Darmo.

Hanuš Věnceslav Tůma

Vyplakal jsem už tu bolest svoji, vysmál jsem se sám už bídě svojí, a přec bolesť moje neumírá, a přec duše v bídě, v nepokoji! Kdyby vesmír celý ohněm zaplál, palných žárů přece konec bude, kdyby potopou se opět skácel, duha vzejde, a zas pokoj bude; ale v duši oheň jednou vzňatý, nebo spousty v srdce prohlubené nehynou ach nikdy – nikdy – nikdy! pláč a bolesť, zdaž jsou nesmrtelné?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

268. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U Juliina hrobu. (František Ladislav Čelakovský)
  2. 7. Déle nemohu již tajit (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. 45. Utichnětež již mé zpěvy! (Karel Marie Drahotín Villani)
  4. Tak bych si ráda... (Albína Dvořáková-Mráčková)
  5. XXVI. Když zdrcen duše bolesťmi jsem zcela, (Gustav Pfleger Moravský)
  6. Souhlas. (Gustav Pfleger Moravský)
  7. Z Nočních Dumek. (Gustav Pfleger Moravský)
  8. Elegie. (Emanuel Miřiovský)
  9. XXIII. Marji. (Gustav Pfleger Moravský)
  10. 41. Já lůnem duše pojal vše: (Josef Kuchař)