IV. Hlas dávných bájí ozval se zas v duchu.

František Táborský

IV.
Hlas dávných bájí ozval se zas v duchu. Hlas dávných bájí ozval se zas v duchu.
Zřím mezi vrchy údolí to svěží, kde potok horský bujaře dál běží, tam – málem že bych věřil ve předtuchu – jsem Tebe zaved’. V láskytoužném ruchu tam borů koruny, sbor štíhlých věží, se k sobě tulily, a jak když sněží sny s nebe, šeptaly cos vzduchu. Tam divokrásnou pověsť o Atale jsem Tobě četl, hlas se trhal stále, a jindy o Aldoně, Waltru zkázku. Při prvním čtení líbal jsem Tě v duchu, při druhém čtení – čtli jsme svoji lásku. Ó byl to čas – vše v divotvorném ruchu! 97

Kniha Básně (1884)
Autor František Táborský