Ta láska mlaďoučká.

Hanuš Věnceslav Tůma

Ta láska mlaďoučká.
Což je ta láska mlaďoučká tak divotvorné ptáče, ta na půl vždy se usmívá, a na půl vždycky pláče. I když se nejvíc raduje a nepřeje si více, tu slzička se namane a bolem zbarví líce. A když se zase rozpláče, až svět se v slzách strácí, což něco v srdci tajného jí tichou radosť vrací. Ba první láska mlaďoučká jak děcko beze hříchu, a doby její rozkošné: ach! doby k pláči – k smíchu! – 106

Kniha Básně (1872)
Autor Hanuš Věnceslav Tůma