Na cestu.

Hanuš Věnceslav Tůma

Na cestu.
Poutníče, jenž z vlasti v svět se béřeš, darmo pohled Tvůj se nazpět vrací; darmo krok ti vázne, oko pláče, musíš dál, nechť srdce dokrvácí! Také já jsem z domu kdysi kráčel, z vlasti vyhnán rájů prvomládí, také já jsem plakal, chvěl se, zrak obracel, marně však – ten pláč sny nenahradí. 60

Kniha Básně (1872)
Autor Hanuš Věnceslav Tůma