IV. Hlas dávných bájí ozval se zas v duchu.

František Táborský

Hlas dávných bájí ozval se zas v duchu(J5f) Zřím mezi vrchy údolí to svěží(J5f) kde potok horský bujaře dál běží(J5f) tam málem že bych věřil ve předtuchu(J5f) jsem Tebe zaved V láskytoužném ruchu(J5f) tam borů koruny sbor štíhlých věží(J5f) se k sobě tulily a jak když sněží(J5f) sny s nebe šeptaly cos vzduchu(J4f) Tam divokrásnou pověsť o Atale(J5f) jsem Tobě četl hlas se trhal stále(J5f) a jindy o Aldoně Waltru zkázku(J5f) Při prvním čtení líbal jsem Tě v duchu(J5f) při druhém čtení čtli jsme svoji lásku(J5f) Ó byl to čas vše v divotvorném ruchu(J5f)

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

641. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BALLADA JARNÍ. (Vladimír Frída)
  2. III. Jak s vrchů sníh prchala chmura s čela, (František Táborský)
  3. None (Vítězslav Hálek)
  4. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  5. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  6. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  7. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  9. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  10. NOCLEH V KLÁŠTEŘE. (Jaroslav Vrchlický)