Za horama.

Hanuš Věnceslav Tůma

Za horama.
Smutno je mi, zle se mám, že jsem na tom světě sám, bez přítele, bez milenky, beze slova, bez myšlénky, s bolestí svou sám a sám, smutno je mi, zle se mám. Horo, horo vysoká, a ta bolesť hluboká, loučil jsem se, třikrát vrátil, jakbych tu byl jmění stratil, a ta bolesť hluboká, jak ta hora vysoká. Má panenka veselá za tu horu letěla, k jihu jako tažné ptáče, a mé srdce zimou pláče, a ta láska zemřela, – má panenka veselá! 127

Kniha Básně (1872)
Autor Hanuš Věnceslav Tůma