Červánky ranní.

František Táborský

Ó v jitro planoucí bych orlem býti chtěl, co létal strážně nad hor spících klíny, za bouřné noci, pronikavých střel co chránil hradby chrabré domoviny, an stékal už je nepřítel. V ten zápal zářivý, kdy pohled jiskřivý uvítá jitro zlaté svobody, ten záblesk slunný sladké lahody, an každý šepot, každý dech je divou radostí a hudbou všech, a v ňadru ženám, mužům v hrudi se teprv velká láska budí. Výkřikem ranním, vítězným a jásavým já pozdravil bych touženou tu chvíli s blankytných výšin, kam až letem plesavým perutí mocných vynesly mne síly, k těm výšinám až modravým. Pak umříti bych chtěl. Ten chlubný ozvuk střel a hlahol zvonů slavný, velebný, kdy ránem v kraj by zazněl malebný, kdy otce vítá z boje žena, děti, hoch slepci jme se výhru vyprávěti – mne uspaly by k spánku, jak zemi do červánků.

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

487. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tři zlaté vlasy. (Boleslav Jablonský)
  2. Vzpomínání. (František Ladislav Čelakovský)
  3. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  4. TÁBOR. (Otakar Červinka)
  5. 10. PROSLOV. (Karel Hynek Mácha)
  6. X. Tak byla krásna ona noc, (Josef Uhlíř)
  7. Z JITRA. (Karel Sabina)
  8. VIII. Ty měj si den a slunce záři, (Josef Uhlíř)
  9. VÝJEV ZE ŽIVOTA RYTÍŘSKÉHO. (Karel Sabina)
  10. POMNĚNKY. (Karel Sabina)