BALLADA JARNÍ.

Vladimír Frída

Jak ve snu k obloze jsem zíral výš, jak ve snu v údolí jsem zřel, bych jasně viděl, šel jsem chvatně blíž, bych svojim očím věřit směl, leč totéž zas jsem uviděl: Zněl hlas od údolí, jež halí stín, k vrcholům, kde plá sněhu běl: „Jde jaro zas, svá srdce jemu v klín!“ Ne vločka sněhu, bílý to květ již, jenž u paty se mojí chvěl, ne žlutý list to, jenž se snáší níž, to zlatý motýla byl pel. Zní zvěst ta ptáků ze křídel, zní v tom, jak zurčí potok, klape mlýn, na mezi bzučí roje včel: „Jde jaro zas, svá srdce jemu v klín!“ Ó srdce mé, zda něco o tom víš? Brouk, včela, pták, ten čekal, bděl, ty ve vzpomínkách svojich klidně spíš. Kde svit, jenž by tě otevřel, bych „chci“ moh’ říci, ne „já chtěl“, bych smyl trest dávných nespáchaných vin; ten ohlas kéž bych v nitru měl: „Jde jaro zas, svá srdce jemu v klín!“ Ten hlas již dávno dozvučel. Vždy s liljí žití přijde jeho blín. Do dálky jako echo mřel: „Jde jaro zas, svá srdce jemu v klín!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

189. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IV. Hlas dávných bájí ozval se zas v duchu. (František Táborský)
  2. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  3. DVOJÍ SVĚT (Jaroslav Vrchlický)
  4. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Z lesů. (Růžena Jesenská)
  6. Když usínám... (Růžena Jesenská)
  7. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  8. Večerní jízda. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Ekloga. VIII. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Někam do daleka. (Růžena Jesenská)