Snové mládí.

Hanuš Věnceslav Tůma

Snové mládí.
Krásní snové poesie! kdy a kde Vás najdu zas? Vše, co ve světě se strácí, ránem svým se zase vrací, než co mládím uplynulo, zda to vrátí někdy čas? Snové mládí – krásní snové! bludičky jste života! Všude světlo, nikde stálé, roste, mizí nenadále, chodec mdlý se honí za ním, až jej stihne mrákota. Snové mládí! – ranné květy v listu srdce zrozené! než je slunce poohřeje, již je větřík s listu svěje, pryč jsou – a jen rosná slza v listu po nich zůstane. 58 Ladní snové! ideály! pryč jste, pryč – a já jsem sám! bludičkou se zakmitly jste, jarním květem spadaly jste, a na prázdném listu srdce jenom slzu po Vás mám! 59

Kniha Básně (1872)
Autor Hanuš Věnceslav Tůma