(Růže na bílé hoře.)

Hanuš Věnceslav Tůma

(Růže na bílé hoře.)
Chráme lásky! proč tvé oko roní slzy v půdypůdu tady svěcenou? dobu-li tu hledáš blaženou a tvé srdce světem bloudí pro ni? Darmo stesk, ach darmo touha po ní, vlast-li oplakáváš pohřbenou, aneb hvězdu z cesty stracenou, mrtvé bolesť nikdy nedohoní! „Nevímť já, kde větší bolu váha, víc-li pro své vlasti neštěstí, či pro strátu lkám vlastního blaha: vímť jen, že jsem osiřelé robě, zrozené, vyrostlé v bolesti, příteli, já pláču zde – pro obě!“ 95

Kniha Básně (1872)
Autor Hanuš Věnceslav Tůma