V. Tys přec jen zlostna! zlostna! Co mi nedáš spáti?

František Táborský

Tys přec jen zlostna! zlostna! Co mi nedáš spáti? Co ze spánku mě budíš, když jsem usnul právě? Noc probdím, slyším jednu, dvě, jak tlukou hravě, děvče, přec chvílenku bys mohla k snu mi přáti! Však ne, Ty nahýbáš se luzně k mojí hlavě, Tvůj cítím dech, Tvůj zrak, Tvá ruka sálá žhavě, i mluvím s Tebou, mluvím a musím se smáti, bože, vždyť toho tolik umíš vykládati! Už lékař děl mi: „Ký čert vám v té hlavě klove, že nepomáhají ni prášky morfiové?“ Ej, čerta ne, však diblíka mám čtveračinu, jenž v mozku mém si rozpjal zlatou pavučinu. Slyš, kdyby to tak věděla má matka, v bázni by řekla: „Ten můj synek samou láskou zblázní!“

Patří do shluku

jablíčko, jablko, jeníček, jabloňka, stromeček, oříšek, hubička, stromek, babička, janeček

90. báseň z celkových 264

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Večerní slunko. (Josef František Karas)
  2. Kolíbavá. (Karel Alois Vinařický)
  3. 42. Když ráno se sluníčkem vstanu (Josef Uhlíř)
  4. III. RANNÍ NÁVŠTĚVA. (Josef Václav Sládek)
  5. Útěcha. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Dýmce. (Alois Škampa)
  7. Potěcha v slzích. (Simeon Karel Macháček)
  8. AMOR NA CESTÁCH. (Vítězslav Hálek)
  9. Z Arkadie. (Alois Gallat)
  10. Já jsem tě hledala... (Růžena Jesenská)