retu(J5f)
Což třešeň plná běloučkého květu(J5f)
dnes nevěsta a zítra slastiplná žínka(J6f)
Což jabloň ruměná ta kyprá hospodyňka(J6f)
s buclatým dítkem v rukou za zpěvu(J5m)
a plná veselí a úsměvu(J5m)
Což ořech tělnatý ten šafář lakota(J6m)
jenž u stodoly stává u plota(J5m)
a směje se až barvou plane čtverou(J5f)
jak dívky k němu o přízeň se derou(J5f)
Ó kdož pak vylíčí neb slovem vypoví(J6m)
čím hovoří Váš les a stromoví(J5m)
A hora jedlová ty chlubné varhany(J6m)
kde rechtor vítr hrá vlas šedý maje scuchaný(J7m)
Zda slyšel jste přec jeho Missam solemnem(J6m)
v tom obsazení beethovenovsky velebném(J6m)
Jak starý rechtor chrástek jenom suchý(J5f)
najednou budí zdřímlé tónů duchy(J5f)
do klaves vjíždí registry vše vytahuje(J6f)
až každá jedle píšťala se rozzpěvuje(J6f)
a plesá vše jak s orchestrem sbor tisíchlavý(J6f)
Nebesa země plna jsou Tvé slávy(J5f)
Jak všecka hora trne an sbor dozvučívá(J6f)
a rechtor stařičký ta vetchá hlava sivá(J6f)
registry uzavřev teď flétnám zvučeť dává(J6f)
a šelest houslí ruka vyluzuje pravá(J6f)
jak do klaves své suché prsty zahloubává(J6f)
že jasné tóny píšťal vlnivě se chvějí(J6f)
jak jitřní paprsky jež s horských čel se stkvějí(J6f)
tu chvíli vítajíce andělské kdy kůry(J6f)
k oltáři s Nejsvětějším sestupují s hůry(J6f)
kdy v ticho svaté zvonky zrovna dozvučely(J6f)
a temných borů sbor tou chvílí rozechvělý(J6f)
pln bázně pokory v tajemném pološeře(J6f)
zpěv slavný zpívá Požehnaný jenž se béře(J6f)
Ó věřte mi že v horách Vašich kryje(J5f)
se mnohá velká slavná symfonie(J5f)
Mně malbou hudbou knihou nejdražší jsou hory(J6f)
ať mlčky dumají ať prozpěvují sbory(J6f)
Neb v horách paprsky jak větvím prokmitají(J6f)
tam zraky duše naší zplna procítají(J6f)
Však pohleďte též na ty žitné klasíky(J6m)
a zlatou pšenici ty selské chasníky(J6m)
Jak štíhlý každý jest a veselé má zraky(J6f)
On při muzice bílé hází stříbrňáky(J6f)
a Sólo volá hlučně na své děvče kývne(J6f)
a soka změří ostře až on zlostí plivne(J6f)
A ječmen vousatý jenž odulá má ústa(J6f)
a bříško dostává však výšky nedorůstá(J6f)
a bujarý váš chmel aj klobouk s hlavy dolů(J6f)
chachacha česť přec patří lékaři všech bolů(J6f)
zda Bacchus Váš to není patron od žízně(J6m)
jenž kmotrovstvím se všude vetřel do přízně(J6m)
Což teprve když v seči nebo na poli(J6m)
písničky děvčat jiskrných Vám hlaholí(J6m)
a každá jakby drozd ji zpíval v libozvuku(J6f)
tak vroucná sladká plná radostného tluku(J6f)
a plná šťávy jako zlaté úly medné(J6f)
jak dívce na třešňový rtík když ret váš sedne(J6f)
Ó divy divoucí jsou v poli pohoří(J6m)
kde všechno pěje Vám a vše k Vám hovoří(J6m)
Než času nestačí bych všechno řekl Vám(J6m)
vždyť beztoho již daleko snad zabíhám(J6m)
Však opakuji znova Hrdým sadem(J5f)
jest poesie u Vás vinohradem(J5f)
A věru dobrá půda vzácní hospodáři(J6f)
neb révě burgundské se dobře u Vás daří(J6f)
A hle tu Orient ač ve skleníku plá(J6m)
van tajůplných bájí z cypříše tu vlá(J6m)
a z jihu snivých palem slunná nádhera(J6m)
a cedrů leporostlých um se prostírá(J6m)
Jak parkem knížecím tu mysl kráčí(J5f)
až v těle žilky od radosti skáčí(J5f)
Však nejjasnější v sobě cítím nálady(J6m)
vidím li u Vás odlesk hrdé Hellady(J6m)
jak prostota a velikosť a vznešenosť se snoubí(J7f)
a v každý vtělují se rys sloup sochu chrám i loubí(J7f)
Jáť vítať chtěl bych věk jenž bude světu spásou(J6f)
kdy lidstvo šťastné bude odkájeno krásou(J6f)
kdy děla utuchnou ty dračí jícny řvavé(J6f)
a umy pláť jen budou žertvy nekrvavé(J6f)
Tak smýšlím já To vše co k srdci bych Vám vložil(J6f)
Též dbejte byste mnoho zkusil mnoho prožil(J6f)
svět velký byste otisknut v své duši choval(J6f)
by obraz za obrazem Vám se vynořoval(J6f)
tak lehce hravě jako hvězdy když se sypou(J6f)
a myšlének jak včel když proletují lipou(J6f)
Svět knihou jest list každý mudrcové světlí(J6f)
V ní mnozí četli už však nikdy nedočetli(J6f)
Neb každá stránka řečí úchvatnou jest psána(J6f)
a každá řádka smyslů hlubokých je schrána(J6f)
že duch se do ní vnoří a než přečte stránku(J6f)
jest večer života a hrobník otevřít jde bránku(J7f)
To kniha knih jest K ní nechť zkumný zrak se vrací(J6f)
Jí nepochopuje li kdo jest marnou prací(J6f)
z knih nabyť pravdy poesie inhalací(J6f)
To mé je stanovisko Jím já jiné soudím(J6f)
a dosud neozval se ve mně hlas že bloudím(J6f)
Nuž domluvil jsem O práci pak Vaší(J5f)
rozhodnou moji Kaifáši a Ananáši(J6f)
již stokrát obrátí vše v zad a v před a v před a v zad(J7m)
a kolik různých brad nu tolik různých rad(J6m)
Chachacha Úsudek pak donese Vám sluha(J6f)
Nuž buďte zatím s Bohem Nechť vám září duha(J6f)
Áh Mně jde hlava kolem Věřím rád(J5m)
Neb z toho co jste slyšel na zákazku(J5f)
již možno napsať veršů do tří svazků(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
24 |
| Celkem veršů: |
407 |
| Jamb: |
385
(95 %)
|
| Daktylotrochej: |
10
(2 %)
|
| Amfibrach: |
4
(1 %)
|
| Trochej: |
2
(0 %)
|
| Daktyl: |
6
(1 %)
|