O půl noci.

Hanuš Věnceslav Tůma

O půl noci.
O srdce mé! jen teď se nerozplývej! o nebe hvězdnaté ty touhy marně zní, a nekonečnu půlnoc zvěsty hlásá, že pěješ sobě píseň pohřební! Vidíš tu hvězdu, co se v modru leskne, jak jí by tam jen bylo jediné? ó ty jdeš s ní – a ona k zemi klesá – a věčnost celá – v nic se rozplyne! Tak touha tvá! tu obraz za obrazem se v mlhách kouzelných před tebou míhá: – „ach bože ten – ten ze všech nejkrásnější“ – však marný vzdech – on věčné v nic ubíhá! 35

Kniha Básně (1872)
Autor Hanuš Věnceslav Tůma